Na řecko-tureckou hranici míří ozbrojená pohraniční stráž EU

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (FRONTEX) vyšle na řecko-tureckou hranici na 175 ozbrojených strážců. Jejich úkolem bude společně se svými řeckými kolegy chránit řecké hranice před masivním náporem nelegálních přistěhovalců, které do EU přicházejí přes Turecko. O pomoc požádala minulý týden řecká vláda.

Zítra (2. listopadu) dorazí na hranici mezi Řeckem a Tureckem 175-členný tým pohraniční stráže, na kterém se bude podílet 26 členských zemí Evropské unie včetně České republiky. Podstata jejich dvouměsíční mise je jasná: mají pomoct Řecku zvládnout nekontrolovatelný příliv uprchlíků především ze severní a západní Afriky, Afghánistánu, ale i například Pákistánu, Iráku či Íránu, kteří se chtějí za každou cenu dostat za brány Evropské unie. 

„S potěšením oznamuji, že FRONTEX podepsal s řeckou vládou operační plán, který umožní rozmístění jednotek trvalého nasazení Rabit (Rapid Intervention Border teams) ke 2. listopadu. Jejich mise bude trvat dva měsíce,“ oznámila před víkendem eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmström

Evropská unie tak reagovala na žádost, kterou minulý týden vznesla řecká vláda poté, co se ukázalo, že situace v hraničním pásmu v okolí řeckého města Orestiada a tureckého Edirne je neudržitelná (EurActiv 26.10.2010).  

„Situaci už nedokážeme zvládnout sami,“ citoval člena řecké vlády Christose Papoutsise magazín Time. „Nemáme pro tyto lidi místa, kde bychom je ubytovali, a nemáme ani pracovníky, kteří by jim pomohli.“ 

S řeckým ministrem by určitě souhlasila Organizace spojených národů, která již minulý týden avizovala, že humanitární situace v pohraničních uprchlických táborech, kterých je ke všemu poskrovnu a kde vládne chaos, ji znepokojuje. Jen pro ilustraci: v roce 2009 řecká policie zadržela 9 tisíc nelegálních přistěhovalců, od začátku roku 2010 se jejich počet téměř ztrojnásobil, když dosáhl 35 tisíc.  

A co je toho vlastně příčinou? Za zvýšením tohoto čísla hledejme především zpřísnění imigrační politiky na straně členských států EU, které se rozkládají na pobřeží Středozemního moře, jmenovitě pak ve Španělsku, Itálií a na Maltě. Zmíněné státy, které příchod imigrantů trápí dlouhodobě, se rozhodly situaci řešit tím, že zadržené uprchlíky nekompromisně posílají zpátky do jejich vlastí. Itálii s tím navíc na základě dohody pomáhá Libye. 

Řeckou hranici, která je zároveň vnější hranicí schengenského prostoru, bude nyní chránit pohraniční jednotka složená ze strážců z 26 členských států Evropské unie. Na spolupráci se tak nebude podílet Velká Británie a Irsko, zatímco nečlenské země EU, Norsko a Island, ano. Podle informací, které jsou k dispozici českým médiím, by se do ní měla zapojit i česká cizinecká policie. 

Zásahová pohraniční jednotka Rabit bude při ochraně pozemních hranic například odhalovat padělané nebo nějakým způsobem pozměněné doklady či kontrolovat auta, zda nejsou kradená apod. Zbraně, které bude nosit, bude moci použít pouze v případě sebeobrany.