Priority Evropské unie vychází z toho, co považují za klíčové její členské země. Prezidenti a premiéři se koncem června na summitu v Bruselu shodli na tom, že pro příštích pět let budou zásadní tři oblasti: svobodná a demokratická Evropa, prosperující a konkurenceschopná Evropa a silná a bezpečná Evropa.
„Chceme být mnohem efektivnější v obraně. Chceme rozvíjet stěžejní projekty a společně vymyslet, jak posílat na obranu více peněz. Více společných zakázek, více společných projektů v souladu s NATO,“ vyjmenoval některé z priorit Charles Michel, dosavadní šéf Evropské rady.
Tzv. Strategická agenda 2024-2029 zmiňuje také plány na to, jak v Evropě vybudovat ekonomický ekosystém nakloněný inovacím a investicím, jak zrychlit energetickou transformaci kontinentu nebo jak se připravit na rozšíření EU o další státy.
Pro novou Evropskou komisi bude tento dokument zadáním, s jakými návrhy má v příští pětiletce přijít. Detaily už budou na ní.
Pokud jde o nově složený Evropský parlament, náplň jeho práce bude do velké míry určena právě zmíněnými novými prioritami a programem Evropské komise. Nebude se ale stavět na zelené louce, některé věci zůstaly rozpracované.
Osud Green Dealu? Napoví cíl pro rok 2040
Mezi ně patří například nastavení klimatických cílů pro rok 2040, které bude na pořadu dne už v příštím roce. Aby se do roku 2050 Evropě podařilo dosáhnout klimatické neutrality, bude podle doporučení Evropské komise z letošního února třeba už o dekádu dříve snížit emise skleníkových plynů o 90 procent (v porovnání s rokem 1990).
Politici napříč spektrem se ale na tomto plánu zatím neshodnou. Pro některé europoslance je cíl nehorázný, pro některé zbytečný, pro jiné naopak málo ambiciózní.
„Vnímám tuto diskusi (o cíli 2040, pozn. red.), která bude představovat jednu z prvních a hlavních výzev nové Komise, jako lakmusový papírek budoucnosti Green Dealu,“ myslí si Veronika Velička Zapletalová, politoložka z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
„Nemyslím si, že je na stole jeho úplné zrušení, ale ve hře je určitě jeho rozvolnění, případně zmírnění v některých politikách, jako je zemědělství a podobně. Právě tento návrh a diskuse o něm nám naznačí mnohé,“ je přesvědčená expertka.
Jakým směrem se Evropský parlament v zelené politice vydá, ukáže už podoba a síla nové „vládnoucí koalice“. Zatím se zdá, že navržená šéfka nové Evropské komise z řad lidovců Ursula von der Leyen, kterou ještě musí ve funkci potvrdit právě europoslanci, bude potřebovat šikovně balancovat mezi podporou ze strany liberálů a zelených na jedné a konzervativců na druhé straně. Právě to pak určí, jak moc „zelený“ její program a celá unie nakonec budou.
Veronika Velička Zapletalová v každém případě očekává, že minimálně v rétorické rovině dojde ke „změkčení“ debaty o další podobě klimatické politiky EU.
„Z dlouhodobého pohledu bude velmi zajímavé sledovat celkovou proměnu Evropského parlamentu i z hlediska hlasovacího chování. Zatím panuje určitý úzus, že Evropský parlament je stále ,environmentálním a klimatickým šampionem‘ mezi unijními institucemi. Po těchto volbách je patrné, že nastává příklon více doprava, a je tedy možné, že uvidíme posuny i na tomto poli,“ upozornila Velička Zapletalová.
Konkurenceschopnost, obrana, migrace
Podle nového europoslance Ondřeje Krutílka (ODS, ECR) ale nový europarlament nebude jen o „brzdění“ agendy svého předchůdce, ale přijde i s vlastními tématy.
„Pozitivní agendou bude posilování konkurenceschopnosti Evropské unie jako celku, ale i jednotlivých členských států a byznysů. Tyhle impulsy přicházejí jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru a hezky do sebe zapadají,“ řekl europoslanec v podcastu Evropa zblízka.
Velička Zapletalová má za to, že důležité bude i jednání o rozvoji domácího obranného průmyslu v rámci nového programu The European Defence Industry Programme (EDIP). V oblasti budování digitálního trhu pak považuje za zásadní tvarování tzv. směrnice o odpovědnosti za umělou inteligenci. Ta má doplnit už přijatou legislativu z jara tohoto roku, konkrétně Akt o umělé inteligenci.
„Pokračovat by měla samozřejmě i debata v azylové a migrační politice, především o zesílení boje proti pašeráctví. Na pořadu dne určitě bude i další podpora Ukrajiny, boj proti korupci a tak dále,“ vysvětlila odbornice z brněnské univerzity.
Ve zdravotnické oblasti pak zůstává rozpracované téma dostupnosti léků nebo pobídek pro farmaceutický průmysl, stejně jako reforma tabákové legislativy.