O podporu z Junckerova balíčku se hlásí i projekty, které mohou škodit přírodě

Obec Slatinka; zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Pavucikova

O záruky z nového investičního plánu Evropské komise se budou ucházet i projekty, které jsou škodlivé pro životní prostředí a nedávají ekonomický smysl, upozorňují ekologové. Sousední Slovensko chce například z Junckerova balíčku podpořit výstavbu kontroverzní přehrady Slatinka, o které se jedná již desítky let a jejíž podporu už Evropská komise jednou zamítla.

O finance z nového investičního balíčku Evropské komise se ucházejí i projekty, které mohou škodit životnímu prostředí, upozorňují ekologové.

Na sousedním Slovensku se například jedná o „mamutí“ projekt na splavnění řeky Váh (Vážská vodní cesta), kontroverzní přehrady Tichý Potok a Sereď nebo ropovod Bratislava-Schwechat, který podle ochránců životního prostředí ohrožuje zásoby pitné vody v západní části země.  

Ve svém komentáři na serveru Pravda.sk na to upozorňuje Irena Jenčová z nevládní organizace CEE Bankwatch.

Některé projekty už v minulosti Evropská komise odmítla financovat z evropských fondů. Je to i případ vodní nádrže Slatinka na řece Slatina na středním Slovensku, jejíž výstavba se plánuje už více než 50 let.

Komise v roce 2013 zamítla její financování z evropských peněz kvůli škodám, které by stavba způsobila na ohrožených biotopech. Projekt neodpovídal evropským směrnicím o ochraně přírody ani podmínkám operačního programu Kvalita životního prostředí, ze které se měl financovat, upozorňuje Jenčová.

Teď je Slatinka na seznamu projektů, které slovenská ministerstva vybrala k možnému financování z 315miliardového balíku, jehož prostřednictvím chce Komise Jeana-Clauda Junckera nakopnout evropský hospodářský růst.

Paradoxní volba

Páteří tohoto „Junckerova balíčku“ je Evropský fond pro strategické investice, který má začít fungovat už v září. Sloužit má hlavně k přilákání soukromých investic do strategických projektů, které mohou být důležité pro celou Unii, ale kvůli možným rizikům vyžadují záruky z veřejných peněz.

Za tímto účelem je ve fondu 16 miliard eur z evropského rozpočtu a 5 miliard eur z prostředků Evropské investiční banky (EIB).

Do fondu mohou přispívat i členské země EU. Slovensko je mezi těmi, které se rozhodly vlastní peníze do balíčku vložit, a přispělo částkou 400 milionů eur.

Příspěvek členským státům nedává právo rozhodovat o tom, kam peníze z Junckerova balíčku poputují. Vlády se ale mohou zasadit o úspěšnost vybraných projektů například usnadněním administrativy nebo lobbováním v Bruselu.

Že chce Slovensko získat podporu i pro Slatinku, je prý „paradoxní“. „Tento nástroj má sloužit k podpoře inovativních investic, růstu a zaměstnanosti. Přehradu přitom komunističtí technokrati v roce 1950 naplánovali na podporu ekologicky destruktivního těžkého průmyslu,“ citovala slovenská redakce EurActivu Martinu Paulíkovou ze sdružení Slatinka, které vzniklo v reakci na znovuzrození projektu výstavby.

Projekt beze smyslu?

Přehrada má podle slovenského ministerstva životního prostředí sloužit zejména jaderné elektrárně Mochovce, jejíž odběr vody se po dostavbě 3. a 4. bloku zvýší o více než 20 milionů kubických metrů.

Společnost Slovenské elektrárne, která Mochovce provozuje, však dlouhodobě tvrdí, že si vystačí se stávající vodní nádrží Veľké Kozmálovce.

Vodní dílo by mělo dále sloužit k protipovodňové ochraně a pro zásobování okolních obcí vodou.

Vybudování přehrady by si mimo jiné vyžádalo zatopení obce Slatinka, jejíž obyvatelé žijí už desítky let v nejistotě.

Údolí řeky Slatiny je nadto podle ochránců životního prostředí domovem řady ohrožených druhů živočichů a rostlin. Některé z nich jsou klasifikovány dokonce jako kriticky ohrožené.

„Také ekonomické důvody tohoto projektu jsou kontroverzní,“ cituje slovenská redakce Jenčovou z CEE Bankwatch. Náklady na výstavbu se odhadují asi na 86 milionů eur a při současné nízké ceně užitkové vody by se na návrat investice čekalo asi 400 let.

Přísnější kritéria

Podle ekologů nakonec vodní nádrž finance z Junckerova balíčku nedostane. Záruky z EFSI bude přidělovat nezávislý investiční výbor, který se bude řídit předem stanoveným seznamem kritérií. Ten počítá i s dopady na životní prostředí.

Je nepravděpodobné, že by výbor schválil projekt, který Evropská komise v minulosti zamítla, myslí si Jenčová.

Hodnocení projektů však podle ní musí být do budoucna založené na přísnějších ekonomických, sociálních a environmentálních kritériích. Finance by prý totiž měly získávat pouze projekty, které přispívají k udržitelnosti evropského hospodářství.

Autor: Adéla Denková s využitím EurActiv.sk