Nová německá vláda se silně hlásí k EU a ochraně právního státu. Bude to však politika malých krůčků

Olaf Scholz © EPA-EFE/JOERG CARSTENSEN / POOL

S novou německou vládou nastupuje také nový přístup k zahraniční politice. Změna by se moha dotknout nejen Ruska a Číny, ale také zemí střední Evropy, včetně Česka.

Vláda nového německého kancléře Olafa Scholze (SPD) nastupuje v době, kdy jsou stále zřetelnější názorové rozdíly uvnitř Visegrádské čtyřky. Skupina je některými komentátory označována spíše za formát V2+2 s Českem a Slovenskem na jedné straně a s Polskem a Maďarskem na straně druhé. Německo, které se v minulosti dostalo s V4 do sporů ohledně migrační krize a nyní stojí proti Varšavě a Budapešti v otázce právního státu, tak může skupinu ještě více rozdělit.

Právě k problému právního státu chce „semaforová“ vláda přistupovat tvrdším způsobem než její předchůdkyně. Pod vedením exkancléřky Angely Merkelové (CDU/CSU) totiž Německo upřednostňovalo spíše postupné hledání kompromisu. Naproti tomu kancléř Scholz při své prosincové návštěvě Varšavy uvedl, že by chtěl tento problém vyřešit co nejdříve.

V kontextu Maďarska do situace vstupuje také fakt, že strany německé koalice složené ze sociálních demokratů, Zelených a FDP nemusí v Evropském parlamentu spolupracovat s maďarskou vládní stranou Fidesz. Ta byla totiž do loňského roku součástí Evropské lidové strany (EPP), kde seděla spolu s německými křesťanskými demokraty z CDU/CSU. Členství obou vládních stran ve stejném parlamentním bloku proto do jisté míry tlumilo konflikty mezi Berlínem a Budapeští. Semaforovou vládu už toto „nucené“ spojenectví neváže, a má tak vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi širší manévrovací prostor.

Větší důraz na lidská práva

Navzdory otázkám právního státu však Berlín signalizoval, že chce s regionem střední Evropy i Českem spolupráci prohloubit. Zásadní by v tomto směru měla být změna německého přístupu k samotnému způsobu řešení evropských otázek. Zatímco kancléřka Merkelová v evropské politice zdůrazňovala, že je třeba řešit problémy v rámci celé Unie, Scholzova vláda naopak jasně deklarovala, že chce obnovit tzv. komunitní přístup a hledat konsenzus hlavně regionálně. To by se v kontextu V4 mohlo týkat například problematiky migrace.

Názorovou shodu může Berlín najít s novou českou vládou i v důrazu na hodnoty a mezinárodní právo v zahraniční politice. „Lidská práva jsou součástí německé i české politiky dlouhodobě. Dá se však očekávat, že v přístupu třeba k Číně či Rusku je budou obě země více akcentovat než doposud,“ uvedl pro EURACTIV.cz ředitel výzkumu Ústavu mezinárodních vztahů a odborný asistent na Vysoké škole ekonomické Jakub Eberle.

Německo zůstává na straně Visegrádu a Česka, i co se týče rozšíření EU o země západního Balkánu. To Česko označilo za jednu z priorit svého předsednictví v Radě EU. Berlín naznačil, že v této otázce chce s V4 spolupracovat a dále s balkánskými zeměmi udržovat dialog.

„Německo je spojencem V4 v tom, že téma západního Balkánu vůbec nechává na stole. Francie ani třeba Nizozemsko o to příliš nestojí. Zůstává tady nějaká otevřenost. Ale je to politika drobných kroků. Nemůžeme čekat, že by tyto země v blízké budoucnosti začaly vstupovat do EU. To není věc, co bude na stole v příštích pěti či deseti letech,“ upozornil Eberle a dodal, že v koaliční smlouvě německé vládní strany jasně uvedly, že západní Balkán musí mít přístupovou perspektivu.

Válka v Bosně může začít kdykoliv, varuje expertka. Bude to výzva i pro české předsednictví

Některé spory na západním Balkáně jsou velmi těžce řešitelné a EU s nimi v současnosti nic nezmůže. Peníze by přesto měla posílat dál, čelí totiž konkurenci mimo jiné ze Saúdské Arábie, která mění pojetí islámu na Balkáně, říká Věra Stojarová.

Nord Stream 2 jako kámen úrazu

Projekt Nord Stream 2 pro svůj geopolitický význam dlouhodobě rozděluje nejen členské státy, ale také samotnou německou vládní koalici. Názorový rozdíl mezi Zelenými a SPD, který byl viditelný již během loňské volební kampaně, se během sílícího napětí s Ruskem ještě více prohloubil.

Zatímco sociální demokraté zdůrazňují ekonomické benefity a vidí v plynovodu jakýsi most k Rusku, Zelení patří dlouhodobě mezi nejhlasitější odpůrce. Kromě environmentálních důvodů se obávají, že Rusko plynovod zneužije k nátlaku na Německo i EU. „Z geopolitického pohledu je to chyba,“ uvedl německý vicekancléř za Zelené Robert Habeck.

Stavba NordStream 2 byla dokončena během loňského září. Nyní jej zkoumá tzv. Spolková agentura pro sítě, tedy německý regulační úřad. Ten by podle vyjádření mohl vydat verdikt, zda je projekt v souladu s německými zákony, v polovině letošního roku.

V současné chvíli se tak koaliční spor točí zejména kolem otázky, jak postupovat v případě možné ruské agrese vůči Ukrajině. Zelená ministryně zahraničí Annalena Baerbocková již dříve uvedla, že: „V případě eskalace konfliktu by bylo nemyslitelné plynovod do sítě zapojit“.

„Rozdíl je patrný v tom, jak obě strany mluví o možnosti, kdy by Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Máme tu dva diametrálně odlišné pohledy uvnitř koalice a Zelení říkají jednoznačně, že by Nord Stream 2 ukončili. Teď je situace u ledu, protože probíhá zejména technické rozhodování. Čeká se tedy, jak rozhodne agentura a co udělá Putin,“ shrnul současný stav analytik Eberle.

Nord Stream 2 dostane povolení v polovině roku, tvrdí ředitel Uniperu

Plynovod Nord Stream 2, který má přepravovat ruský plyn do Německa, by mohl být schválen v polovině letošního roku. Řekl to v rozhovoru s německým listem Rheinische Post ředitel firmy Uniper.

Malé krůčky i v otázce suverénnější Evropy

Otevřená zůstává také otázka užší unijní integrace v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Tu dlouhodobě prosazuje Francie, která by chtěla vidět zásadnější pokrok během svého probíhajícího předsednictví v Radě EU. Německá vláda se sice hlásí k potřebě budovat silnější a akceschopnější Unii, její konkrétní postoj ke „strategické suverenitě“ si však Scholzův kabinet musí ještě ujasnit. Všechny tři koaliční strany totiž mají na užší integraci rozdílné pohledy.

„Politika Zelených i SPD je v tomto ohledu dál než politika kancléřky Merkelové. Jsou otevřenější větším vizím. Hlasy od Zelených a zejména jejich levicovějšího křídla dokonce volají po budování velmi silné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Naopak pragmatici jako kancléř Scholz budou dělat politiku malých krůčků, stejně jako to dělala Merkelová. FDP je pak obecně spíše skeptičtější k integračním snahám v této oblasti,“ objasnil Eberle.

I přesto, že je Scholz považován za proevropštějšího politika, než byla kancléřka Merkelová, nedá se podle Eberleho čekat, že bude silnější zahraniční politika EU pro Berlín prioritou. „Němci tyto otázky určitě nebudou tlačit sami od sebe. Platí taky, že je pro ně velmi důležitá i transatlantická vazba,“ uvedl.