Němci předali předsednickou štafetu Portugalcům. Hlavní prioritou zůstává boj s pandemií

Portugalský premiér António Costa a německá kancléřka Angela Merkelová © EPA

Se začátkem nového roku vystřídali Portugalci v čele Rady EU Němce. Země kancléřky Merkelové si připsala několik zásadních úspěchů a na Portugalsku teď bude, aby dosažené kompromisy přetavilo v konkrétní změny.

Když v červenci loňského roku odstartovalo německé předsednictví Rady EU, mnoho členských zemí si určitě „oddechlo“. Unii čekala nelehká rozhodnutí, a právě na zkušené Němce se spoléhalo, že je dokáží zprostředkovat. To se českému sousedovi do velké míry podařilo.

Češi a Slováci chtějí po Německu rychlou dohodu na obnově EU, nesmí však trvat na detailech

Německé předsednictví EU má na stole hodně. Unii chce pomoct vzpamatovat se z pandemie, a nezapomíná při tom ani na digitalizaci nebo vztah s Čínou. V řadě oblastí jako rozpočet nebo migrace musí ke kompromisu přesvědčit i Česko a Slovensko.

„Celkově hodnotím výkon německého předsednictví velmi dobře. V první řadě bych vypíchl, že se mu povedlo udržet Unii víceméně jednotnou během pandemie, byť před začátkem předsednictví, během první vlny, bylo mnoho projevů fragmentace například při uzavírání hranic a omezování pohybu,“ zhodnotil německý výkon odborník na fungování EU Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů Praha.

Zásadní výzvu představovalo především dokončení vyjednávání o novém víceletém finančním rámci na roky 2021 až 2027, na kterém zjednodušeně řečeno stojí všechno ostatní, včetně obnovy evropských ekonomik po pandemii. Základy současné podoby záchranného balíčku, který je k dlouhodobému rozpočtu „přilepený“, pochází právě od Německa. To společně s Francií prolomilo „tabu“ masivního společného zadlužení EU, když na přelomu jara a léta představilo návrh tzv. fondu obnovy v objemu 750 miliard eur. Prezidenti a premiéři unijních zemí ho posvětili na červencové Evropské radě, tedy už v průběhu německého předsednictví.

Získání souhlasu všech zainteresovaných stran včetně Evropského parlamentu nicméně nebylo vůbec jednoduché. Ještě v prosinci „viselo ve vzduchu“ veto ze strany Polska a Maďarska, kterým se nelíbilo plánované propojení čerpání evropských prostředků s respektováním principů právního státu. Riziko rozpočtového provizoria bylo poměrně reálné.

„Hrozilo, že víceletý rozpočet, a především tedy i pandemický záchranný balíček, kvůli otázkám právního státu nebudou schváleny, a už se objevovaly návrhy na vytvoření ad hoc záchranného mechanismu bez Polska a Maďarska. Přijetí víceletého rozpočtu, zahraného balíčku a propojení rozpočtu s právním státem je tak značný úspěch,“ podotkl Kovář. Podle mnoha indicií stojí za výsledným kompromisem diplomacie Angely Merkelové.

Co je to právní stát? A proč je důležité jej respektovat?

Právní stát je v poslední době horkým tématem. Co ale přesně představuje? A proč je důležité principy vlády práva respektovat?

Další úspěchy

Prosincový summit, kde byla zpečetěna rozpočtová dohoda, přinesl díky Němcům i další posun, a to v environmentální oblasti. Lídři zemí souhlasili mimo jiné se stanovením společných cílů v otázce redukce skleníkových plynů do roku 2030.

„V poslední řadě lze zmínit posun v rámci vyjednávání o reformě společné zemědělské politiky, kde se vyjednávání konečně posunula do trialogů mezi Radou, Parlamentem a Komisí,“ upozornil Kovář s tím, že vyjednávání byla zaseklá přibližně od poloviny roku 2018.

Další mimořádnou výzvu pro EU představovalo úspěšné završení nekonečného vyjednávání o budoucích vztazích mezi Unií a Spojeným královstvím. Role předsednictví byla podle Kováře v tomto ohledu menší, a hlavní zásluhu na kompromisní dohodě má tým Evropské komise pod vedením hlavního vyjednavače Michela Barniera.

Co se týká dalších vnějších vztahů, za zmínku stojí dokončení investiční a obchodní dohody s Čínou. I když se názory na ni různí, podle Kováře se dá považovat za další úspěch německého předsednictví. „Každopádně kancléřka Merkelová do dohody investovala vlastní politický kapitál a její uzavření den před koncem předsednictví je tak z německého pohledu třeba vnímat jako úspěch,“ poznamenal odborník.

Německo dokázalo vyjednat investiční dohodu s Čínou. Otázka lidských práv ale zůstává na stole

Závěr uplynulého roku přinesl vedle jiného i předběžné schválení dlouho očekávané a ambiciózní investiční dohody mezi EU a Čínou.

Server Politico hodnotí kladně ještě německý podíl na posunu ve společné zdravotní politice EU. Středoevropská země údajně přiměla váhající Evropskou komisi, aby navrhla nové pravomoci a zdroje pro Evropskou lékovou agenturu (EMA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které sehrávají v boji s pandemií klíčovou roli.

Co se nestihlo

Protikoronavirová omezení znamenala, že vyjednávání a koordinace legislativní práce byly pro předsednictví složitější. Přes videohovory se zkrátka nedomluví tolik jako při osobním kontaktu.

I když v to Německo doufalo, nepodařilo se mu podle Kováře dosáhnout žádné hmatatelné shody ohledně nového nastavení migračních a azylových politik, které Evropská komise představila v září. „Z mého pohledu, jelikož jde o dlouhodobě polarizující téma, bylo prakticky nemožné během pandemie viditelné shody dosáhnout a velmi pravděpodobně ani bez pandemie. Tam to tedy lze vnímat jako neúspěch ve světle toho, že to byla priorita,“ řekl Kovář.

Podcast: Velké migrační plány EU a jak se k nim staví Česko

V Evropě opět ožilo téma migrace. Evropská komise v září představila nový Evropský pakt o migraci a azylu, který členské státy včetně Česka už stihly detailněji analyzovat a začaly o něm vyjednávat. Jaká je současná česká pozice k novému migračnímu paktu? A co Evropská unie v oblasti migrace, boje proti terorismu nebo integrace migrantů chystá?

„To samé platí o (ne)zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií, což je výrazné zklamání. Podobně za nepovedené lze považovat nezahájení Konference o budoucnosti EU, což ale lze v kontextu pandemie chápat,“ doplnil odborník.

Pokud jde o otázku migrace a azylu, právě zde by chtělo přispět navazující portugalské předsednictví Rady EU, které odstartovalo 1. ledna. Práce na migračním paktu patří mezi priority, jak v pondělí 11. ledna potvrdil portugalský premiér António Costa. Na tiskové konferenci vyzval také k dohodě s Tureckem, která by zajistila respektování územní integrity Řecka a Kypru.

Portugalsko by jako země jižní Evropy, které mají poněkud specifický pohled na společné řešení migračních otázek, mohlo využít platformu předsednictví a pokusit se přesvědčit mimo jiné země Visegrádské čtyřky, aby se více zapojovaly do „sdílení břemen“ spojených s migrací a udělováním azylu.

Prioritou Portugalců je sociální politika

Návrat k normálnímu životu chce EU zajistit prostřednictvím společné očkovací strategie. Nákupy, distribuce a podávání vakcín začalo už v prosinci, klíčové období však přichází až nyní během portugalského předsednictví. Podle premiéra Costy bude mít Unie v průběhu příštích měsíců k dispozici dostatek vakcín, aby mohla ještě letos naočkovat podstatnou část populace.

Bez EU by si ČR vakcínu nezajistila, uznává ministerstvo zdravotnictví

Na Evropskou komisi se snáší kritika, že nedokáže dostatečně rychle zajistit žádoucí počet vakcín pro evropské země. Kritická slova zaznívají také od českého premiéra Andreje Babiše. Pro Česko je přitom objednávání a nakupování skrze EU výhodné.

Ruku v ruce s očkováním půjde i ekonomická pomoc. „Podle mne největší výzvou a zájmem portugalského předsednictví bude implementace záchranných opatření přijatých během německého předsednictví,“ uvedl Kovář s odkazem na to, že kompromisními dohodami na konci roku práce teprve začala.

„Nyní je čas převést dohody do praxe a zahájit spravedlivou, zelenou a digitální obnovu,“ prohlásil 5. ledna podle ČTK Costa. Jeho předsednictví definovalo tři základní priority, na kterých hodlá během následujících šesti měsíců pracovat. První hovoří o tom, že obnova ekonomik po pandemii musí být udržitelná, inovativní a zelená. Druhá zastřešující priorita je pak zaměřená na posílení strategické autonomie Evropy.

Patrně nejdůležitější je pro sociálně demokratickou vládu v Lisabonu třetí priorita zaměřená na sociální otázky včetně zaměstnanosti a rovnosti. Předsednictví chce vhodně reagovat na sociální dimenzi krize a posílit „evropský sociální model“. V květnu se pak má v Portu uskutečnit „sociální summit“.

Kovář podle svých slov obecně vnímá portugalské priority, a to především digitální transformaci či strategickou autonomii EU, jako logické a v souladu s aktuálním diskursem v rámci evropské politiky.

„Jsem zvědavý, jaké konkrétní kroky se Portugalsku podaří v rámci strategické a technologické autonomie EU iniciovat, a jak se mu podaří v této oblasti balancovat mezi potenciálně protekcionistickým charakterem strategické autonomie EU a doposud spíše otevřeným a liberálním přístupem v rámci vnějších vztahů EU,“ řekl Kovář s tím, že toto „balancování“ by mohlo být vidět například během plánovaného summitu EU-Indie, což je jedna z portugalských priorit.

Významné místo má mezi cíli předsednictví také uspořádání prozatím odloženého summitu EU-Afrika, stejně jako oživení vztahů se Spojenými státy americkými. Costa se nicméně nechal slyšet, že nová dohoda s Čínou nesmí padnout za oběť snaze vyjít vstříc nové americké administrativě.

Mezi „normální“ agendu, na které Portugalci chtějí prioritně pracovat, patří podle Kováře dále také dokončení zmíněného vyjednávání o reformě společné zemědělské politiky nebo odkládané zahájení vyjednávání se Severní Makedonií o vstupu do EU. Práce tedy budou mít Portugalci dost.

Z veřejných peněz si platíme devastaci krajiny a půdy, říká expert o současné zemědělské politice EU

Současná společná zemědělská politika EU má řadu nedostatků, které brání farmářům přispívat k rozvoji krajiny nebo ochraně půdy. Patrné je to zejména v Česku. Změnit to mají nová pravidla. Jak? Na to se EURACTIV.cz ptal odborníka Lehejčka.