Náhradní odbytiště za ruský trh najde ČR snadněji pod křídly EU

dieselgate

© Shutterstock / Alexander Chaikin

Nové trhy pro svůj export kvůli napjatým vztahům s Ruskem musí hledat nejen Česko, ale i další unijní země. Novou obchodní politiku přitom může prosazovat Evropská komise, za kterou stojí celá váha evropské ekonomiky. Jedním z nástrojů jsou i nové dohody o volném obchodu, které mají vedle hospodářského významu i svou geopolitickou stránku.

Rusko zatím bylo pro Evropskou unii důležitý obchodní partner. Nejde to změnit ze dne na den a ruský trh zcela opustit. EU by se ale měla poohlížet po obchodních příležitostech v dalších částech světa, zní z podniků i vlád.

Podnikatelé napříč Evropou nejsou z unijních sankcí proti Rusku nadšení, i když podle svých oficiálních prohlášení nechtějí kroky politiků hodnotit.

Vladimír Dlouhý: „Bez rozhodnutí vlády nebude žádná instituce export na Ukrajinu nebo do Ruska podporovat.“

„Chápeme, že se Evropa ocitla v obtížné době,“ řekla ředitelka oddělení mezinárodních vztahů Konfederace evropského podnikání Businesseurope Luisa Santosová během nedávného veřejného slyšení k dopadům sankcí v Evropském parlamentu.

Unie se prý ovšem musí zaměřit na koordinovaný přístup, který bude brát v úvahu jak význam sankcí, tak budoucnost obchodních vztahů, aby nebyly evropské podniky postiženy, dodala.  

Obchod a geopolitika

Jednou z cest je prozkoumávání nových trhů a uzavírání dalších dohod o volném obchodu, zdůraznil na veřejném slyšení viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.   

V současné době má EU rozjednané obchodní dohody s několika důležitými hráči světového trhu, jako jsou Spojené státy, Kanada a Japonsko.

Taková orientace má i geopolitický rozměr. „EU neuzavírá obchodní smlouvy se zeměmi, s nimiž nemá dobré politické vztahy. V připravované dohodě se Spojenými státy nejde pouze o obchod. Všichni víme, že pro EU je to strategická geopolitická příležitost. I v kontextu dění na Ukrajině,“ řekla EurActivu česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO), která slyšení v Bruselu před dvěma týdny pořádala. 

„Pokud jde o Rusko, z několika úst zaznělo, že je to obrovský trh a významný partner. Na druhou stranu bylo také řečeno, že kvůli nestabilitě vzájemných vztahů nemáme žádnou záruku, jak bude obchod vypadat za dva roky nebo za pět let,“ shrnula výsledky setkání.
  

Chceme Rusko, nebo ne?

Česká vláda by měla rozhodnout, jestli bude mít ve své exportní politice o ruský trh stále prioritní zájem, uvedl v září v Praze na tiskové konferenci pořádané společně se Svazem průmyslu prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Rusko dosud pro Českou republiku nebylo hlavním exportním trhem (v českém exportu zaujímá sedmé místo), vláda i podniky ho ale dlouhodobě považovaly za jedno z nejslibnějších odbytišť, které měly české firmy v budoucnu dobývat.

„Vláda by měla buď jasně říci, že je ruský trh rizikový, ale chceme na něm zůstat, a proto budeme export do Ruska nadále podporovat. Nebo se musí rozhodnout, že riziko je příliš velké, a proto export podporu nedostane. Bez rozhodnutí vlády nebude žádná instituce export na Ukrajinu nebo do Ruska podporovat, nebo to bude s vysokými rizikovými maržemi,“ řekl Dlouhý novinářům.

Udržení českého exportu na ruských trzích zůstává v otázkách obchodu jednou z priorit vlády, uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ve svém projevu na sněmu Svazu průmyslu, který se konal minulý týden v Brně. Kromě toho chce ale vláda hledat i alternativní trhy pro ty exportéry, kterým se příležitosti v Rusku uzavírají.  

Samotné Česko neobstojí

Hledat nové trhy doporučuje i pracovní skupina, kterou vláda vytvořila, aby zhodnotila dopady sankcí v rámci ukrajinské krize. Pracovní skupina na konci září dopracovala materiál, který určuje úkoly pro jednotlivá ministerstva. Mezi další doporučení patří zřizování nových míst ekonomických diplomatů, zavedení tzv. kurzarbeitu nebo podpora turistiky.

Dita Charanzová: „Evropská komise zastupuje trh s více než 500 miliony obyvatel a stojí za ní celá řada odvětví se zájmem o expanzi na další trhy.“

Česká republika si ovšem s dopady sankcí sama neporadí, upozornila europoslankyně Charanzová.

„Česká vláda nemá dostatek nástrojů, které by dokázaly v relativně krátké době uskutečnit tuto aktivní obchodní politiku. Takovými prostředky je vybavena Evropská komise, která zastupuje trh s více než 500 miliony obyvatel a za kterou stojí celá řada odvětví se zájmem o expanzi na další trhy,“ vysvětluje důvod, proč by se podle ní měla česká domácí debata ozývat i v Bruselu.

Komise by podle ní měla podnikům pomáhat i v zemích, se kterými o volném obchodu nejedná. „Měla by vědět, že se tam podniky potýkají s konkrétními administrativními nebo celními překážkami a měla by s příslušnou stranou vést jednání,“ řekla redakci.

Autor: Adéla Denková