Na nemoci srdce umírá méně Dánů, možná díky zákazu ztužených tuků

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Victor Habbick

Mezi lety 1985 a 2009 poklesl počet úmrtí na kardiovaskulární nemoci v Dánsku o 70 %. To je výrazně víc, než třeba v ostatních skandinávských zemích. Podle některých výkladů stojí za pozitivním vývojem zákaz prodeje ztužených tuků, který v zemi platí deset let.

Před deseti lety zakázali Dánové ztužené tuky, a díky tomu jich mnohem méně umírá na kardiovaskulární nemoci. Tak někteří ve zkratce vysvětlují čísla, která říkají, že v zemi mezi lety 1985 a 2009 poklesl počet úmrtí na tyto nemoci o 70 %.

Interpretace je možná zjednodušená, žádná jiná země EU ovšem nezaznamenala podobné snížení úmrtnosti.

Dánsko v roce 2003 jako první země na světě rozhodlo, že na jeho území se nebudou moci prodávat potraviny, které obsahují více než dvě procenta tzv. transmastných kyselin. To jsou tuky, které se průmyslově vyrábějí prostřednictvím ztužování.

Objevují se například v sušenkách, trvanlivém a jemném pečivu, instantních směsích pro rychlou přípravu jídla nebo třeba ve zmrzlinách. Podle odborníků škodí jejich zvýšená konzumace lidskému zdraví. Zvyšují totiž podíl „špatného“ cholesterolu v krvi.

„Výzkumy ukázaly, že vyšší konzumace transmastných tuků než 5 gramů denně zvyšuje riziko kardiovaskulárních nemocí,“ řekl k tomu dánské agentuře Ritzau biochemik Steen Stender.

Největší zabiják

Kardiovaskulární onemocnění, tedy nemoci srdce, jsou přitom největším evropským zabijákem. Umírá na ně přibližně 46 % Evropanů, ukazují statistiky. Každoročně je to asi 1,5 milionu lidí v Unii. Země EU se proto shodly, že budou proti těmto onemocněním bojovat v rámci svého programu pro podporu zdraví v letech 2014 až 2020.

S nemocemi srdce se dá přitom bojovat právě snižováním konzumace „špatného“ cholesterolu, omezováním kouření, zdravou výživou a tělesnou aktivitou.

Podle Stendera lze pokles úmrtí v Dánsku přičítat lepší prevenci právě v těchto oblastech. Zákaz škodlivých tuků k tomu podle něj ovšem také přispěl. Ilustrují to prý výsledky z dalších skandinávských zemí.

Norsko a Švédsko lze podle něj s Dánskem srovnávat, pokud jde například o přístup ke kouření, zdravému stravování nebo fyzické aktivitě. Tyto dvě země si prý obvykle ve zdravotních statistikách vedou lépe než Dánové. V případě kardiovaskulárních nemoci ale Dánsko náhle „převzalo vedení“. Zbylé dvě země přitom zákaz nemají.

V roce 2005 zahájila Evropská komise proti Dánsku řízení kvůli kladení překážek na jednotném trhu. Zákaz transmastných kyselin totiž podle ní mohl způsobit problémy potravinářskému průmyslu, zejména řetězcům rychlém občerstvení. V roce 2007 ale Komise řízení zastavila, protože řetězcům se prý podle dánského práva dostávalo rovného zacházení.

Autor: Adéla Denková/EurActiv.com