Není to migrační krize, ale státní terorismus, řekl Morawiecki k situaci na hranicích Běloruska a EU

Polský premiér Mateusz Morawiecki. © European Union 2021

Počínání režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka při vyvolání migrační krize na hranicích EU dnes ve Varšavě odsoudili polský premiér Mateusz Morawiecki a předseda Evropské rady Charles Michel. Tisíce migrantů, převážně z Blízkého východu, se od pondělka snaží z Běloruska překročit hranici s Polskem. Morawiecki ocenil, že Polsko a EU v tomto případě vyjadřují shodné stanovisko.

„To není migrační, ale politická krize, projev státního terorismu a Lukašenkova pomsta (za sankce Evropské unie),“ prohlásil polský premiér na společné tiskové konferenci s předsedou Evropské rady. „Je to brutální a hanebný hybridní útok na hranice Evropské unie. EU musí konat rozhodně a jednotně,“ zdůraznil Michel podle polských médií.

Varšava dlouhodobě viní Minsk z toho, že migranty převážně z Blízkého východu k hranicím dováží a mstí se tak za sankce, které Evropská unie uvalila na autoritářský Lukašenkův režim kvůli porušování lidských práv. Lukašenko, který i díky podpoře z Moskvy odolal tlaku loňských masových demonstrací, obvinění odmítá. Řada dalších evropských politiků i unijních činitelů považuje kroky Běloruska za hybridní útok. Morawiecki tento týden uvedl, že za akcí podle něj stojí také Rusko.

Polský premiér v úterý odpoledne na mimořádné schůzi polských poslanců řekl, že na východní hranici Polska se „odehrává představení s pevnou režií“, jehož cílem je vyvolat chaos v Evropské unii. „Poslední útok ze strany (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka, který je vykonavatelem, ale má svého patrona, kterým je (ruský prezident Vladimir) Putin, ukazuje, jaké existuje odhodlání pro realizaci scénáře obnovy ruského impéria,“ prohlásil polský premiér.

Rusko jeho výrok odmítlo. „Považujeme za naprosto nezodpovědná a nepřijatelná prohlášení polského premiéra, podle kterých je Rusko odpovědné za situaci,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury AFP.

Sankce EU: Účinná zbraň nebo prázdné gesto?

Co spojuje Rusko, Turecko, Venezuelu a Severní Koreu? Evropská unie vůči nim uplatňuje sankce, které alespoň oficiálně patří mezi důležitý pilíř unijní zahraniční a bezpečnostní politiky. Jaký dopad ale ve skutečnosti mají?

EU chystá další sankce

Morawiecki vybízel, aby EU zablokovala lety s migranty z Blízkého východu do Minsku, například sankcemi proti zainteresovaným aerolinkám, a také aby proti Bělorusku uplatnila ekonomické sankce. Sankce v podobě zákazů vstupu běloruských hodnostářů do EU totiž dosud nepřiměly Minsk ke změně politiky.

Premiér v odpovědi na dotaz ohledně případného úplného uzavření hranic s Běloruskem uvedl, že Varšava pomýšlí na postupné uzavírání jednotlivých hraničních přechodů s Běloruskem, v jejichž okolí se odehrají pokusy o nelegální překročení hranic, a i to bude mít na Bělorusko hospodářské dopady.

Michel upozorňoval, že Unie si musí ujasnit, jaké nástroje je připravena použít, aby zastavila hybridní útok z Běloruska. „Pokud jde o sankce, nehovoříme jen o Bělorusku, ale i o dalších, kteří se na tomto systému podílejí. Budeme mít schůzku šéfů diplomacií, setkají se také velvyslanci. Ujistíme se o shodném postoji. Musíme předvést jednotu, abychom zarazili to, co se děje,“ řekl Michel podle Radia Zet.

Podle prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové Unie prověřuje, k jakým dalším možným sankcím vůči Bělorusku přistoupit. Pravděpodobně se budou týkat běloruské aerolinky Belavia. Není také vyloučené, že budou uplatněny i vůči takovým aerolinkám třetích zemí, které by se na dopravě migrantů podílely.

Podle informací serveru EURACTIV.com se pátý sankční balíček již připravuje, jeho konkrétnější obrysy dostanou na stůl ministři zahraničí sedmadvacítky na jejich setkání příští týden.

Polsko, Litva a Lotyšsko již týdny čelí přílivu migrantů, převážně z Blízkého východu, kteří se z Běloruska snaží nelegálně překročit jejich hranice. Situace se vyostřila tento týden, kdy k polské hranici za doprovodu běloruských vojáků a pohraničníků dorazilo několik tisíc migrantů. Polská ostraha pokusy o překročení hranice odvrátila i za pomoci slzného plynu, několik desítek migrantů zadržela podle úřadů v noci na dnešek ještě v pohraničním pásmu. Tyto informace je těžké ověřit, protože v pohraničí platí výjimečný stav, a tak do pásma mají novináři, ochránci lidských práv a humanitární organizace zakázaný přístup.

Zákaz pobytu novinářů v polském pohraničním pásmu, kde platí výjimečný stav, vysvětloval Morawiecki tím, že přítomnost žurnalistů vede k tomu, že sílí provokace, a nyní je situace tak napjatá, že žurnalisté by se mohli ocitnout v ohrožení. Polské úřady podle premiéra zvažují, že poblíž hranice zřídí středisko, ve kterém by měli novináři rychlejší přístup k informacím a lidem žijícím v pohraničním pásmu.

Na bělorusko-polské hranici se hromadí migranti. „Běloruská nepřátelská akce,“ reaguje Varšava

Situace na hranicích mezi Běloruskem a Polskem se vyostřuje. Začal dosud největší pokus o hromadný násilný vstup na území Polska, prohlásil dnes mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb.