Nominace nového šéfa Evropské komise se blíží. Kdo se jím může stát?

© Shutterstock

Ve čtvrtek 20. června by měli lídři členských zemí EU rozhodnout o tom, koho by si přáli vidět v křesle předsedy Evropské komise pro příštích pět let. Otázkou zůstává, jestli půjde o někoho ze současných spitzenkandidátů, nebo premiéři a prezidenti „vytáhnou z rukávu“ někoho úplně jiného.

Nejzásadnějším tématem nadcházejícího zasedání Evropské rady alias summitu, kde se ve čtvrtek a v pátek (20.-21. června) sejdou nejvyšší představitelé členských států EU, bude nové obsazení vrcholných pozic unijních institucí, a to včetně předsedy či předsedkyně Evropské komise. Jedná se o mimořádně významnou pozici, která by se s trochou nadsázky dala označit jako „premiér EU“.

„Budu dál konzultovat [obsazení předsedy EK] s každým jednotlivým z vás, dokud summit nezačne,“ napsal podle ČTK předseda Evropské rady Donald Tusk v dopise lídrům unijních zemí. Prezidenti a premiéři, s nimiž dosud hovořil, podle něj všichni dali najevo zájem mít věc vyřešenou rychle. Evropská rada by se tak vůči Evropskému parlamentu dostala do výhodné pozice.

Lídři členských zemí budou na summitu řešit obsazení klíčových postů EU

Otázka, koho chtějí prezidenti a premiéři zemí EU jako nového předsedu Evropské komise, bude nejsledovanějším a nejspíš také nejkomplikovanějším bodem čtvrtečního a pátečního unijního summitu v Bruselu. Probírat se ovšem budou i klima, dezinformace nebo eurozóna.

Evropský parlament pevně stojí za dodržováním principu tzv. spitzenkandidátů neboli vedoucích kandidátů, kteří vedli ve volbách celoevropské politické strany a podle zvyklosti by z nich měli lídři zemí vybrat nového šéfa Komise. Logiku to dává z toho důvodu, že Evropský parlament musí nominanta vzešlého z rozhodnutí Evropské rady odsouhlasit. Šanci má tak ten, kterého podporuje nově vzniklá většina europoslanců. Otázkou je, jestli si Parlament dokáže dodržení principu obhájit v probíhajících vyjednáváních.

V tomto případě by měl mít největší šanci kandidát evropských lidovců Manfred Weber, jehož strana (resp. její členské partaje v jednotlivých zemích) získala v eurovolbách nejvíce mandátů. Nepřijatelný je ovšem pro Francii a některá média spekulují o tom, že jeho reálné šance postupně oslabují. Ve Weberově závěsu se pak nachází vyvolený socialistů, místopředseda EK Frans Timmermans. Velkou šanci by mohla mít jedna z kandidátů liberálů a dosavadní eurokomisařka Margrethe Vestagerová, jejíž strana sice nepodporuje princip vedoucích kandidátů a je až třetí nejsilnější co do počtu poslanců, ona sama by však mohla být pro členské země přijatelným kompromisem. Ostatní ze spitzenkandidátů mají spíše teoretickou šanci.

Kandidáti na šéfa Komise se střetli v poslední „superdebatě“. Zahradil ostatním oponoval

Volby do EP čekají na Evropany už příští týden a kampaně vrcholí. V Bruselu se ve středu ve velké televizní debatě utkali kandidáti celoevropských politických stran na příštího předsedu Evropské komise, který by měl podle zvyklosti vzejít právě z eurovoleb.

Má to ale háček, zdaleka ne všechny zainteresované strany zmíněný postup podporují, pro některé země jsou zase nepřijatelní nabízení kandidáti. Například Visegrádská čtyřka nechce, aby se novým předsedou EK stal některý z vedoucích kandidátů. Kompromisem mezi lídry zemí se tak může stát někdo jiný. Dlouhodobě se spekuluje o hlavním brexitovém vyjednavači za EU, Francouzi Michelu Barnierovi. BBC za možnou adeptku označilo také výkonnou ředitelku Světové banky Kristalinu Georgievaovou.

Překvapivou variantou se zdá být německá kancléřka Angela Merkelová, která by mohla získat podporu napříč unijními zeměmi, výslovně ji zmínil například francouzský prezident Emmanuel Macron. Sama Němka však opakovaně odmítá jakékoliv vrcholné politické funkce na evropské úrovni. Diplomaté podle Financial Times spekulují také o výběru nizozemského premiéra Marka Rutteho, nebo jeho irského protějšku Lea Varadkara.

Možné také je, že prezidenti a premiéři v zákulisí domlouvají nominaci někoho, kdo byl až do teď mimo hledáček veřejnosti. Jasno by mělo být ideálně nejpozději v pátek. Půjde však jen o první krok, s kandidátem budou muset souhlasit i europoslanci, kteří mohou o novém složení vedení institucí hlasovat nejdříve v polovině července.