Mezi žadateli o azyl v Německu tvoří výraznou část migranti ze zemí Balkánského poloostrova. Většina z nich ale podle německých úřadů na mezinárodní ochranu nárok nemá. Země se proto chystá vyhostit asi 94 000 neúspěšných žadatelů. V získání azylu brání lidem mimo jiné zařazení jejich domovského státu na seznam „bezpečných zemí původu“. Evropská komise navrhuje, aby země EU takový seznam sdílely.
Unijní země se potýkají s migrační vlnou z konfliktních oblastí Blízkého východu a severu Afriky. Některým z nich však nedá spát ani imigrace z balkánských zemí. Tento problém aktuálně řeší například Německo.
Berlín se chystá 94 000 žadatelů o azyl z balkánských zemí vyhostit, protože jejich žádosti nebude vyhověno. V sobotním rozhovoru pro list Die Welt to uvedl šéf Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) Manfred Schmidt. Těmto lidem by navíc měl být propříště vstup do Německa zakázán.
V zemi narůstá počet žádostí o azyl, který se od roku 2013 téměř ztrojnásobil. Na úřadech tak v současné době leží asi 250 000 nevyřízených žádostí.
Během první poloviny letošního roku tvořili 28 procent žadatelů o azyl v Německu obyvatelé Kosova. To je jen o něco méně než 32 procent žadatelů ze Sýrie. Třetí největší skupinou byli žadatelé z Albánie (13 procent) a ze Srbska (6 procent).
Jen velmi nízké procento žadatelů z balkánských zemí ovšem nakonec azyl skutečně dostane.
Německá křesťanská demokracie už v minulých týdnech vyzvala k tomu, aby se množství žadatelů o azyl ze zemí západního Balkánu zredukovalo. Má to podle nich usnadnit situaci úředníkům, kteří žádosti zpracovávají a uvolit místa v přijímacích centrech.
Bezpečné země původu
Na žadatele z balkánských zemí se v Německu upíná pozornost od minulého roku, kdy byly Bosna a Hercegovina, Srbsko a Makedonie zařazeny na seznam „bezpečných zemí původu“.
Jsou tak označovány země, ve kterých jsou dodržována lidská práva a občané je obvykle neopouštějí kvůli pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů.
Přichází-li žadatel o azyl z takového státu, je jednodušší jeho žádost zamítnout jako neodůvodněnou.
Seznamy „bezpečných zemí původu“ se setkávají s kritikou, že neberou v úvahu porušování lidských práv, které v některých státech zasahuje pouze část populace.
Ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier přitom v pátek navrhnul, aby se na německý seznam „bezpečných zemí“ přidala i Albánie, Kosovo a Černá hora.
Podle zástupce ředitele německé nevládní organizace Pro Asyl Bernda Mesovice je takový návrh „absurdní“.
„Kosovo je země, která ani nebyla uznána jako samostatný stát,“ připomíná. „Jde o státy, které mají problém přizpůsobit své justiční systémy evropským pravidlům. A najednou mají být uznány jako bezpečné,“ dodává i k ostatním zemím.
Společný evropský seznam
Jako „bezpečnou zemi původu“ vnímají Kosovo i úřady v Belgii, Lucembursku, Rakousku a Spojeném království.
Evropská komise v současné době plánuje revizi dosavadní směrnice, která se týká azylové politiky. Počítá také s vytvořením prvního společného seznamu „bezpečných zemí původu“, na kterém by se shodly všechny členské státy EU.
Podle Komise to urychlí vyřizování žádostí z těchto zemí. Zařazení na seznam prý ale nebude žadatelům bránit v tom, aby azyl získali.
„Existence seznamu nebrání v udělení mezinárodní ochrany, pokud žadatel splní evropská a mezinárodní pravidla,“ uvedla mluvčí Komise Natasha Bertaudová.
Autor: Adéla Denková s využitím EurActiv.com