Diplomatický nátlak? Berlín chce přiškrtit fondy zemím odmítajícím kvóty

zdroj: Shutterstock.com

Německo chce využít evropské fondy k tomu, aby zatlačilo na některé země, které odmítají přijmout 120 tisíc uprchlíků na základě povinných kvót. Dnes to uvedl německý ministr vnitra Thomas de Mazière. Podle Radomíra Špoka z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM se ale jedná o plané hrozby. Pravidla pro evropské fondy 2014-2020 jsou už nastavená a nelze je měnit, říká.

„Situace nyní vypadá tak, že zemím, které odmítají (kvóty) se nic nestane. Je třeba hovořit o způsobech, jak na ně vyvinout tlak. Jde často o státy, které čerpají velké množství peněz z evropských fondů,“ uvedl dnes v televizi ZDF německý ministr vnitra Thomas de Mazière.

Jeho slova, při nichž se odvolával i na údajný návrh předsedy Evropské komise Jean-Claudea Junckera (který nebyl vznesen), se dotýkají i České republiky, která na včerejším mimořádném zasedání evropských ministrů vnitra odmítla spolu s dalšími zeměmi podpořit návrh Evropské komise na rozdělení 120 tisíc uprchlíků na základě povinného distribučního mechanismu, tedy kvót.

Proč ČR odmítá kvóty? Vysvětlení v rozhovoru se státním tajemníkem pro evropské záležitosti Prouzou.

Podle informací ČTK se k zemím Visegrádské čtyřky s odmítavým postojem vůči kvótám přidaly i země, jako je Rumunsko, Lotyšsko či Velká Británie.

O včerejším jednání ministrů vnitra si můžete přečíst ZDE.

Výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Radomír Špok ale slova německého ministra považuje pouze za „diplomatický nátlak bez možnosti tyto hrozby zrealizovat“.

Podmínky pro programové období evropských fondů na roky 2014-2020 jsou již nastaveny a nelze je měnit, vysvětlil redakci.

„Na druhou stranu v případě hlubokého názorového štěpení mezi zeměmi střední a východní Evropy a Německem hrozí, že tato negativní energie se projeví v průběhu jednání o nastavení politiky soudržnosti po roce 2020,“ uvedl s tím, že je pravděpodobné, že Německo zůstane významný čistý plátce do rozpočtu EU, zatímco mnohé země středoevropského regionu zůstanou jeho příjemci.

Autor: Lucie Bednárová