Obama: Po jaderném summitu bude svět bezpečnější

Summit o jaderné bezpečnosti, který do Washingtonu sezval americký prezident Barack Obama, se včera (13. dubna) shodl na postupu, jenž má vést ke snížení rizika proliferace jaderných zbraní do rukou teroristů. Jeho úspěšnost se bude odvíjet od toho, zda zúčastněné státy dodrží své slovo.

Na dvoudenním summitu (12.-13.dubna), který se konal v hlavním městě Spojených států, se představitelé 46 pozvaných zemí a USA (seznam hostů zde) zavázali k tomu, že do čtyř let zabezpečí veškerý jaderný materiál (především obohacený uran nebo plutonium), který by teroristé mohli využít na výrobu atomové zbraně.

Podle jejich hostitele, amerického prezidenta Baracka Obamy, proliferace jaderných zbraní či materiálu představuje největší hrozbu mezinárodní bezpečnosti a účastníci setkání se svým rozhodnutím zasadili o to, že svět bude nyní výrazněji bezpečnější.

„Dvě desetiletí po konci studené války prožíváme krutou ironii dějin: nebezpečí jaderné konfrontace mezi zeměmi kleslo, nicméně riziko jaderného útoku vzrostlo,“ sdělil na závěrečné tiskové konferenci americký prezident. „Pokud se jaderných zbraní zmocní teroristé,“ řekl také Obama, „použijí je“.

Na světě se podle některých vědců v současné době vyskytuje zhruba 2100 tun materiálu, který může sloužit k výrobě přibližně 120 tisíc bomb.

Mocnosti u jednoho stolu

Washingtonský summit, který stejně jako rusko-americká odzbrojovací smlouva, jež byla minulý týden slavnostně podepsána v Praze (EurActiv 9.4.2010), spadá do širší snahy americké administrativy o snížení jaderné hrozby ve světě.

Plán na zajištění nukleárního materiálu prezident Obama, jak na tiskové konferenci sám připomněl, představil opět v hlavním městě České republiky, které navštívil loni v dubnu (EurActiv 6.4.2009).

Podle analytiků hlavní význam washingtonského setkání, které je největší v poválečné historii (EurActiv 13.4.2010), ale tkví v tom, že u jednoho stolu vedle sebe usedly největší jaderné mocnosti světa – signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970 Spojené státy, Francie, Británie, Rusko a Čína společně s jejími nesignatáři Indií, Pákistánem a Izraelem, který navíc nikdy nepřiznal (ale ani nepopřel), že jaderné zbraně vlastní.

Kenneth Luongo, ředitel amerického think-tanku Partnership for Global Security, totiž poukázal na to, že závěrečné komuniké summitu a akční plán, na kterých se zúčastněné státy shodly, obsahuje vágní fráze a navíc jejich plnění je čistě dobrovolné.

„Nicméně fakt, že diskuse se vůbec poprvé odehrává na nejvyšší úrovni, je velmi důležitý a rozhodně by se neměl brát na lehkou váhu,“ řekl Luongo.  

Unie modernizuje laboratoř IAEA 

Evropská unie, jejíž členové se washingtonského summitu o jaderné bezpečnosti rovněž účastnili, byla zastupována stálým předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuym, který již v pondělí prohlásil, že „my, jakožto světoví lídři, neseme zodpovědnost za mezinárodní mír a bezpečnost. Je to v zájmu našich národů a mezinárodního společenství jako celku“. 

„Prezident EU“ přislíbil, že EU plánuje finančně přispívat na rozšíření a modernizaci laboratoře spadající pod Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (IAEA), která pátrá po pašovaném jaderném materiálu.

Zatím není jasné, o jak velký finanční příspěvek se bude jednat, avšak Van Rompuy potvrdil, že bude pocházet z evropského stabilizačního fondu, který vznikl v roce 2007.

Po Washingtonu New York 

Dvoudenní summit ve Washingtonu nebude ojedinělý. Diskuse o zvýšení mezinárodní bezpečnosti budou probíhat i příští měsíc, kdy se státníci sjedou tentokrát do New Yorku. Tématem jejich jednání bude budoucnost smlouvy o nešíření jaderných zbraní. 

Jak také oznámil prezident Obama, washingtonský summit své pokračování najde za dva roky v Jižní Koreji.