Na plynovém propojení s Polskem se pracuje dál, o dotaci z EU musí Stork II zažádat znovu

Stork II

© Úřad vlády ČR

Česko a Polsko se dohodly na pokračování projektu plynového propojení Stork II, jehož realizace byla podle dřívějších informací ohrožena. Případná dotace z EU teď ale bude vyžadovat novou žádost.

Práce na plynovodu Stork II budou pokračovat, shodli se premiéři Česka a Polska. Postaven by měl být do konce roku 2020, píše se ve společném memorandu, které Bohuslav Sobotka a Beata Szydłová podepsali před dvěma týdny na summitu Visegrádské čtyřky v polské Krynici.

Šéfové české a polské vlády v dokumentu potvrzují, že projekt má nadále politickou podporu a že při jeho realizaci chtějí spolupracovat s evropskými i národními institucemi.

Stork II by měl doplnit existující propojení plynárenských soustav obou zemí. Počítá se s ním jako se součástí takzvaného severojižního plynového propojení, které by mělo přispět k rozvoji trhu s plynem ve střední a východní Evropě a posílit energetickou bezpečnost.

Výstavba plynovodu má dlouhodobě i podporu EU. V roce 2013 a opětovně v roce 2016 byl zařazen mezi projekty společného zájmu (Projects of Common Interest – PCI), které se považují za důležité pro energetickou bezpečnost celé Unie.

Původně se s jeho dokončením počítalo už v roce 2019.

Ohrožení projektu

Na začátku června ovšem získala česká vláda informace, které naznačovaly, že se polský protějšek chystá na projekt uvalit tříleté moratorium.

Podle zdrojů, které měl tehdy EurActiv k dispozici, to bylo kvůli polským obavám z plánovaného rozšíření plynovodu Nord Stream vedoucího z Ruska do Německa a plánovanému vybudování navazujícího plynovodu Eugal z Německa do Česka. Posílené propojení s Polskem by v případě realizace těchto projektů otevřelo surovině z Ruska další cestu na polské území. Příliv levného ruského plynu do střední Evropy by pak mohl sebrat prostor projektům, na které sází právě Polsko.

Varšava usiluje o vybudování přístupu ke třem různým zdrojům plynu. V červnu byl ve Svinoústí zprovozněn terminál na zkapalněný zemní plyn, který by se v budoucnu mohl podle některých úvah rozšířit. Do konce roku 2022 by navíc Poláci chtěli mít nový plynovod přivádějící surovinu z Norska. Vedle energetické bezpečnosti by to mělo přispět i k rozvoji trhu a posílit postavení Polska v regionu.

Politici deklarují podporu

Česká vláda v reakci na údajné polské ucouvnutí od Storku II zahájila v červnu intenzivní diplomatická jednání a obě strany se domluvily, že o dalším postupu se rozhodne v září.

Memorandum z Krynice má ukázat, že Česko i Polsko za projektem nadále stojí. „Znamená konec spekulací o problémech v naší spolupráci,“ citoval server BiznesAlert.pl polského státního tajemníka pro evropské záležitosti Konrada Szymańského.

Net4Gas: Novou žádost o přidělení evropských financí ve spolupráci s polským provozovatelem Gaz-System zvažujeme.

Pro provozovatele přepravních soustav v Česku (Net4Gas) i Polsku (Gaz-System) to znamená, že mají připravovat další kroky k realizaci plynovodu.

„Oceňujeme, že nyní je situace ohledně implementace projektu Stork II v souvislosti s politickou podporou vyjádřenou v memorandu jasnější,” řekl EurActivu ředitel strategie Net4Gas Michael Kehr.

Právě politická podpora je podle něj u projektu takového druhu a rozsahu zásadní. Stork II má sloužit k budoucímu posílení energetické bezpečnosti a integraci středoevropského trhu s plynem a předpokládá se, že v regionu posílí konkurenci. V současné době je ale ze strany trhu o tyto kapacity poměrně nízký zájem, a tak by bylo pro Net4Gas a Gaz-System obtížné financovat projekt bez regulační podpory, která je stále otevřenou záležitostí.

Nová žádost o dotaci

Nové datum realizace však také znamená, že projekt musí znovu požádat o spolufinancování z evropských peněz, které už měl přislíbené od září loňského roku.

Evropská komise tehdy rozhodla o vyčlenění dotaci pro Stork II ve výši 63 milionů eur. Částka měla plynout z Nástroje pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility – CEF), který podporuje výstavbu nejdůležitějších evropských dopravních, energetických a digitálních sítí.

Komise nyní chápe situaci tak, že český a polský provozovatel přepravní soustavy se společně znovu přihlásí do aktuálně otevřené dotační výzvy. EurActivu to řekla mluvčí Nicole Bockstallerová.

Mluvčí Komise: Peníze v rozpočtu CEF stále jsou.

Současné kolo podávání žádostí o dotace končí 8. listopadu 2016. Komise by pak měla připravit seznam projektů vhodných ke spolufinancování, který musí schválit výbor složený ze zástupců členských zemí. Úspěšní žadatelé pak budou s Komisí jednat o uzavření individuálních grantových dohod.

Mluvčí Komise nekomentovala dotaz EurActivu, zda bude mít Stork II kvůli předchozím nejasnostem problémy s opětovným přidělením peněz.

V létě se také skloňovala obava, že dostupné prostředky stihnou kvůli průtahům vyčerpat jiné projekty.

„Žádná dohoda o udělení dotací nebyla podepsána a nebyly vyplaceny žádné peníze. Jinými slovy, peníze jsou stále v rozpočtu CEF. Jak bylo zmíněno, Komise chápe věc tak, že předkladatel projektu má v úmyslu znovu podat návrh na financování z CEF v rámci právě otevřené výzvy,“ řekla Bockstallerová.

„Novou žádost o přidělení evropských financí ve spolupráci s polským provozovatelem Gaz-System zvažujeme a uvidíme, jaký to bude mít výsledek,” řekl redakci k tomuto tématu Kehr.