Nechte novináře svobodně pracovat, vyzval Evropský parlament Bělorusko

© Evropský parlament

Europoslancům se nelíbí kroky, které vláda běloruského prezidenta Lukašenka dělá vůči tamním novinářům a médiím. V čele s Jaromírem Štětinou tak dnes vyzvali Minsk, aby žurnalistům umožnil svobodně pracovat.

Evropský parlament dnes na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku odsoudil represe vůči nezávislým médiím v Bělorusku. Podle statistik Reportérů bez hranic bylo pouze za rok 2017 v Bělorusku zatčeno víc než sto novinářů.

V usnesení, které není právně závazné, europoslanci konkrétně zmínili zablokování zpravodajské internetové stránky Charta 97 běloruskými orgány letos v lednu. Evropský parlament považuje takový krok za nepřijatelný. Charta 97 vznikla v roce 1998 na základě stejnojmenné deklarace obviňující režim prezidenta Alexandra Lukašenka z porušování ústavy. Hnutí se inspirovalo československou Chartou 77.

Americké online platformy mají být více „evropské“ a bezpečné, shodli se europoslanci

Třetina obsahu video serverů má být pokryta evropskou kinematografií a Facebook, YouTube nebo Netflix budou muset také více chránit děti a nezletilé před škodlivým obsahem. Nová pravidla regulují také reklamy.

Europoslanci v usnesení kritizují i novelu zákona o sdělovacích prostředcích, která je využívána ke zpřísnění kontroly internetu. Vyslovili také politování nad tím, že Bělorusko pokračuje v represivní a nedemokratické politice nejen vůči novinářům, ale i právníkům, politickým aktivistům, ochráncům lidských práv a představitelům občanské společnosti. Takové počínání režimu podle europoslanců brání užšímu vztahu Minsku s Evropskou unií.

Česká stopa

„Běloruská svoboda je i naší svobodou,“ prohlásil na plénu před hlasováním český europoslanec Jaromír Štětina (zvolen za TOP 09, EPP). Právě Štětina byl ten, kdo vedl vyjednávání o textu mezi všemi parlamentními frakcemi. Jeho lidovecká kolegyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) pak konstatovala, že svoboda shromažďování a další svobody by měly být podmínkou unijní spolupráce s Běloruskem.

Eurokomisařka Elžbieta Bieńkowská, která je zodpovědná za vnitřní trh, průmysl a podnikání, v dopolední debatě s poslanci prohlásila, že Evropská komise situaci na poli lidských práv v Bělorusku sleduje. Podle Bieńkowské je Komise přesvědčená, že cesta k nápravě spočívá v posílené spolupráci, dialog s Minskem ale dosud ke zlepšení zákonů o médiích nevedl.

Organizace Reportéři bez hranic přisuzuje ve svém indexu svobody médií Bělorusku za rok 2018 až 155. příčku na světě. Situaci v roce 2017 pak popisuje krátkým shrnutím.

„Obtěžování novinářů pracujících pro nezávislá zahraniční média, kteří se ani nemohou akreditovat, dosáhl dříve nepoznaných výšin. Ze strachu z destabilizace pramenící z ukrajinské krize zatkly běloruské úřady pro i proti-rusky smýšlející bloggery. Devět nezávislých novin se po jedenáctiletém zákazu opět prodává skrze distribuční monopol,“ píše organizace. Zablokování největšího zpravodajského online portálu v zemi podle ní nicméně naznačuje, že cenzura internetu dosáhla nové úrovně.

Ve svobodě médií si Bělorusko za rok 2017 pohoršilo podle organizace Freedom House, situaci v zemi dlouhodobě kritizuje například také Amnesty International.

Napříč Evropou: Svoboda médií v ohrožení

Páteční průjezd Evropou přináší nejzajímavější zprávy z uplynulého týdne. EurActiv si navíc připomněl mezinárodní den svobody tisku a posvítil si na nezávislost médií v Evropě.