Ministři chtějí vracet migranty jdoucí za lepším životem

český ministr vnitra Milan Chovanec; zdroj: Rada EU.

Ministři vnitra zemí EU, kteří se dnes scházejí v Lucemburku, požadují, aby EU nepřijímala migranty, kteří neutíkají před válkou, ale směřují do Evropy za vidinou vyšší životní úrovně. V současnosti se zemím EU daří vracet necelých 40 % migrantů, kteří nemají nárok na získání azylu.

EU by měla zefektivnit svou návratovou politiku a vracet migranty, kteří do Evropy nepřicházejí proto, aby utekli před nebezpečím, ale aby si ekonomicky polepšili. Tak bude znít jeden z pravděpodobných závěrů, na kterých se na dnešním setkání v Lucemburku domluví ministři vnitra zemí EU.

Podpoří ho i český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). „Pokud jasně neukážeme, že ti, kteří nepotřebují mezinárodní ochranu a jsou ekonomickými migranty, budou vraceni, tak ten proud nezastavíme,“ citovala jej před začátkem schůzky česká média.

Uprchlíci, nebo ekonomičtí migranti? Je třeba to rozlišovat, tvrdí politici EU

Efektivně vracet tzv. ekonomické migranty se zemím EU v současnosti příliš nedaří. Podle údajů EU se to povedlo u necelých 40 %.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) tvrdí, že oficiální čísla udávající přesný procentuální počet ekonomických migrantů neexistují. Ze statistik OSN se však dá vyčíst, že minimálně tři čtvrtiny lidí, kteří míří do Evropy, sem přicházejí z konfliktních oblastí, jako je Sýrie (51 %), Afghánistán (14 %) nebo Eritrea (8 %).

DATA: Azylové systémy se v Evropě stále liší

„V minulosti mohla být migrace motivována ekonomickými důvody, za poslední rok však došlo k jasnému posunu,“ uvedl Andrej Mahecic z UNHCR.  

Motivace k odchodu

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nedávno zpracoval přehled nejdůležitějších faktorů, které stojí za rozhodnutím Syřanů podstoupit nebezpečnou cestu do Evropy.

V zemích sousedících se Sýrii, která se již několik let zmítá ve válečném konfliktu, se v současné době nachází více než čtyři miliony syrských uprchlíků. Z čísel OSN vyplývá, že od roku 2011 podalo v zemích EU žádost o azyl 429 tisíc Syřanů. Následující závěry pocházejí z rozhovorů s běženci žijícími v Jordánsku, Libanonu, Egyptě a Iráku.

Mezi hlavními důvody, proč se Syřané rozhodnou opustit působiště ve zmiňovaných zemích a vydají se hledat azyl do Evropy, UNHCR uvádí na prvním místě ztrátu naděje. Syřané pociťují nejistotu a několikaletý válečný konflikt, který se nedaří urovnat, je usvědčuje v tom, že trvalé řešení je zatím v nedohlednu.

Další motivací, která žene uprchlíky dál na Západ, jsou podle OSN příliš vysoké náklady na život, prohlubující se chudoba a omezené příležitosti výdělku.

V neposlední řadě se jedná také o rychle vysychající finanční zdroje určené na pomoc uprchlíkům v regionu spravované mezinárodními agenturami. Většina uprchlíků pobývajících v Jordánsku uvedla, že krátící se finanční prostředky Světového potravinového programu byly posledním důvodem, proč se rozhodli odejít.

„Desítky tisíc jsou bez jakékoliv hotovosti a propadají se do stále hlubších dluhů. Výsledkem je, že se lidé stále častěji uchylují k žebrání či využívání dětské práce,“ uvedl na konci září v Ženevě mluvčí UNHCR Adrian Edwards. V Jordánsku mají lidé kvůli klesající finanční pomoci zhoršený přístup ke zdravotní službě a výsledkem je, že 58,3 % dospělých trpí chronickými nemocemi, které neléčí. V roce 2014 to bylo 23 %, dodal Edwards.

Důvodem pro odchod je i nedostatečný přístup ke vzdělání, které je v Sýrii ceněno. Uváděli to Syřané žijící v exilu v Jordánsku, Egyptě, Libanonu a Iráku. „V Jordánsku se vyskytuje 20 % syrských dětí, které nechodí do školy kvůli tomu, aby mohly vydělávat. Dívky jsou v některých případech nuceny, aby předčasně vstupovaly do manželství. 90 tisíc Syřanů školního věku nemá formální vzdělání, z čehož se pouze 30 tisíc vzdělává neformální cestou,“ uvedl Edwards.

Zlepšení podmínek v uprchlických táborech je jednou z priorit, na kterých se v září shodla mimořádně zasedající Evropská rada. Země včetně České republiky souhlasily, že navýší svůj příspěvek do Světového potravinového programu a zároveň poskytnou výraznější pomoc Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

„Není možné připustit, aby těmto klíčovým institucím došly finanční prostředky, protože oni se starají o několik milionů lidí, kteří utekli před válkou v Sýrii,“ uvedl nedávno v Poslanecké sněmovně premiér Bohuslav Sobotka.

Trvalé přerozdělování se řešit nebude

Kromě návratové politiky bude dnešní Rada EU řešit i ochranu vnějších hranic EU či vízovou politiku. Na programu měla být původně zařazena i otázka trvalého přerozdělovacího mechanismu, který by byl Evropskou komisí spuštěn vždy, když by hrozil příchod další vlny migrantů. Jeho smyslem je urychlit přerozdělování uprchlíků ze zemí na vnějších hranicích EU mezi ostatní státy EU. Mechanismem se ale ministři nakonec zabývat nebudou.

„Nebudeme se dál dělit, spíše se zaměříme na témata, která teď potřebujeme řešit. A to je ochrana vnějších hranic, návratová politika a další oblasti,“ řekl ministr Chovanec ČTK.

Chovanec informoval české novináře také o tom, že bude od lucemburského předsednictví žádat odpovědi na otázky, které čeští vyjednavači nedávno vznesli v souvislosti s  odmítavým postojem vlády ČR k zavedení jednorázových povinných kvót na přijetí 120 tisíc uprchlíků z Řecka a Itálie. Zajímalo je zejména to, proč Evropská komise nesáhla po jiném, z pohledu ČR přijatelnějším řešení, kterým bylo zavedení dočasné ochrany. S tím například počítá už evropská směrnice z roku 2001.

Autor: Lucie Bednárová