Obavy ze vstupu do eurozóny se u Slováků nenaplnily

© Pixabay

Poslanec za ODS se domnívá, že ztráta měnového kurzu by v Česku vedla k vyšší inflaci. Ta ale u Slováků po přijetí eura nenastala, stejně tak jako nedošlo ke zdražení v obchodech. Česko také vidí riziko v nahrazení role národní centrální banky tou evropskou. S tím se Slovensko vypořádalo přijetím nezbytných opatření a dnes ekonomicky prosperuje. Zmínila to bývalá vice-guvernérka slovenské Národní banky na nedávné česko-slovenské debatě o euru.

Zatímco v Česku přijetí eura podporuje podle posledního průzkumu Eurobarometru stále velmi nízký počet lidí (22 %), na Slovensku se navzdory ekonomické krizi naopak pozitivní pohled na společnou měnu zvýšil, ze 70 % na 82 %.

Slovensko přijalo euro k 1. 1. 2009, tedy v době ekonomické krize. Přesto se počáteční obavy například z vyšší inflace či zdražení výrobků nepotvrdily. Ba naopak, ekonomické výhody byly dokonce větší, než se původně předpokládalo.

Z toho důvodu dnes Slováci euro podporují, vysvětlila bývalá vice-guvernérka slovenské Národní banky Elena Kohútiková, která byla jedním z iniciátorů přijetí eura na Slovensku. Spolu s poslancem za ODS a zastupitelem Středočeského kraje Janem Skopečkem diskutovali o přijetí eura na debatě Café Evropa na počátku února.

České ekonomice se daří i bez eura

České ekonomice se dnes daří poměrně dobře a postupně se přibližuje k vyspělejším zemím, a to i bez eura. Dnes je naše ekonomická úroveň na 85 % průměru eurozóny. „Fakt, že euro nemáme, nám nebrání v dalším pozitivním vývoji z hlediska ekonomiky. Dokazuje to i naše míra nezaměstnanosti, která je nejnižší v celé EU,“ zdůraznil Skopeček.

Naopak eurozóna podle něj neplní svůj původní plán sbližování ekonomické úrovně. „Země eurozóny rostou pomaleji než země, které euro nemají. Rozdíly v konvergenci se mezi zeměmi platícími jednotnou měnou zvětšily. V porovnání s Českou republikou je také v těchto státech vyšší inflace i nezaměstnanost.“ A nejedná se pouze o Řecko, problémy jsou i ve Španělsku nebo Portugalsku.

Kohútiková: Mezi lety 2009 – 2017 vzrostla inflace na Slovensku o 11 procent, což znamená v průměru jeden a půl procenta ročně. Takže inflace byla velmi podobná jako v jiných zemích.

Díky poměrně zdravé ekonomice Česka nás tak podle Skopečka eurozóna láká, ať do ní vstoupíme. „Chce rozšířit okruh stabilních, ekonomicky vyspělých a odpovědně hospodařících zemí, aby tam bylo více financí pro ty, kdo nehospodaří příliš dobře. Proto není důvod kam spěchat,“ myslí si poslanec.

Upozornil také, že cenová hladina je stále nižší, zhruba na 70 % průměru eurozóny. Jak vysvětlil, ke konvergenci můžeme směřovat pomocí posilování měnového kurzu a větší inflací než je v eurozóně. „Pokud bychom uzavřeli jeden kanál, tedy měnový kurz, tak bychom konvergovali k té průměrné cenové hladině eurozóny prostřednictvím vyšší inflace,“ upřesnil možné riziko Skopeček.

Na Slovensku však po přijetí jednotné měny vyšší inflace nenastala. „Mezi lety 2009 – 2017 vzrostla inflace o 11 procent, což znamená v průměru jeden a půl procenta ročně. Takže inflace byla velmi podobná jako v jiných zemích,“ připomněla vývoj cenové hladiny Kohútiková.

Politika vs. ekonomika – kdo je a bude silnější?

Oba diskutující se shodli, že přijetí eura je nakonec politické rozhodnutí. Musí však být podloženo patřičnou ekonomickou analýzou a rozsáhlou debatou o přínosech a limitech.

„Euro je rozhodně politická otázka. My Češi jsme byli ve všech transformačních krocích rychlejší (než Slovensko, pozn. red.), ale mám politické pochopení pro Slovensko, že se rozhodlo pro přijetí eura. Politika by však neměla předbíhat ekonomiku,“ upřesnil Skopeček.

Dodal, že „na Slovensku byly při přijetí eura na straně výnosů i politické aspekty, v ČR ale tak intenzivní nejsou“.

Skopeček: Euro je rozhodně politická otázka. Politika by však neměla předbíhat ekonomiku.

Podle něho u nás náklady stále převyšují benefity.  „Pro naše exportéry by přijetí eura sice znamenalo krátkodobé úspory, ale z makroekonomického charakteru budou dlouhodobé náklady mnohem větší,“ upozornil poslanec.

Mezi výhodami přijetí společné měny připomněl například snížení transakčních nákladů, které jsou pro otevřenou ekonomiku, z níž 84 % exportu směřuje do zemí Unie, zátěží.

Riziko přijetí eura ale představuje ztráta kontroly státu nad jednou ze zásadních politik – tou měnovou. Problematické by to bylo zejména v době recese či naopak přehřívání české ekonomiky. ČNB by na to mohla zareagovat okamžitě, ECB by ale neměla důvod měnit svou měnovou politiku, kdyby v eurozóně byla situace opačná než v ČR, vysvětlil Skopeček.

Euro Slovensku pomohlo k ekonomickému růstu

Slovensko se ale s riziky vypořádalo, a dnes je tak pro něj euro výhodné. Přijalo totiž několik důležitých nástrojů, které mají předcházet přehřívání ekonomiky.

Konkrétně se jedná o rozpočtovou politiku, zajištění souladu mezd s produktivitou práce a s tím související ceny, a přijetí stabilizačního mechanismu v bankovním sektoru, díky němuž omezuje Národní Banka Slovenska (NBS) množství peněz vyčleněných na ceny nemovitostí. Tím se zaručí, že podniky i občané budou v době zvyšování úrokových sazeb vždy schopni splácet své spotřební úvěry a hypotéky.

V Česku by ale podle Skopečka takový nástroj nefungoval. Upozornil, že „realizujeme rozpočtové deficity i v době růstu“ a že „reakce fiskální politiky je mnohem pomalejší na jakýkoliv výkyv v ekonomice než je reakce monetární politiky pomocí kurzu nebo úrokové sazby.“ Nahradit měnovou politiku fiskální je tak podle něj v českých podmínkách „iluzorní“.

Skopeček: Fakt, že euro nemáme, nám nebrání v dalším pozitivním vývoji z hlediska ekonomiky. Dokazuje to i naše míra nezaměstnanosti, která je nejnižší v celé EU.

Jako příklad uvedl reakci ČNB na počátku finanční krize. „Oslabení měnového kurzu na počátku krize v roce 2008 – 2009 nám velmi pomohlo, protože propad našeho exportu byl mnohem nižší, než v jiných zemích. Negativní dopady tak byly menší než například na Slovensku, které už euro mělo,“ vysvětlil poslanec.

Na Slovensku byl pokles ekonomiky na počátku krize skutečně hlubší, asi o dva procentní body oproti tomu, pokud by zachovalo slovenskou korunu.

Přesto postupně došlo ke snížení historicky vysoké nezaměstnanosti, ročnímu růstu HDP kolem 1 % a příchodu nových investorů, kteří na Slovensko přišli právě díky euru, upřesnila Kohútiková.

Domnělé obavy

Stejně tak jako dnes v ČR panovala tehdy i mezi Slováky obava z možného zvýšení cen po přijetí eura. Podle bývalé vice-guvernérky NBS však „nedošlo absolutně k žádným problémům se zvýšením cen“. Ani při vstupu, ani za celé období jejich členství v eurozóně.

„Tím, že se dělaly kontroly a v obchodech se uváděla dvojí cena půl roku před přijetím a ještě rok po přijetí eura, tak obchodníci si nedovolili zvyšovat ceny,“ připomněla tehdejší situaci Kohútiková. I díky tomu je podle ní podpora euru u Slováků tak vysoká. Zmínila pouze, že nedůvěřiví byli z počátku slovenští důchodci, kteří aktivně chodili a kontrolovali, zda nedochází k nárůstu cen.

Kohútiková: Nedošlo absolutně k žádným problémům se zvýšením cen.

Česko se zejména obává, že po vstupu do eurozóny by muselo platit Řekům důchody. Slovensko však za dobu svého téměř desetiletého členství zatím Řecku nezaplatilo ani cent.

Přijmout euro neznamená platit za Řeky, připomínají čeští europoslanci. Více ˃˃˃˃

Slováci dnes přispívají pouze do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) ve výši 660 milionů eur (přes 17 miliard korun). Ty by se spolu s vklady dalších zemí eurozóny, které dnes dosahují 378 miliard eur, využily v případě finančních potíží členských států a jejich bank. ESM by se měl podle návrhu Komise přetvořit do poloviny roku 2019 na Evropský měnový fond.

Pokud by ČR euro přijala, musela by rovněž vstoupit do ESM. Náš kapitálový vklad by podle odhadů činil asi 35 miliard korun. Podle Skopečka to však není ten hlavní náklad, který bychom přijetím eura museli zaplatit.

Podepsali jsme jinou eurozónu

Jak se oba diskutující shodli, nelze státy v otázce vstupu do eurozóny srovnávat. Mají „jiný příběh“ a jinou výchozí situaci.

Slovensko přijímalo euro v době, kdy v Evropě kulminovala ekonomická krize. Ta ukázala problémy nedobudované eurozóny, na které se reagovalo přijetím nových opatření. Česko tak má vstoupit do eurozóny, která je a bude jiná než ta, k jaké jsme se zavázali vstupem do EU v roce 2004.

Kohútiková: Eurozóna je dnes jiná, ale myslím si, že je mnohem silnější. Věřím, že směřuje k tomu, aby byla odolnější vůči dalším problémům budoucnosti.

„Zavázali jsme se ke vstupu do úplně jiné eurozóny, než která existuje nyní. Po ekonomické krizi se z eurozóny stala transferová unie. Nemáme kam spěchat a přijetí eura pro nás znamená obrovské riziko,“ upozornil Skopeček.

Podle bývalé vice-guvernérky NBS se eurozóna skutečně změnila, ale je nyní stabilnější a pevnější. „Eurozóna je dnes jiná, ale myslím si, že je mnohem silnější. Věřím, že směřuje k tomu, aby byla odolnější vůči dalším problémům budoucnosti,“ domnívá si Kohútiková. Jako příklad úspěchu uvedla budování bankovní unie nebo stabilizaci fiskální politiky v těch zemích, které přestaly po přijetí eura plnit konvergenční kritéria.