Novým předsedou Evropského parlamentu je Jerzy Buzek

Jerzy Buzek, zdroj: Evropský parlament.

Ke svému prvnímu plenárnímu zasedání se tento týden sešli ve Štrasburku čerstvě zvolení poslanci Evropského parlamentu. Na své ustavující schůzi zvolili poslanci do svého čela Poláka Jerzyho Buzka.

Souvislosti:

Ve dnech 4.-7. června volilo 375 milionů občanů EU 736 nových europoslanců, kteří je budou následujících pět let zastupovat v Evropském parlamentu.

Evropské volby, které se poprvé v historii konaly zároveň ve všech 27 členských zemích Unie, skončily jasným vítězstvím pro středopravou Evropskou lidovou stranu (EPP-ED) a porážkou pro levicovou Skupinu evropských socialistů (PES).

Středopravá EPP má v Parlamentu 256 europoslanců, zatímco socialisté kteří se po posledních evropských volbách přejmenovali na skupinu Socialistů a demokratů (S&D) budou mít v 736 členném shromáždění 184 poslanců. V minulém Evropském parlamentu čítajícím, který měl celkem 785 křesel měla Evropská lidová strana 265 křesel a socialisté 215.

Skupina liberálů (ALDE) získala v letošních evropských volbách 85 mandátů, Zelení a nově založená konzervativní strana (ECR), jejíž součástí je i česká ODS, získali po 55 europoslancích. Extrémně pravicová skupina Evropa svobody a demokracie (EFD) získala 30 mandátů a extrémně levicová strana Spojená evropská levice – Severská zelená levice (GUE/NGL) získala v novém Evropském parlamentu 35 mandátů.

Témata:

Prvním bodem prvního plenární zasedání nového EP, které dnes začalo ve Štrasburku a potrvá až do čtvrtka, byla volba nového předsedy EP. Tato volba proběhla tajným hlasováním a skončila podle očekávání. Novým předsedou Evropského parlamentu se stal Polák Jerzy Buzek (EPP), který získal 555 hlasů a ve funkci tak nahradil Němce Hanse-Gerta Pötteringa (EPP).

Celkově se hlasování zúčastnilo 713 z 736 europoslanců a bylo odevzdáno 644 platných hlasovacích lístků. Neplatných nebo prázdných hlasovacích lístků bylo 69. Ke zvolení nového předsedy bylo zapotřebí alespoň 323 hlasů. Jediná Buzkova protikandidátka, Švédka Eva Britt-Svensson (GUE/NGL) získala 89 hlasů.

Britský europoslanec za skupinu liberálu (ALDE) Graham Watson a italský konzervativní europoslanec Mario Mauro vzdali svoji kandidaturu na post předsedy Evropského parlamentu minulý týden. Dali tak polskému pravicovému poslanci Jerzymu Buzkovi velkou naději stát se dnes předsedou EP.

Dlouhodobá tzv. „technická dohoda“, která spolu před lety uzavřely dvě největší parlamentní strany v EP – středopravá EPP a socialististé (S&D) – rozptýlila již před volbou veškeré pochyby, že by jediný protikandidát Jerzyho Buzka, švédská europoslankyně Eva Britt-Svensson (GUE-NGL), mohla z hlasování vyjít vítězně.

Buzek měl kromě dvou největších stran podporu liberálů (ALDE), zelených a nově vzniklé antifederalistické skupiny Evropští konzervativci a reformisté (ECR).

Česká stopa ve vedení EP

Při dnešní volbě o rozdělení vrcholných postů v Evropskému parlamentu budou pravděpodobně mít Češi malé šance na zisk některé pozice. Hlavním důvodem je skutečnost, že ODS, která vyhrála evropské volby opustila největší politickou skupinu v Evropském parlamentu Evropskou lidovou stranu (EPP) a spolu s britskými toryi založila novou mnohem méně vlivnou skupinu Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Češi však i tentokrát mají svého kandidáta na post místopředsedy EP. Minulou středu (8. července) byl totiž skupinou Socialistů a demokratů (S&D) nominován na post místopředsedy EP poslanec Libor Rouček (ČSSD) a včera strana jeho nominaci definitivně potvrdila. Za skupinu socialistů je Libor Rouček jedním z pěti nominovaných europoslanců na post místopředsedy EP.

Pokud by Libor Rouček, který v uplynulém volebním období pracoval v EP na pozici 1. místopředsedy vlivného zahraničního výboru, byl zvolen místopředsedou EP, stal by se tak nejvýše postaveným českým europoslancům v novém volebním období. Funkce místopředsedy EP je však spíše ceremoniální, protože takových místopředsedů je dohromady 14.

Kromě postu místopředsedy však mnoho z 22 českých europoslanců myslí na pozice v parlamentních výborech, které mají klíčovou roli v legislativním procesu EU. Podle ČTK má například velkou šanci na zajímavou pozici ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Zuzana Roithová (KDU-ČSL).

Handlování o pozice

Během třídenního plenárního zasedání ve Štrasburku budou politické skupiny pokračovat v jednání o obsazení vrcholných pozic ve výborech Evropského parlamentu.

Rozdělení předsednictví většiny parlamentních výborů bylo již ve velké míře domluveno předem na základě jednání, která se konala minulý týden. Tato jednání byla založena na principu proporcionality. To znamená, že rozdělovací klíč pro pozice v parlamentních výborech byl určen podle velikosti jednotlivých stran v EP.

Středopravá skupina EPP bude mít po prvním plenárním zasedání EP pravděpodobně 9 předsednických křesel ve výborech, skupina Socialistů a demokratů šest předsednických křesel a liberálové pravděpodobně křesla tři.

Ve čtvrtek ráno se budou konat inaugurační schůze více než dvacítky nových parlamentních výborů, na nichž budou zvoleni jejich předsedové a místopředsedové a to na základě doporučení Konference předsedů skupin, která má zasednout k jednání během zítřka.

Jmenování předsedů jednotlivých výborů bude uděláno podle tzv. D’Hondtova systému (pojmenovaném podle belgického matematika, který tuto metodu vynalezl) jenž přiděluje pozice podle velikosti jednotlivých politických uskupení.

Přesné rozdělení jednotlivých pozic se však může změnit i na poslední chvíli, protože vyjednávání mezi politickými skupinami obvykle probíhá až do posledních minut.

V uplynulých dnech se objevila v souvislosti s možnými předsedy výborů řada nečekaných jmen. Přestože žádné politické uskupení jména možných předsedů a místopředsedů jednotlivých výborů nepotvrdilo, „nikdo tato jména také bez zaváhání nepopírá, protože jde o správný odhad,“ řekl mluvčí EPP Robert Fitzhenry minulý týden.

Přestože se mohou jednotlivá jména během jednání za zavřenými dveřmi ještě změnit, zdroje z jednotlivých politických skupin EurActivu naznačily, že by rozdělení pozic ve výborech mohlo být následující:

Výbor

 

Předseda/Předsedkyně

AFET

Zahraniční vztahy

Mario MAURO (IT; EPP)

DROI

Lidská práva

Heidi HAUTALA (FI; Zelení)

SEDE

Bezpečnost a obrana

EPP

DEVE

Rozvojová politika

Eva JOLY (FR; Zelení)

INTA

Mezinárodní obchod

S&D (Portugalsko)

BUDG

Rozpočet

Alain LAMASSOURE (FR; EPP)

CONT

Rozpočtová kontrola

Luigi de MAGISTRIS (IT; ALDE)

ECON

Hospodářské a měnové záležitosti

Sharon BOWLES (UK; ALDE)

EMPL

Zaměstnanost a sociální věci

Pervenche BERES (FR; S&D)

ENVI

Životní prostředí, veřejné zdraví a kvalita potravin

Jo LEINEN (D; S&D)

ITRE

Průmysl, věda a výzkum

Herbert REUL (D; EPP)

IMCO

Vnitřní trh a ochrana spotřebitele

Malcolm HARBOUR (UK; ECR)

TRAN

Doprava a cestovní ruch

Brian SIMPSON (UK; S&D)

REGI

Regionální rozvoj

Danuta HÜBNER (PL; EPP)

AGRI

Zemědělství a rozvoj venkova

Paolo DE CASTRO (IT; S&D)

PECH

Rybářství

?

CULT

Kultura a vzdělávání

Doris PACK (D; EPP)

JURI

Legislativa

Klaus-Heiner LEHNE (D; EPP)

LIBE

Občanské svobody, justice a vnitro

Fernando LOPEZ AGUILAR (ES; S&D)

AFCO

Ústavní záležitosti

S&D nebo ALDE

FEMM

Práva žen a rovnost pohlaví

GUE

PETI

Petice

EFD

Další důležité posty

 

Delegace EU-Čína

Graham WATSON (UK; ALDE)

Delegace EU-ACP

(Afrika, Karibik, Pacifik)

Louis MICHEL (BE; ALDE)

Další program jednání

Zítra si mají poslanci vyslechnout také švédského premiéra Fredrika Reinfeldta, který jim představí program švédského předsednictví.

Nový Evropský parlament pravděpodobně tento týden rozhodne i o datu hlasování, které má potvrdit nebo odmítnout Josého Manuela Barrosa jako předsedu Evropské komise. Lídři členských zemí formálně potvrdili jeho kandidaturu minulý týden. Velké politické skupiny v Evropském parlamentu však již plánované hlasování o Barrosovi přesunuly na dobu po letní přestávce EU, která proběhne v srpnu.

Dříve než proběhne samotné hlasování o jeho druhém mandátu, bude muset José Manuel Barroso představit poslanců svůj program pro následujících pět let v čele evropské exekutivy.

Diskuse s komisaři

Minulý týden se lídři politických uskupení v EP dohodli také na tom, že v září proběhne slyšení s novými komisaři, kteří do konce funkčního období Komise nahradí odstupující komisaře Louise Michela a Danutu Hübner, kteří byli zvoleni do Evropského parlamentu, a Dalii Grybauskaite, která se stala novou prezidentkou Litvy.

Slyšení s novými zastupujícími komisaři proběhnou „jednoduchou procedurou“, což znamená, že slyšení a kola otázek europoslanců budou kratší než obvykle. EurActiv o tom informoval jeden z úředníků Evropského parlamentu.

Další kroky:

  • 14. července 2009: volba nového předsedy EP.
  • 15. července 2009: slyšení švédského premiéra Fredrika Reinfeldta k švédskému předsednictví.
  • 16. července 2009: jmenování předsedů a místopředsedů parlamentních výborů; ustavující schůze jednotlivých parlamentních výborů.