Německo a Francie po teroristických útocích vyzývají k regulaci šifrování elektronických zpráv

šifrování; zdroj: Shutterstock.com; autor: Torin55

Šifrované elektronické zprávy patří mezi nejčastější způsoby komunikace mezi islamistickými bojovníky. Po tragédiích ve Francii a Německu tyto země volají po evropské legislativě, díky které by služby elektronické komunikace musely s vládami při vyšetřování terorismu spolupracovat.

Po nedávných teroristických útocích ve Francii a v Německu tamní ministři vnitra vyzývají Evropskou komisi, aby vytvořila právní rámec pro regulaci šifrovaných aplikací pro zasílání elektronických zpráv. Země tak chtějí donutit provozovatele těchto služeb, aby poskytovali přístup k šifrovanému obsahu, který může výrazně pomoci při vyšetřování terorismu.

Francouzské bezpečnostní složky, které jsou po červencovém teroristickém útoku v Nice v pohotovosti, se snaží zachytit zprávy mezi bojovníky islamistických milic. Dostat se k jejich obsahu je však kvůli šifrování obtížné. Jak potvrzují vyšetřovatelé evropských zemí, mnohé z těchto skupin včetně takzvaného Islámského státu v současnosti používají spíše než tradiční sociální sítě právě šifrované zprávy.

Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve tvrdí, že by Komise měla navrhnout legislativu, která by provozovatelům těchto služeb ukládala povinnost při vyšetřování radikálů s bezpečnostními složkami spolupracovat.

Evropská komise francouzsko-německou iniciativu uvítala s tím, že se na reformě stávajících pravidel o soukromí v internetovém prostředí na úrovni EU již pracuje.

„Bezpečnost je v kompetenci národních států, ale vytvoření správného rámce na úrovni EU pomůže členským zemím vykonávat jejich povinnost chránit naše občany,“ uvedla mluvčí Komise Natasha Bertaudová.

Kterých aplikací se to týká?

Problém představuje především aplikace Telegram, která podle francouzského ministra vnitra s vládami při vyšetřování teroristických činů nespolupracuje. Právě tu používají islámští bojovníci, aby unikli pozornosti zpravodajských služeb. Telegram však vznikl v Rusku, nová pravidla by proto měla platit i pro společnosti mimo EU.

„Spolu s ministrem vnitra Německa Thomasem de Maziérem navrhujeme, aby exekutiva EU prostudovala možnost legislativního aktu, která zjednoduší práva a povinnosti všem operátorům bez ohledu na to, zda jejich sídlo je či není v Evropě,“ uvedl Bernard Cazeneuve.

Podobně jako Telegram však šifrování používá například také WhatsApp a Facebook. Lobbistická skupina CCIA, která společnosti jako Facebook nebo Google zastupuje, má z plánovaných návrhů obavy.

Podle ředitele CCIA Christiana Borggreena je taková reakce na nedávné tragédie pochopitelná, ale „oslabené zabezpečení nakonec zanechá online systémy zranitelnějšími vůči všem druhům útoků od teroristů po hackery,“ řekl s tím, že v takové době by se bezpečnost měla spíš zvyšovat než oslabovat.

Francouzský ministr vnitra se však snaží podobné obavy mírnit. Samotné šifrování, které umožňuje bezpečnou konverzaci, podle jeho slov ohroženo není.

S využitím EurActov.com/EurActiv.sk.