Německo i Česko čekají volby, mnoho paralel ale nehledejte

Angela Merkelová a Peer Steinbrück; zdroj: Rada EU

Berlín a s ním i celá Evropa se připravují na blížící se volby do Bundestagu. K urnám však v blízké době půjdou i voliči sousední České republiky. Přestože kampaně spojuje mnoho podobných předvolebních témat, podle odborníků, které EurActiv oslovil, příliš paralel mezi oběma volebními kláními nenajdeme. Proč se v Německu, na rozdíl od Česka, ani po dlouhé vládě pravice nedaří sociálním demokratům?

Už za necelých čtrnáct dní bude Evropa znát výsledky dlouho očekávaných německých voleb (EurActiv 9.8.2013). Na podzim však v Unii proběhne ještě několik dalších volebních klání. Kromě Lucemburska a Rakouska půjdou k urnám 25. a 26. října i Češi.

Jak však upozorňují politologové, které EurActiv oslovil, příliš podobností se mezi oběma volbami najít nedá. Rozdílný by měl být podle průzkumů veřejného mínění především jejich výsledek. Zatímco jasným favoritem na příští kancléřku je šéfka pravicové CDU Angela Merkelová a otázkou spíše zůstává, kdo se stane jejím koaličním partnerem, v České republice se očekává vítězství levicových stran.

Rozdílů je však podle výzkumného pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů Vladimíra Handla daleko více. „Německé volby jsou řádné, nenásledují po krizi politiky a pádu vlády, politika se nevyrovnává s aktivistickým, přímo voleným prezidentem. Dále v Německu témata, jako krize eurozóny, politiku spíše spojují, než rozdělují a nejsou v popředí kampaně – kromě strany Alternativa pro Německo,“ odkazuje Handl na nové uskupení, které se profiluje protievropskými názory.

Jako „ošidné“ označuje srovnání českých a německých voleb také Petr Šafařík z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vzhledem k současné krizi politických stran budou podle Šafaříka české předčasné volby zároveň „testem základního konsensu nad současným režimem“. V Německu tomu tak není.

Společná témata

Podle Šafaříka nicméně můžeme v obou zemích nalézt podobnost u některých předvolebních témat. Mezi ně podle něj patří výše daní, respektive míra daňové progrese, boj proti daňovým únikům, diskuse o minimální mzdě či řada otázek souvisejících s dalšími prvky sociálního státu a blahobytu, jako je penzijní reforma, kvalita a dostupnost zdravotní péče nebo boj proti rostoucí prekarizaci pracovních míst.

„Zajímavé je srovnávat i situaci sociálnědemokratických stran obou zemí: přestože mají velmi odlišné vyhlídky na volební úspěch, SPD i ČSSD odmítají (SPD rozhodněji) přímou povolební spolupráci s radikálnější levicí na celostátní úrovni, což jim omezuje manévrovací prostor,“ řekl redakci Šafařík.

Dodává, že i Německo se v uplynulých čtyřech letech nevyhnulo velkým aférám a problémům. Mezi nimi poukazuje například na obrovské finanční ztráty z projektu bezpilotních letounů Euro Hawk, nucené odstoupení spolkového prezidenta Christiana Wulffa, kterého dlouho podporovala kancléřka Merkelová, nebo selhání v ochraně soukromí související s takzvanou kauzou Snowden.

Je tedy jasné, že obě pravicové vlády, které řídily poměrně dlouhou dobu jak Česko, tak Německo, se musely potýkat s problémy. Nabízí se proto otázka, proč se německým sociálním demokratům nedaří tolik, jako těm českým.

Podle Handla je jedním z důvodů postava hlavního kandidáta SPD Peera Steinbrücka. Ten je podle něj sice kompetentní, ale nejedná se o to typického lídra SPD, která je historicky vnímána jako strana převážně zaměstnanců.

Dodává, že kancléřka Merkelová navíc „posunula CDU daleko doleva a přebírá programové body ostatních stran, jakmile se ukáží jako přitažlivé. Pro SPD tak na programovém poli nezbývá moc místa.“

Zaspala česká média?

Výsledek voleb do Bundestagu je netrpělivě očekáván v celé Unii. Nová německá vláda by totiž měla mít značný vliv na některé klíčové evropské návrhy, o kterých se již dlouhou dobu mluví. Mezi ně patří například legislativa spojená s bankovní unií, asociační dohoda s Ukrajinou, dočasné stažení 900 milionů emisních povolenek či takzvaná tabáková směrnice (EurActiv 3.9.2013).

Pro Českou republiku pak bude situace v Německu obzvláště důležitá, protože náš západní soused je zároveň jedním z nejdůležitějších českých obchodních partnerů. Jak ale upozorňuje Šafařík, současná situace v Berlíně není příliš důkladně reflektována.

„Slabinou českého mediálního obrazu německé předvolební kampaně je to, že se málokdy dostává za konstatování velké veřejné podpory vyslovované Angele Merkelové a referování o předvolebních průzkumech. Německo se při takto povrchním pohledu jeví jako země, která úspěšně přestála horkou fázi finanční a hospodářské krize a jejíž politika je poněkud stojatá, ba nudná,“ uvádí Šafařík. 

Dodává, že hlubší pohled by nicméně poukázal na řadu znepokojivých skutečností a tendencí v této zemi. Těmi je podle něj například problematická podobnost řady politik čtyř hlavních německých stran, daňové úniky v astronomické výši, šíření prekarizace práce, nárůst počtu seniorů pod hranicí chudoby a přibývání lidí bez domova.

„Kdyby český tisk lépe sledoval i tato témata včetně jejich role v předvolební kampani, pomohl by lépe rozumět obdobným problémům také v České republice,“ domnívá se Šafařík.