Nenechme Evropany na holičkách, vyzvala dnes v europarlamentu členské státy kancléřka Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová [© European Union, 2018]

Tolerance, solidarita, zodpovědnost, jednota, konkurenceschopnost. Pilíře, na kterých by podle německé kancléřky Angely Merkelové měla stát EU. Řekla to dnes před europoslanci ve Štrasburku.

Tolerance je duší Evropy, řekla dnes v projevu v Evropském parlamentu německá kancléřka Angela Merkelová. Hovořila o nutnosti solidarity mezi členskými státy Evropské unie ale i o nutnosti hájení vlastních zájmů v dobré víře. Mimo jiné podpořila myšlenku vytvoření evropské armády a zdůraznila, že by se Evropa měla věnovat inovacím.

Merkelová je lídrem dvanácté členské země EU, který se zapojil do cyklu debat s europoslanci o budoucnosti Evropy. Naposledy kancléřka vystoupila před europoslanci před třemi lety po bohu tehdejšího francouzského prezidenta Francoise Hollanda. Poprvé tomu bylo zhruba před 11 lety.

Základem EU je solidarita

„Více než kdy jindy potřebujeme úctu jeden k druhému a úctu k zájmům toho druhého,“ řekla Merkelová a doplnila, že „tolerance je duší Evropy“.

Zdůraznila, že právě solidarita založená na toleranci je předpoklad jakéhokoli fungujícího společenství. Poznamenala, že solidarita je důležitou součástí evropských smluv.

„Občané EU v těžkých dobách nejsou ponecháni na holičkách,“ řekla Merkelová a zmínila se o vzájemné pomoci mezi členskými státy při teroristických útocích, přírodních katastrofách či v úsilí v boji proti nezaměstnanosti.

Tomáš Zdechovský: EU se musí změnit. Tématem eurovoleb bude reforma

V evropských volbách se určitě objeví snaha nahnat body pomocí strachu, to bude taktika populistických stran, říká Tomáš Zdechovský.

Zodpovědnost za evropskou společnost

Za další důležitý pilíř fungování EU kancléřka označila zodpovědnost za společnost.

„Evropa může fungovat jen tehdy, když všude platí stejné právo,“ řekla a doplnila, že kdo podkopává právní stát, ohrožuje Evropu jako celek. Poznamenala, že nezodpovědnost může poškodit stabilitu eura a že zpochybňování lidských práv může oslabit důvěryhodnost zahraniční politiky EU.

V kancléřčině projevu zazněla i sebekritická slova. „Německo se ne vždy chovalo dobře v očích všech. V roce 2015 nám dlouho trvalo, než jsme pochopili, že migrace je úkol celoevropský.“

Merkelová také zdůraznila, že hájení vlastních zájmů v dobré víře není v rozporu se zájmy celku. Jako příklady uvedla pomoc Africe či ochranu životního prostředí.

Jednotná Evropa ve světě

V další části projevu se německá premiérka soustředila na otázku společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

„Jen jednotná Evropa může být vyslyšena na mezinárodních fórech, my jako Evropané musíme vzít svůj osud do vlastních rukou, pokud chceme přežít jako společenství,“ řekla. Poznamenala, že by Evropané „měli pracovat na vizi“ skutečné evropské armády, která by ale neměla být konkurencí NATO. Zmínila se i o nutnosti společné politiky vývozu zbraní.

Macron vyzývá k vytvoření evropské armády. Má být schopna reagovat na agresi Ruska, Číny, ale i USA

Minulý týden francouzský prezident Emmanuel Macron znovu otevřel pro členské státy EU velmi citlivé téma – potřebu společné evropské armády. Dle Macrona by tak EU byla připravena na případnou agresi ze strany Ruska, Číny nebo dokonce USA.

Důraz na jednotu v kancléřčině projevu ocenila například česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE, ANO).

„Jednotnou EU potřebujeme k tomu, abychom se stali důležitým globálním hráčem se silným politickým vlivem. Musíme opravdu vzít osud do vlastních rukou a začít hrát ve světové politice skutečně aktivní roli,“ zdůraznila po projevu Merkelové česká europoslankyně.

Dodala, že souhlasí s tím, aby EU jednala tam, kde je to zapotřebí. „Už dlouho volám po reformě EU, která by přesně toto zajistila,“ myslí si Dlabajová.

Následně Merkelová hovořila o tom, že by se Evropa měla soustředit také na inovace, aby byla ve světovém měřítku konkurenceschopná.

Nejednotná migrační politika

V závěru Merkelová řekla, že přístup členských států k otázce uprchlictví a migraci není tak jednotný „jak by si přála“. Zdůraznila, že je nutné „hledat společné cesty“ v humanitární oblasti, ale zároveň označila za přínos shodu na nutnosti společné ochrany hranic.

https://twitter.com/pavelpoc/status/1062346792140980225

V závěru projevu zdůraznila, že Evropa nesmí propásnout svou šanci a musí bojovat s nacionalismem.

Ve stejném duchu se nesl i nedělní projev francouzského prezidenta Emmanuela Macrona při připomínkovém ceremoniálu ke 100. výročí konce první světové války, jehož se v Paříži zúčastnili světoví lídři včetně amerického prezidenta Donalda Trumpu, ruského prezidenta Vladimira Putina, či jejich tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana.

„Oslavy 100. výročí od konce první světové války nám připomněly, co se může stát, pokud se státy navzájem nerespektují,“ reagovala na dnešní projev Merkelové europoslankyně Dlabajová.

Snahu Merkelové i Macrona o evropskou armádu ocenil na svém twitteru po dnešním projevu i belgický europoslanec Guy Verhofstadt (ALDE). Ve svém projevu na plénu po vystoupení kancléřky zdůraznil zejména jednotu evropského bloku.

Německá železná lady

V čele německé vlády stojí Merkelová už 13 let. Déle kabinet v poválečných dějinách Německa vedli jen první kancléř Konrad Adenauer (14 let) a kancléř znovusjednocení Helmut Kohl (16 let).

Kancléřka již léta patří mezi nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější německé politiky a její vládu mají Němci spojenou s érou hospodářské stability a prosperity. Navíc je jednou z nejdůležitějších osob v zemích Evropské unie a její pozice se posílila po britském hlasování o odchodu z osmadvacítky.

V posledních letech však postavení Merkelové poškodila migrační krize. Ještě v srpnu 2015 byla kancléřka podle průzkumů oblíbená u 67 procent Němců. Pak ale přišla její věta „Zvládneme to!“ („Wir schaffen das!“), kterou nejmocnější žena Evropy reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa, a její podpora začala klesat.

Merkelová se dohodla se Seehoferem na zřízení tranzitních center u rakouských hranic. Co na to Rakousko a Česko?

Spor uvnitř vládní konzervativní unie CDU/CSU je prozatím u konce. Rakousko zatím s podporou tranzitních center u svých hranic váhá. Čeští politici oceňují, že kompromisní dohoda odráží posun v postoji Německa k migrantům.

Koncem října Merkelová oznámila, že se v prosinci už nebude ucházet o post předsedkyně křesťanských demokratů. Kancléřkou chce zůstat do konce volebního období v roce 2021, a poté už nebude kandidovat ani do Spolkového sněmu, ani na žádnou další politickou funkci.

„Ač nemohu souhlasit se všemi kroky, které německá vláda pod jejím vedením udělala, Evropa bude v budoucnosti političku její velikosti bezpochyby postrádat,“ řekla po dnešním projevu Dlabajová.

Hlavním důvodem kancléřčina rozhodnutí odejít z politiky jsou neuspokojivé výsledky CDU za poslední zhruba rok. Zřejmě poslední kapkou byl výrazný propad CDU v zemských volbách v Hesensku, kde strana zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1966.

Konec Merkelové v CDU by německý postoj k EU poznamenat neměl, říkají odborníci

Rozhodnutí Angely Merkelové odejít z čela CDU nebude mít bezprostřední vliv na postoj Německa v diskusích na úrovni EU, myslí si odborníci. Posun na německé politické scéně se ale nejspíš promítne do vnímání a výsledků voleb do EP.