Návrh klimatické politiky EU sklízí kritiku ze všech stran

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: antpkr

Včerejškem odstartovala intenzivní debata o podobě budoucí klimaticko-energetické politiky EU. Evropská komise zveřejnila svou představu o nových klimatických závazcích a mimo jiné také návrh na reformu emisního obchodování. Na adresu bruselské exekutivy se nyní snáší kritika od ekologů i podniků.

Evropská komise včera představila nový klimaticko-energetický balíček s řadou důležitých dokumentů pro budoucnost evropské energetiky.

Zveřejnila mimo jiné návrh na dva cíle pro rok 2030. Evropské státy by se měly zavázat ke 40% snížení emisí CO2 (oproti roku 1990). Stanovit chce také celoevropský cíl pro 27% podíl obnovitelných zdrojů (OZE) v energetice.  

Jak už psal EurActiv včera, návrh zkritizovaly ekologické organizace, kterým se zdá příliš slabý. Balíček se ale nelíbí ani průmyslníkům. Tedy alespoň ne těm českým.

Podrazí konkurenceschopnost

Zatímco evropská organizace zaměstnavatelů BusinessEurope považuje návrhy Komise za „pozitivní“, podle českého Svazu průmyslu a dopravy balíček „podrazí konkurenceschopnost“. Nelíbí se mu například snaha navýšit podíl OZE.

„Evropa opět prokázala, že nechce aktivně přistoupit ke zvyšování své konkurenceschopnosti,“ uvedl v tiskovém prohlášení viceprezident Svazu Jan Rafaj.

„Průmysl bude proti poskytování podpory na obnovitelné zdroje energie a proti zatažení domácností a firem do kolotoče dalšího zvyšování nákladů,“ upozornil.

Nekoordinovaný chaos

Kriticky hodnotí návrh cílů i elektrárenská skupina ČEZ. „Cíl pro snížení emisí chápeme jako srozumitelný,“ řekl EurActivu ředitel útvaru evropské agendy Ivo Hlaváč.

„Bohužel nezůstalo pouze u tohoto jednoho cíle. Na stanovení tří cílů do roku 2020 se ukázalo, že si leckdy navzájem protiřečí a že k celkovému chaosu přispívají navíc nekoordinované národní politiky,“ dodal.

O závazcích pro rok 2030 budou nyní jednat členské státy, které by se k návrhu měly vyjádřit na březnovém summitu EU. Česká republika přitom bude usilovat o to, aby se klimaticko-energetická politika soustředila pouze na jeden cíl – ten pro snížení emisí CO2.

Úspory zatím u ledu

Snaha o snížení emisí totiž bude podle ministerstva průmyslu a obchodu dostatečně motivovat i k navyšování podílu OZE a také zvyšování energetické účinnosti.  

Energetické úspory svůj vlastní cíl v návrhu Komise nedostaly. To se nelíbí například Evropské alianci společností na podporu energetické účinnosti v budovách.

„Vynechat energetickou účinnost v balíčku pro rok 2030 znamená vydat se cestou, kdy neposílíme naše křehké ekonomické oživení a příštím generacím zajistíme vysoké ceny energií. Navíc tak porušíme své klimatické závazky,“ tvrdí její generální tajemník Adrian Joyce.

Krize emisního obchodování

S kritikou se ovšem nesetkal jen návrh klimaticko-energetických závazků. Podle koordinátorky Klimatické koalice Barbory Urbanové je nedostatečný také návrh na reformu systému emisního obchodování.

Nastavení je potřeba změnit kvůli jeho dlouhodobé nefunkčnosti. Kvůli ní je totiž dlouhodobě příliš nízká cena emisních povolenek, které tak neplní svůj základní úkol – motivovat k investicím do nízkouhlíkových technologií.

Komise navrhla vznik stabilizační rezervy, která by umožnila automaticky upravovat počet povolenek tak, aby jich v dané chvíli nebylo na trhu příliš mnoho.

„Flexibilní mechanismus rezervy neřeší dlouhodobě přealokovaný systém, pouze problém rozkládá v čase,“ sdělila redakci Urbanová.

„Skutečným řešením současného problému by bylo nejméně 2 miliardy povolenek ze systému trvale odstranit. Mechanismus rezervy může být zaveden paralelně, aby řešil problémy, které nastanou v budoucnu,“ dodala.

Autor: Adéla Denková