Německo je přistěhovalecký ráj, tvrdí OECD

zdroj: ShutterStock.

Spolková republika přistěhovalce láká, v roce 2013 byla hned po USA druhou zemí, kam většina z nich zamířila. Německo tím vybočuje ze současného trendu, kdy počet imigrantů v zemích EU spíše klesá. Uvádí to studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), na kterou upozornil německý EurActiv.

Jedním z důvodů, proč mnoho lidí, zejména z jihoevropských zemí, opouští své rodné kraje a stěhuje se jinam, je krize eurozóny. Často si jako svůj příští domov vybírají ekonomicky úspěšnější země, mezi něž patří právě Německo.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tvrdí, že žádná jiná západní industrializovaná země nezaznamenala v roce 2013 takový nárůst přistěhovalců jako Spolková republika. Konkrétně se jednalo o 465.000 přistěhovalců, což bylo dvakrát více než v roce 2007.

V EU počet imigrantů ze zemí mimo evropskou osmadvacítku klesl na 950.000, oproti tomu ale stoupl počet přistěhovalců z unijních zemí. Podobný trend lze pozorovat i v Německu.

V roce 2012 více než třetina přistěhovalců mířících do Spolkové republiky pocházela z jiných zemí EU, o pět let dříve to nebyla ani desetina. Hlavní příčinou jsou podle studie OECD dvě vlny rozšíření EU, které proběhly v letech 2004 a 2007, a možnost volného pohybu. V neposlední řadě svou roli sehrála i již zmiňovaná ekonomická krize.

Kromě přistěhovalectví zaznamenalo Německo také značný nárůst v počtu žadatelů o azyl. V roce 2013 každý pátý uchazeč v zemích OECD z celkových 555.000 hledal útočiště ve Spolkové republice. Jednalo se převážně o žadatele z Ruska, Srbska, Kosova nebo uprchlíky ze Sýrie, která se aktuálně zmítá v občanské válce.

Jak poznamenávají autoři studie, žadatelé o azyl nemají na statistiky přistěhovalců vliv. Jednak proto, že pouze minimum žadatelů dostane povolení k dlouhodobému pobytu, a také z toho důvodu, že mnoho žádostí nestihne být vyřízeno během jednoho roku.

Zaměstnanost přistěhovalců

Německo je ve studii vyzdvihnuto ještě z jednoho důvodu – kvůli úspěšné politice zaměstnanosti mezi cizinci. Ta od roku 2007 zaznamenala pětiprocentní nárůst na 68 %. „Za posledních pár let se toho Německo o integraci přistěhovalců na pracovním trhu naučilo mnoho,“ řekl k tomu generální tajemník OECD Angel Gurría.

Zaměstnanost mezi méně kvalifikovanými přistěhovalci je dokonce vyšší než mezi Němci se stejnou kvalifikací. OECD však tvrdí, že je zde stále prostor pro zlepšení, a to zejména mezi vysoce kvalifikovanými přistěhovalci. Více než polovina těchto imigrantů usiluje o takovou kariéru, která by odpovídala jejich úrovni vzdělání. Zbytek je ale nezaměstnaný nebo pracuje v zaměstnání, které je pod jeho kvalifikační možnosti.

Studie Německu doporučuje, aby více uznávalo zahraniční kvalifikace. I přesto, že se německé vládě podařil určitý pokrok, je nutné více dbát na dodatečná školení a výuku jazyků pro přistěhovalce, píše se v textu.

Podobný nárůst v zaměstnanosti přistěhovalců jako v Německu zaznamenala i většina dalších zemí EU včetně České republiky. Jak ukazuje graf, míra zaměstnanosti imigrantů je o něco málo vyšší než u domácího obyvatelstva – 70 %. Co se týče gramotnosti přistěhovalců (mužů), Česká republika je na prvním místě mezi zeměmi OECD s nejvyšším počtem imigrantů schopných číst a psát.

Odmítavý postoj vlády

Koncem příštího týdne se bude konat zasedání unijních minstrů vnitřních věcí, které se bude věnovat otázce syrských uprchlíků. Na jednání jede i český ministr Milan Chovanec (ČSSD), který tu bude prezentovat odmítavý postoj vlády přijmout kvótu na přijetí určitého počtu těchto osob.

„Vláda mě vybavila mandátem takovým, že jsme připraveni pomáhat mimo území České republiky v bezpečných zemích, to jsou okolní země válečného konfliktu,“ řekl novinářům Chovanec.

Imigraci a přijímání uprchlíků se bude věnovat i prosincová Evropská rada naplánovaná, která proběhne za dva týdny.

Autor: EurActiv.de/Marek Vondřich