Mnohojazyčná EU hledá ideální nástroj k překládání webů

zdroj: Shutterstock; autor: gpointstudio

Evropská komise spouští nástroj pro překládání webových stránek veřejných institucí ve členských zemích EU. Pokud bude mít úspěch, mohl by se rozšířit i mimo veřejnou sféru. EU si totiž musí poradit s tím, že internet je sice pro všechny, ale ne každý rozumí několika jazykům. Už tento týden představí Komise také strategii pro vytváření jednotného digitálního trhu.

Chcete si na internetu koupit online film z jiné unijní země, ale zjistíte, že v Česku to není možné. Nebo si chcete poslechnout hudbu a stane se to samé.

S takzvaným geo-blockingem má zatočit evropská strategie pro jednotný digitální trh, kterou Evropská komise představí už tento týden. Jejím úkolem bude setřít hranice mezi členskými zeměmi, které v digitální oblasti paradoxně stále existují.

Jestli má být evropský digitální trh jednotný, musí ale EU skoncovat i s „jazykovou blokací“, zaznívalo minulý týden v lotyšské Rize na konferenci věnované mnohojazyčnosti v digitálním prostředí.

Jazykový galimatyáš

Co jazyková blokace znamená? Například to, že lidé s nižší jazykovou vybaveností se nedostanou k řadě zajímavých informací.

EU používá dvacet čtyři úředních jazyků, a tak pro ni mají podobné otázky velký význam. Překládat všechny důležité materiály totiž představuje vysokou zátěž.

Jazykovědci, odborníci na software i překladatelé na konferenci diskutovali o tom, jak by si Unie mohla situaci usnadnit.  

A také přijít například na to, jak se vyhnout závislosti na aplikacích vyvíjených americkými firmami – například na překladači, který provozuje Google.

Přeložte si web stránku

Evropa ale nestaví na zelené louce. Evropská komise spouští automatický překladač CEF.AT (Automated Translation), který vychází ze zkušeností s jejím interním nástrojem MT@EC  (Machine Translation at European Commission).

Na rozdíl od existujících nástrojů by však měl namísto oficiálních dokumentů překládat webové stránky.

„Projekt se nejdřív zaměřuje na veřejné služby na národní úrovni. Pokud bude úspěšný, mohl by se rozšířit i do soukromého sektoru,“ řekla EurActivu Marta Nagy-Rothengassová z Generálního ředitelství Komise pro komunikační sítě, obsah a technologie.

Novinka na jedné straně vzbuzuje nadšení, na druhé se ozývají skeptičtější názory.

„Projekty podporované z evropských peněz vyvolávají velká očekávání. Pokud ale nejsou podloženy solidním byznysovým modelem, jejich existence je omezena na období, během kterého dostávají podporu,“ myslí si Michele Osella z italského výzkumného centra Istituto Superiore Mario Boella.

Autor: Adéla Denková s využitím EurActiv.com