Moskva jako partner, nebo potížista? Kvůli ISIS si EU musí vyřešit vztah k Rusku

Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová; zdroj: Tiskové centrum Rady EU

Na Ukrajině nechce EU Moskvě ustupovat, dokud nesplní mírové podmínky dohodnuté v Minsku. Členské země ale načaly debatu o strategických vztazích s Ruskem do budoucna. Může Rusko pomoci i v palčivých otázkách, jako je boj s Islámským státem? Bez pomoci Moskvy se Blízký východ stabilizovat nepodaří, tvrdí někteří. Ani tam se zatím Rusko nechová jako spojenec, namítají jiní.

Evropská unie nebude měnit svou politiku vůči Rusku, shodli se včera v Bruselu unijní ministři zahraničí. EU musí být podle nich jednotná a trvat na splnění podmínek vedoucích k míru na Ukrajině, které jsou obsažené v takzvaných minských dohodách. Nehodlá nic měnit ani na tom, že neuznává ruskou anexi Krymu.

„Dnes nejde o změnu evropské politiky vůči Rusku, ale o snahu změnit současnou ruskou politiku,“ řekl novinářům v Bruselu český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

„Ti, kdo očekávali rozpory kvůli postoji k Rusku, budou myslím trochu zklamáni,“ komentovala výsledek jednání vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová.

Sonda Mogheriniové

Právě ta čelí dlouhodobě podezření, že by evropské vztahy s Ruskem ráda nasměrovala k normálu. Pozornost proto v minulých dnech vzbudil diskuzní materiál, který šéfům evropských diplomacií rozeslala před včerejším zasedáním.

Vedle sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině by EU měla uvažovat o obnovení strategické spolupráce s Ruskem na řešení jiných závažných problémů – například na Blízkém východě, psalo se v dokumentu, který získala agentura Reuters. Kvůli „proruské“ pověsti Mogheriniové to vyvolalo obavy, že se postoj Unie k Rusku začne zmírňovat.

Už v březnu přitom bude EU rozhodovat o pokračování nebo zrušení první vlny protiruských sankcí, kterým vyprší platnost.

Nikam se nehýbeme

Během včerejší čtyřhodinové debaty však dali ministři jasně najevo, že se zatím žádná liberalizace nechystá. Atmosféra byla během jednání ostrá a diskuzní materiál vzbudil tvrdé reakce, popsal průběh zasedání polský ministr zahraničí Grzegorz Schetyna. Přispělo k tomu prý i zveřejnění uniklého dokumentu.       

Atmosféra byla ostrá a materiál od Mogheriniové vzbudil tvrdé reakce, popsal polský ministr Schetyna.

Jednotný postoj ministrů je podle šéfa polské diplomacie důležitý. V EU totiž zaznívají názory, že je třeba politiku vůči Rusku upravit. Zvlášť ve chvíli, kdy musí Unie a její západní partneři řešit řadu dalších bezpečnostních otázek.

Toho může Rusko využívat. „Rusko bude poukazovat na to, že bez jeho spolupráce není možné vyřešit situaci v Sýrii nebo úspěšně zakončit jednání o íránském jaderném programu,“ řekl při nedávné debatě v Ústavu mezinárodních vztahů ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček.

EU proto bude muset zvažovat, jak spolupráci s Ruskem navázat, aniž by příliš obchodovala se svými hodnotami, dodal.

Moskva jako spojenec

Moskva se ovšem zatím jako spojenec nechová ani na Blízkém východě. „Rusko svými kroky komplikuje nejen situaci na Ukrajině. Svou politikou na poli OSN také znemožňuje řešení dalších problémů,“ zdůrazňuje český europoslanec Petr Ježek (ANO).

„Blokuje jakékoliv rozhodnutí Rady bezpečnosti, které by mezinárodnímu společenství například umožnilo postupovat tvrdě vůči syrskému režimu Bašára Asada nebo v zemi přímo zasáhnout. Bylo by ideální, kdyby bylo Rusko náš spojenec, ale chová se přesně opačně,“ řekl EurActivu.

Bez spolupráce Moskvy ale může EU zapomenout na to, že se jí například podaří pronikat do struktur Islámského státu a úspěšně bojovat s islámským terorismem, tvrdí další český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Sýrie není Ukrajina

„Rusko v oblasti Blízkého východu dlouhodobě působí, má tam kontakty a tajné agenty. Navíc začíná mít v Sýrii podobný zájem jako EU. Bojovníci Islámského státu proudí i z bývalých sovětských republik, kam se pak vracejí jako takzvaní zahraniční bojovníci. To je jeden z problémů, které mají EU a Rusko společné,“ řekl redakci.

„Bylo by ideální, kdyby bylo Rusko náš spojenec, ale chová se přesně opačně,“ tvrdí europoslanec Ježek.

EU by proto měla usilovat o širší koalici s Ruskem a také s Tureckem, které má v regionu klíčové postavení.  

„Nechci legitimizovat kroky Vladimira Putina a myslím si, že ústupky v postoji k Ukrajině nejsou namístě. Sýrie se ale s Ukrajinou nedá spojovat,“ míní. Jako příklad podle něj může sloužit vztah Spojených států a Íránu. „USA s Íránem dlouhodobě nemají dobré vztahy, v širší koalici proti Islámskému státu jsou ale společně,“ vysvětluje.  

Autor: Adéla Denková