Nová evropská definice „pracovníka“ může způsobit firmám potíže

architect-3039661_640

Pojem „zaměstnanec“ by v budoucnu mohla nahradit nová celoevropská definice „pracovníka“. Komise si od toho slibuje více práv pro pracující, zaměstnavatelům ale může přinést problémy.

Zaměstnanci s krátkými pracovními úvazky, pracovníci online platforem jako například Uber a další lidé s neobvyklou formou úvazku mají mít stejná práva jako běžní zaměstnanci. Pomoci má jednotná evropská definice „pracovníka“, kterou navrhuje Evropská komise.

„Svět práce se rychle proměňuje, neboť roste počet nestandardních pracovních míst a smluv,“ vysvětlila eurokomisařka pro zaměstnanost Marianne Thyssenová.

„To znamená, že stále více lidí je vystaveno riziku, že se na ně přestanou vztahovat základní práva,“ dodala.

Pokud by návrh Komise prošel Evropským parlamentem a hlasováním členských států v Radě, až 3 miliony Evropanů s nestandardními pracovními úvazky by se staly „pracovníky“ a získaly by stejná práva jako běžní zaměstnanci.

Jaká sociální práva EU zaručuje? Dočtete se v našem facthseetu. Více >>>>

Atypické pracovní úvazky nejsou v Česku příliš populární. Podle statistik se může jednat zhruba o 2 % všech českých pracovníků. Oproti tomu ve Velké Británii, Německu či Rakousku jsou poměrně hojně využívané a upravená směrnice by se vztahovala až na stovky tisíc pracujících.

pracovníci EU

Zdroj dat: Evropská komise

Návrh Komise však nepřináší pouze universální celoevropskou definici pracovníka. Obsahuje také nové povinnosti pro zaměstnavatele. Ti by měli svým zaměstnancům poskytovat více informací o tom, jakou práci budou vykonávat a jaká jsou jejich práva, a to hned od prvního dne nástupu do pracovní činnosti. V současné době se mohou důležité podrobnosti dozvědět až po několika týdnech.

Další změny se týkají povinné odborné přípravy, na kterou by měli zaměstnanci mít nárok bez srážek z platu. Dále by jim evropské právo mohlo zaručit předvídatelnější pracovní podmínky. Zaměstnanci s flexibilní pracovní dobou by měli například vědět, kdy mohou být povoláni do práce.

Firmy se mohou ocitnout v nejistotě

Nová práva chce Komise pracovníkům zajistit úpravou již stávající směrnice z roku 1991. Revizi navrhla v návaznosti na přijetí evropského pilíře sociálních práv.

Lídři zemí EU potvrdili 20 principů, které mají chránit evropské zaměstnance. Více >>>>

Jak ale EurActiv upozornila Vladimíra Drbalová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, zaměstnavatelům může tento návrh způsobit potíže.

„Nový rozsah směrnice, rozšířená informační povinnost, modifikace a posílení prostředků ochrany zaměstnanců přináší další administrativní zátěž pro podniky,“ uvedla Drbalová.

Problémem je zejména universální evropská definice pro pracovníky, kvůli které by se firmy mohly ocitnout právní nejistotě. Podle Drbalové by to mohlo vést až k tomu, že by firmy nebyly ochotné vytvářet pracovní místa jako dosud.

Komise však namítá, že administrativní povinnosti firmám nepřibudou, neboť budou moci zaměstnancům poskytovat veškeré informace elektronicky.

Nová pravidla navíc podle Komise vyplní mezery v právních předpisech, které nyní mezi členskými zeměmi existují. Země totiž mají různé definice toho, kdo je „zaměstnanec“ a co je to „zaměstnanecký poměr“. S jednotnou definicí „pracovníka“, kterou navrhuje Komise, by tyto rozdíly vymizely a firmy by mohly snadněji najímat pracovníky přes hranice.

Drbalová však stojí za tím, že úprava směrnice, kterou Komise předkládá, nemá své opodstatnění. Potvrzují to i výsledky šetření Eurofoundu (Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek), ze kterých vyplývá, že přes 80 % respondentů je spokojeno se svými současnými pracovními podmínkami.