Návrat europoslanců do Štrasburku je nejistý, ve Francii roste počet nakažených

© EURACTIV.cz

Evropští poslanci zatím nemají zcela jasno, kde v polovině září zahájí první poprázdninovou plenární schůzi. Plán předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho na návrat do Štrasburku po koronavirem omezeném bruselském jaru může podle politiků zhatit opět se šířící nákaza. Velká část europoslanců vyzývá k tomu, aby Parlament opět zasedl v belgické metropoli, odkud by se jinak do Francie musely přesunovat stovky parlamentních asistentů a dalších pracovníků.

Parlament od březnového vypuknutí epidemie v Evropě zasedal pouze v omezené formě v Bruselu, přičemž většina poslanců se do debat a hlasování zapojovala na dálku z domovů. V červnu po částečném ústupu viru Sassoli oznámil, že zářijová schůze se opět přesune do Štrasburku, kde se za běžných okolností europoslanci scházejí každý měsíc vyjma srpna. Štrasburk je podle unijních smluv hlavním místem plenárních zasedání a Francie i v souvislosti s ekonomickým přínosem pro město usiluje o to, aby tomu tak bylo i nadále.

„Pokračují přípravy na to, aby se tam mohla odehrát zářijová schůze,“ sdělila dnes ČTK mluvčí parlamentu Delphine Colardová. „Situace je samozřejmě průběžně sledována a může být do začátku jednání přehodnocena,“ připustila.

Evropský parlament spouští nové výbory. Posvítí si na rakovinu, daně nebo dezinformace

Několik českých europoslanců usedne po letní pauze v nových výborech, které mají reagovat na palčivé otázky dnešní Evropy. Například Luděk Niedermayer s Martinem Hlaváčkem se zaměří na daňovou problematiku v novém podvýboru FISC.

Francie se v posledních dnech potýká s výrazným nárůstem počtu nově nakažených, který pravidelně dosahuje několika tisíc a místy se blíží hodnotám z března, kdy byla situace nejhorší. Nové šíření viru zaznamenala stejně jako další evropské země i Belgie.

Značná část poslanců proto navrhuje, aby Parlament ještě návrat do alsaského města odložil. Usilují o to například němečtí sociální demokraté patřící do druhé nejsilnější parlamentní skupiny. „Evropští politici by se také měli vyhýbat cestám, které nejsou nezbytně nutné,“ uvedl v prohlášení jejich vůdce Jens Geier, podle něhož jsou pro politiky značnou komplikací i různá karanténní pravidla jednotlivých zemí. K jejich sjednocení tento týden vyzval sám Sassoli.

Jiní poslanci vidí v koronaviru další důvod, proč by se cestování do Štrasburku mělo zrušit úplně.

„V současné situaci nezvyšuje přesun stovek lidí z Bruselu do Štrasburku jen ekologickou stopu, ale také epidemiologické riziko,“ řekl ČTK pirátský poslanec z parlamentní frakce zelených Mikuláš Peksa, který spolu s kolegy i politiky z dalších skupin prosazuje trvalý přesun zákonodárného sboru do Bruselu. Také Peksa kritizoval nejednotnost přístupu unijních států ke karanténním opatřením, která by podle něho mohla teoreticky znemožnit účast na jednání poslancům některých zemí.

O tom, zda se zářijová schůze skutečně odehraje ve Štrasburku, by měl definitivně rozhodnout příští týden Sassoli a šéfové jednotlivých skupin. „Klíčové je vyhodnocení rizik i celé situace, kterému se věnují nejen francouzské úřady, ale i příslušný servis Evropského parlamentu,“ podotkla místopředsedkyně EP Dita Charanzová. Podle ní by pro verdikt o místě a charakteru zasedání měli mít rozhodující slovo odborníci.

Vedení parlamentu počítá s tím, že přesun do francouzského města by nebyl tak masivní jako obvykle, jela by například jen část asistentů. Hlasovat by se stejně jako na jaře mohlo na dálku a poslanci, kteří by se nechtěli zapojovat do debat, by mohli schůzi absolvovat z domova.

Home office, videohovory, hlasování e-mailem. Jak krize ovlivnila fungování europarlamentu?

Budovy Evropského parlamentu se obvykle „hemží“ spoustou lidí, kteří diskutují, rozhodují. Kvůli koronavirovým opatřením jsou chodby prázdné a jednání probíhají online. Jak moc krize ztížila práci europoslanců a zpomalila rozhodovací proces?