Na migrantech umí vydělávat nejen sítě převaděčů

zdroj: Shutterstock; autor: Photoman29

Touha statisíců lidí utéct za lepším životem do zemí Evropské unie znamená pro jiné lákavý výdělek. Na snaze migrantů usadit se v bohatší části kontinentu profitují pašeráci a převaděči lidí nejen ve třetích zemích, ale i na takzvané balkánské cestě vedoucí z Řecka do Německa.

Do zemí Evropské unie již několik měsíců vytrvale přicházejí tisíce migrantů a uprchlíků, kteří zde hledají útočiště před válkou, politickou a ekonomickou nestabilitou, porušováním lidských práv nebo před chudobou. Navzdory opatřením, s nimiž v minulosti přišla EU spolu se členskými státy a které se zatím jen pozvolna uvádějí do praxe, se jejich počet nedaří snižovat.

Migranti znamenají zvýšené příjmy i pro ubytovací zařízení, obchody či restaurace.

Migranti vidí rozuzlení své situace v cestě do bohatých evropských zemí s tradičně vstřícnou migrační politikou, kterým vévodí Německo následované třeba Švédskem. To dokonce v minulosti přijímalo v přepočtu na počet obyvatel nejvíce uprchlíků z celé evropské osmadvacítky.

I ze strachu před blížící se zimou příchod migrantů do Evropy v posledních týdnech sílí. Největší nápor zažívají státy takzvané balkánské trasy, které běženci využívají, aby se dostali dále na sever. Jen za říjen dorazil do Evropy srovnatelný počet migrantů jako za celý loňský rok. Podle údajů Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se jednalo o více než 218 tisíc lidí.

Na touze statisíců migrantů dostat se do Evropy v poslední době vydělává stále větší počet lidí. A zdaleka nejde pouze o převaděče, kteří působí například v Turecku, kde za nemalé peníze zprostředkovávají běžencům cestu přes moře. Převaděčství vesele bují i na kontinentu.

Vydělat se dá na ledačems

„Na migrační krizi a lidech se v celé řadě zemí poměrně slušně vydělává. Takový přístup pokládám za hyenistický,“ řekl redakci český europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP/KDU-ČSL), který v minulosti navštívil několik uprchlických táborů v jižní Evropě a na Balkáně, a opírá tak svá slova o přímá svědectví.

Kromě dopravy do Evropy, za kterou uprchlíci zaplatí mnohdy celým svým majetkem, se vydělává na ledačems. Migranti znamenají zvýšené příjmy i pro ubytovací zařízení, obchody či restaurace.

Jednou z mála legálních možností, jak v zemích EU získat trvalý pobyt a možnost legálně pracovat, je politický azyl. Ten je ale v současné době udělován příslušníkům pouze několika národností, kteří utíkají před válečným konfliktem, a mají tak nárok na mezinárodní ochranu. Běženci se proto ve strachu, že bude jejich žádost o azyl zamítnuta, snaží úřady obejít a svou pravou státní příslušnost tají. Mnozí z nich si u převaděčů opatří falešné doklady a vydávají se za občana jiného státu, v němž zuří válka.

„Třetina lidí se dnes za syrské uprchlíky pouze vydává. Mají falešné doklady, a to i přesto, že v životě v Sýrii nebyli,“ upozorňuje na problém Zdechovský s odvoláním na údaje Evropského policejního úřadu (Europol). Pasy obsahující všechny potřebné náležitosti včetně fotografie či razítek bývají často vystaveny na jméno Syřana, který padl za oběť konfliktu v Sýrii. Do médií již dávno prosákla informace, že se na černém trhu dají pořídit od 350 do 2000 eur.

Podle informací redakce se aktivita převaděčských sítí neomezuje v posledních týdnech pouze na Turecko a okolí syrsko-turecké hranice, ale byla zaznamenána už i dále na východ, například v Afghánistánu.

Organizované sítě a osamělí střelci

V neutichajícím přílivu běženců do Evropy, kteří putují zejména přes Balkán dále na sever Evropy, vidí nemalou obchodní příležitost organizované převaděčské gangy operující uvnitř evropských hranic. Možnost výdělku znamenají uprchlíci i pro řadu „osamělých střelců“ vybavených pouze autem a mobilem. Europol podle oficiálních informací monitoruje přibližně 30 tisíc osob, které se na převádění do i v Evropě podílejí.

„Pašeráctví patří vedle kyberkriminality nebo obchodu s lidmi mezi jednu z našich devíti priorit v rámci organizované kriminality,“ řekl EurActivu v nedávném rozhovoru náměstek šéfa Europolu Oldřich Martinů.

Vzhledem k tomu, že se sítě převaděčů začaly rozrůstat do současných rozměrů teprve nedávno, výsledky policejní práce zatím nemusí být, s výjimkou několika razií, při kterých došlo na zatýkání a o kterých informovala média, tolik vidět.

„Při hodnocení úspěšnosti potírání organizovaného zločinu je potřeba zohlednit skutečnost, že provádění trestní politiky je primárně zodpovědnost členských států,“ uvedl státní zástupce Lukáš Starý, který reprezentuje Českou republiku v Eurojustu. Úlohou Eurojustu je podporovat a zlepšovat spolupráci justičních orgánů členských států v boji proti závažné mezinárodní trestné činnosti v EU.

Na převaděčství se začaly orientovat tradiční mafie v Itálii či na Balkáně.

Odhalení práce převaděčských sítí, které profitují na běžencích, a rozkrývání jejich struktur komplikuje podle odborníka na migraci Radko Hokovského z think-tanku Evropské hodnoty zejména skutečnost, že se na převaděčství začaly výrazně přeorientovávat tradiční mafie působící v Itálii či na Balkáně.

V současnosti se podle analytika pracuje se dvěma hlavními teoriemi. Jedna říká, že za převaděčskými sítěmi stojí omezený počet hierarchicky organizovaných skupin, kde stačí zasáhnout vedení, druhá pak staví na tom, že je celý převaděčský byznys decentralizovaný. „Zlikvidovat stovky samostatně operujících skupin bude velmi obtížné,“ podotýká Hokovský.

Podle Oldřicha Martinů z Europolu se úspěch boje s organizovaným zločinem opírá především o včasnou výměnu informací. „Pokud členské státy mají informaci vedoucí k pašerákům, měly by ji porovnat s našimi databázemi a přes Europol ji sdílet s ostatními,“ vysvětlil redakci. U Europolu tak lze ověřit například to, zda je daná osoba v některém ze států vyšetřována, nebo zda se podílí na kriminálních činech v jiných oblastech.

Zabraňme cestě

Účinný boj s převaděčstvím bude jedním z hlavních témat dvoudenního mezinárodního summitu, který odstartuje již zítra v maltské Vallettě. Představitelé EU tu budou jednat s africkými a dalšími zainteresovanými zeměmi o tom, jak řešit stávající krizi a také jak opakování podobných situací zabránit do budoucna.

O tom, že spolupráce se třetími zeměmi je v hledání odpovědí na stávající uprchlickou krizi, zcela klíčová, je přesvědčen i europoslanec Zdechovský. „Musíme zajistit, aby lidé, kteří do Evropy přicházejí, prošli registrací. Stejně důležité je ale tzv. nelegální migranty přimět k tomu, aby se na cestu vůbec nevydávali. O to by se měli postarat také turecké úřady, které by měly pomáhat s prevencí,“ zdůrazňuje.

„Vydat se na pochod může v konečném důsledku až 25 milionů lidí. EU nemá společnou migrační a azylovou politiku a navíc jsme se dosud chovali, jako by to celé byl problém pouze členských zemí ležících na vnější hranici Schengenu. Nečinnost Evropy vytvářelo naprosto perfektní prostředí pro pašeráctví a převaděčství a zločinecké sítě mohly vydělávat na lidech, kteří utíkají, aby si zachránili holý život,“ napsala EurActivu slovinská europoslankyně Tanja Fajonová (S&D), která se problematice migrace věnuje ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).

Autor: Lucie Bednárová