Nová Komise se nestihne schválit včas, úřadovat začne až v prosinci

© European Union, 2019

Nová Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou se neujme úřadu 1. listopadu, jak bylo původně plánováno, ale zřejmě o měsíc později. Dosavadní časový plán dnes oficiálně zrušilo vedení Evropského parlamentu, informovala agentura DPA. Důvodem je neúspěch tří designovaných eurokomisařů v nominačním řízení.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli už o víkendu řekl, že možným startovním termínem nové komise by mohl být 1. prosinec. Do té doby bude dál pracovat stávající EK vedená Jeanem-Claudem Junckerem.

Francie, Rumunsko a Maďarsko totiž teprve musí představit své nové kandidáty na komisaře poté, co ti původní neprošli slyšeními ve výborech Evropského parlamentu. A celý postup se slyšeními novou trojici pochopitelně čeká také.

Sledujeme živě: Grilování Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové

Geopolitická Komise“. Právě tímto termínem označila zvolená předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová svůj nový tým. Koho členské státy vyslaly do Evropské komise, jaké portfolio dostali jednotliví kandidáti na starost a jak si vedli během tzv. grilování v Evropském parlamentu?

Von der Leyenovou Evropský parlament ve funkci schválil už v červenci, byť jen těsnou většinou. Takzvané grilování před europoslanci mají kromě zmíněné trojice úspěšně za sebou všichni další nominovaní do Evropské komise, včetně Věry Jourové z České republiky.

Posledním krokem nominačního řízení je schválení Evropské komise jako celku plénem Evropského parlamentu. Hlasování se mělo uskutečnit na příštím zasedání europarlamentu 23. října. Sassoli a šéfové europarlamentních frakcí však dnes odpoledne tento bod z programu stáhli. Nový termín zatím stanoven nebyl.

Von der Leyenová a dalších 26 členů EK nebudou první unijní exekutivou, která se nechopí úřadu včas. Už v roce 2004 téměř měsíc přesluhoval exekutivní tým vedený Romanem Prodim, neboť europarlament nechtěl schválit Komisi jeho nástupce, kterým byl José Manuel Barrosa. Problémem byl tehdy italský kandidát s kontroverzními názory na homosexualitu a navržená komisařka z Lotyšska, která doplatila na problematické financování své strany. Zpoždění nabral i nástup druhé Barrosovy komise, který se zdržel kvůli zamítnuté kandidátce z Bulharska.