Berlín plánuje nepovolenou podporu uhelných elektráren, má podezření Komise

zdroj: Shutterstock; autor: r.classen

Německá vláda hodlá odstavit několik velkých hnědouhelných elektráren do zálohového režimu a platit jejich provozovatelům za kapacitní rezervu. Chce tak snižovat emise CO2. Plán musí schválit Evropská komise, která podle německého tisku podezírá Berlín z nepovolené státní podpory.

Německá kapacitní rezerva může porušovat evropská pravidla pro státní podporu. Její vytvoření by totiž znamenalo, že Berlín poskytne speciální zacházení hnědouhelným elektrárnám.

Ze snahy obejít evropské předpisy podezírá vládu Evropská komise, zjistil včera německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Evropská exekutiva přitom musí záměry Berlína schválit. Návrh na vytvoření rezervy tak nejprve bude muset projít jejím hodnocením.

Miliardy od státu

Reforma trhu s elektřinou z pera německého vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriela (SPD) počítá s vytvořením kapacitní rezervy, kterou by zajistily právě hnědouhelné elektrárny.

Ty chce vláda odstřihnout od běžně fungujícího trhu s elektřinou, aby mohlo Německo splnit své klimaticko-energetické závazky. Do roku 2020 chce totiž snížit emise CO2 o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Do zálohového režimu se sníženou spotřebou uhlí i výrobou elektřiny mají být od roku 2017 převedeny hnědouhelné elektrárny s celkovou kapacitou 2.700 MW. To je asi 13 % z německé elektřiny vyráběné z hnědého uhlí. Týkat by se to mělo asi pěti velkých zařízení.

Ta budou poskytovat potřebnou zálohu pro případ, že by došlo k výpadku dodávek. Oplátkou za to dostanou provozovatelé elektráren od státu miliardy eur, které zaplatí především němečtí daňoví poplatníci.

Poplatek nevyšel

Ministr původně navrhoval, aby hnědouhelné elektrárny platily speciální poplatek za emise CO2, které by překročily určitý práh.

Tento nápad se ovšem setkal s opozicí ze strany odborů, dodavatelů energie a ekonomického křídla křesťanskodemokratické strany CDU, která je s SPD v koalici.

Odpůrci argumentovali především obavami z navyšování cen elektrické energie a propouštění v elektrárnách i dolech.

Autor: Adéla Denková s využitím EurActiv.com