Ministr Kohout: ČR k Ukrajině nemlčí. EU musí být jednotná

Ministr zahraničí v demisi Jan Kohout; zdroj: Ministerstvo zahraničí ČR

Dramatický vývoj v Ukrajině pokračuje. Spolu se svými protějšky z dalších evropských zemí je nyní v Kyjevě i český ministr zahraničí v demisi Jan Kohout. Ovlivňování vztahu Ukrajiny a EU je podle něj práce i pro Česko. Dělá česká diplomacie dost? A jak se má Unie k situaci na Ukrajině postavit? EurActiv se ptal českých politiků.

V úterý (3. listopadu) ukrajinské opozici nevyšel plán vyslovit v parlamentu nedůvěru vládě premiéra Mykoly Azarova. Opoziční politici nicméně nadále žádají, aby odešla jak vláda, tak prezident Viktor Janukovyč. Především v hlavním městě Kyjevě tak stále pokračují demonstrace. Prezident mezitím odcestoval na státní návštěvu do Číny.

„Ukrajinský prezident mizí v Číně, a tak zbývá jen rozhořčenost obyčejných lidí, stoupající agresivita ozbrojených složek a postupně sílící mráz. To není dobrá kombinace,“ shrnuje poslanec hnutí ANO Martin Stropnický, o kterém se hovoří jako o možném budoucím ministrovi zahraničí.

Současný ministr (v demisi) Jan Kohout je právě v Kyjevě. Tam se sjeli ministři zahraničí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ukrajina pořádá jejich schůzku jako současná předsednická země této organizace.

Kohoutovým cílem během dvoudenní návštěvy je také hovořit s ukrajinskými politiky o probíhajících protestech. Ty vyvolaly události posledních týdnů, kdy se prezident Janukovyč rozhodl, že nepodepíše asociační dohodu s EU (EurActiv 28.11.2013). Demonstrace probíhaly pokojně, v sobotu ale byla jedna z nich násilně rozehnána policií. To vyvolalo další protesty a západní svět použití násilí odsoudil (EurActiv 2.12.2013).  

„Jak oficiálně, tak i neformálními kanály zdůrazňujeme, že není možné vůči pokojným demonstrantům používat násilí,“ řekl EurActivu Kohout. V těchto dnech je podle něj potřeba využít všechny možnosti diplomacie a v Ukrajině se aktivně angažovat. Dnes se například setkal se zástupci opozičních stran.

Nejen Polsko

„Česká republika dlouhodobě patřila k zastáncům a podporovatelům ukrajinského sbližování s EU a v tomto směru aktivně v Unii vystupovala,“ dodal. V Praze byl mimo jiné v roce 2009 oficiálně nastartován unijní program Východního partnerství. Právě v jeho rámci měla být podepsána zmíněná asociační dohoda.  

Východní partnerství vzniklo především jako projekt polské diplomacie, který zpočátku podpořilo hlavně Švédsko. Ministři zahraničí těchto dvou zemí, Radosław Sikorski a Carl Bildt, jsou ostatně v posledních dnech ve věci Ukrajiny hodně aktivní. Dnes třeba v Kyjevě jednali o aktuálním dění s premiérem Azarovem.

I česká diplomacie by se měla angažovat co nejvíc, říkají čeští politici. „Uvítal bych větší aktivitu české diplomacie v této otázce. Je důležité, aby prounijní síly na Ukrajině věděly, že nejsou v mezinárodní izolaci a že v nás mají oporu,“ napsal na své facebookovém profilu místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Nakonec, evropským komisařem v této věci je český zástupce Štefan Füle. To vytváří ideální podmínky pro naše plné angažmá,“ sdělil redakci místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, kterého by jeho strana ráda viděla jako ministra zahraničí. I do budoucna by toto téma mělo být podle něj pro Česko prioritou – stejně jako celá politika Východního partnerství.

Evropská politika

Jeho stranický kolega a nově zvolený předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček je přesvědčen, že je to i věcí české evropské politiky. „I když Česká republika patří mezi tradiční zastánce východních partnerů EU, kvůli naší izolovanosti v Unii vlivem předchozích pravicových vlád jsme nebyli vždy schopni naše ambice na unijní úrovni dostatečně prosazovat,“ řekl EurActivu. Nová koaliční vláda by to podle něj mohla změnit.

Unie jako celek by se zase měla zamyslet, jestli nabídla Ukrajině dostatečně atraktivní a hlavně konkrétní možnosti vzájemné spolupráce. A také jestli dostatečně srozumitelně komunikovala s ukrajinskou veřejností. „V tomto ohledu bohužel Unie často trpí jistou nejednotou a nesrozumitelností,“ konstatoval.

„EU stav příliš nezvládá a navíc se tváří tak trochu ublíženě. A to nemluvím o tendencích upřednostňovat v případě některých členských států rozšiřování partnerství úplně jiným, jižním směrem. Naopak prezident Putin opět prokázal, že pokud jde o ruské vlivové sféry, dovede postupovat velice tvrdě a cílevědomě,“ zdůrazňuje Martin Stropnický.

„Je nutné zaručit společný postoj Unie,“ souhlasí Kohout. Ministerstvo prý aktivně komunikuje s partnery v EU a na vytváření jednotné pozice k vývoji v Ukrajině se podílí. „Je nutno zdůraznit, že evropská nabídka Ukrajině, tedy možnost prohloubit vzájemné vztahy podepsáním asociační dohody, stále platí,“ dodal.

Měkká síla

„Unie nemůže otevřeně podpořit tu či onu stranu. Nelze se tímto způsobem vměšovat do vnitřních záležitostí Ukrajiny,“ podotýká ovšem Hamáček. Jak už bylo naznačeno, je tak prý třeba hlavně komunikovat s vládou i veřejností a odmítnout používání násilí. „Zde si myslím, že jak česká diplomacie, tak ta unijní, dostatečně využívá existujících možností,“ řekl.  

EU by také měla podporovat rozvoj svobodných a nezávislých médií, nevládních organizací a dalších institucí potřebných pro rozvoj demokracie a prosperujícího státu, dodává k tomu europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová, která dění na Ukrajině dlouhodobě sleduje.

V těchto oblastech je Česko aktivní, říká ministr Kohout. „Angažovali jsme se a budeme se angažovat například v oblasti podpory občanské společnosti, stipendií pro studenty a obecně mezilidských kontaktů,“ upřesnil.