O dopadu brexitu na britskou klimatickou politiku má být jasno do podzimu

Britská ministryně pro klima a energetiku Amber Ruddová; zdroj: Tiskové centrum Rady EU

Britská vláda přijala návrh poradního klimatického výboru a schválila ambiciózní cíl pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2032. Spojené království tak chce mít silnou klimatickou politiku i poté, co případně vystoupí z EU. Stejný výbor má do podzimu zpracovat analýzu právě k dopadům možného brexitu. Výsledek britského referenda už má dopady na evropský trh s povolenkami.

Do podzimu má vzniknout podrobná analýza, která ukáže možné dopady brexitu na britskou klimatickou politiku. Připraví ji výbor, který vládě Spojeného království pomáhá hledat ekonomicky nejsmysluplnější cestu ke snížení emisí skleníkových plynů, píše agentura Bloomberg.

Británie chce emise snižovat výrazněji než EU jako celek.

Podle předběžného prohlášení výboru to vypadá, že by se Británie mohla v některých oblastech přestat řídit evropskou politikou, nebo dosavadní požadavky zmírnit. Konkrétně odborníci zmiňují standardy pro emise z aut, evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS), pravidla pro nakládání s odpadem nebo pro fluorované skleníkové plyny, uvádí Bloomberg.

Zároveň to však neznamená, že by se z Británie stala země špinavých technologií. „Odchod z EU bude vyžadovat přehodnocení některých existujících nebo navržených politik. Nic to ale nemění na to, že Spojené království musí pokračovat se snižováním emisí,“ cituje agentura předsedu výboru Johna Gummera alias lorda Debena.

Tato slova potvrzuje dnešní rozhodnutí britské vlády, která schválila odvážný cíl pro dekarbonizaci do roku 2032, překračující evropský závazek ke snížení emisí o 40 % do roku 2030.

Stále méně emisí

Ve Spojeném království se dekarbonizace řídí podle speciálního zákona z roku 2008, podle kterého mají emise do roku 2050 poklesnout o 80 % ve srovnání s rokem 1990 (zatím se je podařilo snížit o 38 %).

Období bylo rozděleno na kratší pětileté úseky, pro které se schvalují tzv. uhlíkové rozpočty. Právě dnes vláda odsouhlasila, že na konci „pětiletky“ 2028 až 2032 musí emise skleníkových plynů poklesnout oproti roku 1990 o 57 %.

To by znamenalo, že se tempo dekarbonizace bude muset oproti tomu současnému zdvojnásobit. Podle některých názorů to bude vyžadovat výraznější zapojení obnovitelných zdrojů, kterým současná vláda přiškrcuje jejich podporu.

Zpráva poradního výboru kabinetu doporučuje, aby pokračoval s podporou solárních panelů i větrných elektráren na pevnině. Pozitivně se staví i k podpoře technologií pro zachycování a ukládání uhlíku. Ukazuje nicméně, že zabrat budou muset Britové také v sektorech dopravy a zemědělství a v domácnostech.

Brusel: Bez článku 50 žádné změny

V klimaticko-energetické politice Evropské unie zatím očekávání brexitu vzbuzuje nejistotu. V Bruselu se do konce roku začne projednávat řada nových pravidel spojených s energetickou unií a některé z nich mohou být případným odchodem Spojeného království ovlivněny.

Zpravodajem k revizi EU ETS by se mohl stát někdo z polských europoslanců.

Týkat se to může třeba návrhu na rozdělení cílů pro snižování emisí v odvětvích mimo EU ETS, jako je doprava, zemědělství nebo sektor budov. Také pro evropský trh s emisními povolenkami by byla velká změna, kdyby ho opustila tak silná ekonomika.

„Nebudeme spekulovat o možných dopadech odchodu Spojeného království, dokud neobdržíme notifikaci článku 50. Spojené království zůstává členem EU. Je známá Junckerova věta ‚Žádná jednání bez notifikace‘. Troufnul bych si ji doplnit: ‚Žádná vyjednávání jakéhokoliv druhu bez notifikace‘,“ odpověděl dnes hlavní mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas na dotaz EurActivu, jak se exekutiva na případný brexit připravuje právě ve vztahu k energetické unii.

Dokud Británie nespustí článek 50 Smlouvy o EU, což je pro ukončení členství v Unii nutné, neměly by tak podle Komise nastat žádné změny.

Nejistota v EU ETS

Dopady už však možný brexit na evropskou klimaticko-energetickou politiku má. V reakci na výsledek referenda se pod 5 eur propadla cena emisních povolenek. Dosavadní zpravodaj Evropského parlamentu k revizi pravidel emisního trhu pro období po roce 2020, skotský europoslanec Ian Duncan (ECR), se svého postu vzdal a zatím není jasné, kdo důležitý legislativní návrh potáhne Parlamentem dál.

Koordinátoři politických frakcí ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) se kvůli tomu sejdou příští týden v úterý.

Duncanova konzervativní frakce by s odchodem britských europoslanců výrazně oslabila, a pokud by mělo zpravodajské žezlo zůstat této politické skupině, na starost by ho mohl dostat některý z polských europoslanců, jejichž delegace je v ECR druhá nejsilnější. Polští konzervativci jsou přitom známí svým skeptickým pohledem na klimatickou politiku.

Adéla Denková