Stravovací návyky zhoršují životní prostředí

zdroj: shutterstock.com; autor: Bochkarev Photography

Světový fond pro ochranu zvířat na konci března vydal studii, která zkoumala stravovací návyky a jejich dopady na životní prostředí. Výzkumníci si posvítili pouze na německé obyvatelstvo, jak na tom jsou ostatní národy se tedy bohužel nedovíme. Z výzkumu však vyplývá, že Němci konzumují jídlo v nadměrném množství a to především živočišné produkty. Jinak tomu určitě nebude ani o blížících se Velikonocích.

Německé stravovací návyky přilévají v otázce globální změnu klimatu olej do ohně. Mohou mít například dopad na potravinovou bezpečnost rozvojových zemí a znečišťovat životní prostředí. Tvrdí to aktuální studie mezinárodní neziskové organizace Světový fond na ochranu zvířat (WWF), která se zaměřila pouze na německé obyvatelstvo.

Vědci očekávají, že do roku 2050 vzroste světová spotřeba potravin o 70 %, což také bude vyžadovat více úrodné půdy. Nároky německých obyvatel, kteří potraviny konzumují v nadbytečném množství, prognózu prý ještě zhoršují. Jak ukazuje studie WWF, pro uspokojení stravovacích návyků jednoho Němce je zapotřebí v průměru 1.562 metrů čtverečních půdy. Toto číslo se navíc stále zvyšuje.

Vzhledem k tomu, že Spolková republika nemá orné půdy dostatek, musí velkou část produkce dovážet ze zahraničí. Například sója určená pro krmení zvířat do Německa přichází z Jižní Ameriky. Z Asie a Afriky se zase dováží palmový olej potřebný pro výrobu čokolády.

„Musíme se ptát sami sebe, za jakým účelem chceme potraviny využívat. Pokud bude orné půdy stále větší nedostatek, nemůžeme si dovolit současný životní styl,“ varuje analytička organizace WWF Tanja Dräger de Teran.

Statistiky ukazují, že každý německý občan spotřebuje 679 kg potravin ročně včetně například 98 kg masa, 106 kg ovoce a zeleniny, 119 kg mléčných výrobků nebo 48 kg cukru. Zejména vysoká spotřeba živočišných produktů je ze zdravotního a ekologického hlediska nejvíce závažná. Výroba těchto potravin totiž vytváří mnoho milionů tun skleníkových plynů. Emise CO2 vyplývající ze spotřeby potravin v Německu dosahuje výše 161 milionů tun ročně, což je podle WWF asi 17 % německé produkce oxidu uhličitého.

S produkcí potravin je spojeno mnoho dalších problémů ohrožující životní prostředí, jako například produkce metanu, znečištění vodních toků a podzemních vod, nebo přehnojení. Produkce více než 30 % dovážených potravin je navíc spojená s odlesňováním, zejména ve státech Jižní Ameriky.

Studie ukazuje, že výroba 1.000 kalorií drůbežího masa vyžaduje dalších 1.500 kalorií rostlinných zdrojů, kterých je zoufalý nedostatek v jiných částech světa. Německo se přitom v konzumaci masa nachází v horní části žebříčku evropských zemí. Více masa spotřebuje už jen Španělsko, Rakousko a Dánsko.

Světový fond na ochranu zvířat ve spolupráci s odborníky na výživu navrhuje možné řešení, které kombinuje vyváženou stravu s ekologicky šetrnými pravidly.

„Naše strava by měla být zdravá a zároveň šetrná k životnímu prostředí a klimatu. Obě podmínky by měly být splněny a stravování by měla být zábava,“ říká Dräger de Teran.

Studie navrhuje, aby byla spotřeba masa snížena na polovinu, tedy na 350 gramů týdně. Výzkum WWF tvrdí, že z nutričního hlediska to není žádný problém, pokud stravovací návyky obsahují i luštěniny nebo obiloviny. Ty se ale v současnosti objevují na talířích spotřebitelů jen výjimečně.

Autor: Eliška Kubátová/ EurActiv.cz