O peníze z Junckerova balíčku mohou firmy žádat samy, vláda má dát administrativní podporu

zdroj: Úřad vlády ČR

Vláda už nevytváří seznam projektů pro financování projektů z Junckerova balíčku, který vznikal na začátku roku. Firmy mohou o podporu žádat samy, stát by jim v tom měl pomáhat. V některých zemích už EIB rozhodla o předfinancování vybraných projektů. Stále více zemí také do investičního balíčku vkládá vlastní peníze. Nejnověji to udělala Velká Británie.

Spojené království vloží 8,5 miliardy eur do nového investičního plánu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Oznámilo to na konci minulého týdne. Mezi členskými zeměmi EU se tak stane zatím největším přispěvatelem.

Britské peníze se připojí k dosavadním příslibům Německa (8 miliard), Španělska (8 miliard), Francie (8 miliard), Itálie (8 miliard), Lucemburska (80 milionů), Polska (8 miliard), Slovenska (400 milionů) a Bulharska (100 milionů). Vlastní příspěvek ovšem ohlásila i Čína.

Británie je devátá země EU, která do balíčku přispěje. ČR se k tomu nechystá.

Základem Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) je 5 miliard eur z peněz Evropské investiční banky (EIB) a 16 miliard z evropského rozpočtu.

Evropské peníze a finance ze státních rozpočtů mají sloužit jako garance pro soukromé investice. Celkově by se v rámci takzvaného Junckerova balíčku mělo pro investice v EU uvolnit až 315 miliard eur.

Rizikové projekty

„Smyslem EFSI je navýšit investice do životaschopných, i když rizikovějších, projektů, jež by odstranily investiční mezeru vzniklou v důsledku hospodářské a finanční krize,“ vysvětluje podstatu balíčku český europoslanec Miroslav Poche ČSSD.

Právě dostatek veřejných peněz ve formě záruk by měl podle představ Komise zajistit, že podporu získají i projekty, u kterých se očekávají větší rizika, a pro investory by jinak nebyly tolik lákavé.

„Investiční balíček může přispět k financování řady smysluplných podnikatelských projektů, které pro standardní komerční financování nejsou příliš atraktivní – například start-upy,“ řekl EurActivu analytik České spořitelny Jan Jedlička.

Garance pro investory, zvýhodněné úvěry nebo kapitálová podpora rizikových projektů proto podle něj mohou být lákadlem i pro Česko. Často se přitom mluví o opaku. Jak už EurActiv psal, na rozdíl od zemí jižního křídla totiž Česká republika nemá problém s dostupností financí.

Nechápeme podstatu

Balíček je ovšem také příležitost k zavádění inovativních řešení, na která zatím scházela politická odvaha, myslí si Poche.

„Jako příklad mohu uvést větší podporu nízkouhlíkovému a oběhovému hospodářství a vůbec změnu našeho celkového přístupu k energetické politice,“ řekl redakci.

Vedle nízkouhlíkových technologií, zlepšování energetické účinnosti nebo skladování energie je podle něj možné podporovat také digitální a výzkumnou infrastrukturu.  

„Orientujme se na projekty, které nabízejí řešení našich budoucích problémů – třeba těch souvisejících se změnou klimatu či se závislostí na přírodních zdrojích, nacházejících se mimo EU,“ dodává.

Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) by navíc měla česká vláda zvážit, zda do balíčku také nepřispěje.

„I menší příspěvek by byl příležitostí ukázat, že logiku stojící za projektem chápeme, podporujeme a jsme ochotni pro něj něco udělat. Mohli bychom se inspirovat příkladem Polska, které do EFSI přispělo jako první nečlenský stát eurozóny, nebo Slovenska,“ napsal v tiskové zprávě.

Tyto země podle něj nemají nadbytek rozpočtových peněz, ale chápou význam evropských ekonomických iniciativ, které mají pro malé otevřené ekonomiky jasný přínos.

Seznamy už nejsou

Vlastní příspěvky členským zemím nezaručí, že budou moci určovat, na jaké typy projektů peníze poputují. O celkovém směřování fondu má rozhodovat řídící rada, ve které se sejdou zástupci EIB a Komise. Výběr projektů pak bude provádět investiční výbor složený z nezávislých odborníků.

Komise tak příspěvky zemí vítá hlavně jako politické gesto. Z praktického hlediska pak státy mohou doufat, že když bude ve fondu více peněz, dostane se na víc projektů.

Vlády by měly zajistit hladký administrativní průběh.

Klíčový bude zájem samotných firem, regionů nebo měst, které mohou o podporu z Junckerova balíčku žádat samy.

Sobotkova vláda sice na přelomu roku vytvářela pracovní seznam projektů, o jejichž financování by mohlo mít Česko zájem. To už ale nebude nutné.   

„V návaznosti na seznam z listopadu 2014 provedlo ministerstvo financí v březnu a v dubnu letošního roku ve spolupráci s ostatními resorty, průmyslovými svazy a Hospodářskou komorou monitoring projektů, neboť se domnívalo, že seznam projektů bude povinný. Nakonec ale byla povinnost z nařízení o EFSI vypuštěna,“ vysvětlila redakci Michaela Tesařová z tiskového oddělení rezortu.

Některé firmy si prý navíc nepřály, aby existoval veřejný soupis plánovaných projektů.

Bez překážek

„Po dohodě s MPO bylo tedy od postupného doplňování seznamu upuštěno. Další postup bude takový, že společnosti budou žádat přímo u EIB a státní správa jim bude zajištovat informační podporu,“ řekla Tesařová.

Komise navíc očekává, že státy nebudou klást investičním projektům překážky. Vlády by tak měly hlavně zajistit hladký administrativní průběh.

V praxi má začít EFSI fungovat v září. Už na jaře však EIB spustila u některých projektů předfinancování. EurActiv v květnu informoval o několika projektech v energetice.

Ještě předtím se banka rozhodla podpořit balíček projektů z jiného soudku. Šlo o investice do zdravotnického výzkumu ve Španělsku, vybudování 14 zdravotnických center v Irsku, podporu průmyslových inovací v Itálii a rozšíření letiště v chorvatském Dubrovníku, při kterém se kombinují peníze z EIB a evropských strukturálních fondů.

Autor: Adéla Denková