Mikroplasty, čipy či svobodná média. Jaké návrhy zveřejní EU v roce 2022?

Ursula von der Leyenová © European Union, 2021

S jakými návrhy přijde Evropská komise v roce 2022? Server EURACTIV.cz přináší přehled nejdůležitějších iniciativ, které má unijní exekutiva během roku představit.

Zelená dohoda pro Evropu

Evropská komise bude v roce 2022 pokračovat se zveřejňováním návrhů, které mají naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu, tedy dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Hned zpočátku roku 2022 by měla Evropská komise přijít s návrhem na omezení pesticidů. Návrh by měl přenést do praxe již odsouhlasené evropské strategie, které počítají s tím, že se používání pesticidů v zemědělství sníží do roku 2030 o polovinu.

Stávající unijní legislativu týkající se znečištění ovzduší a podzemních a povrchových vod chce Komise zpřísnit tak, aby odpovídala doporučením Světové zdravotnické organizace. Konkrétně by to mělo znamenat například snížení plastového odpadu u evropských pobřeží o polovinu či snížení znečištění v ohrožených lokalitách až o čtvrtinu. Konkrétní návrh by měla představit ve třetím čtvrtletí roku 2022.

Stále palčivějším problémem jsou také mikroplasty, které se používají například ve výrobě barev či kosmetiky, ale nakonec končí ve vodě, v tělech živočichů a nakonec i v potravinách. EU dosud žádnou konkrétní hranici pro jejich omezení nestanovila, změnit by to měla legislativa chystaná na konec příštího roku.

Součástí Zelené dohody pro Evropu jsou snahy omezit produkci odpadu. Iniciativa nazvaná Právo na opravu (Right to Repair) má zajistit, že určité výrobky vydrží déle a že je nebude třeba po krátké době vyhazovat. Zejména elektronika by měla být navržena takovým způsobem, aby ji bylo možné za přiměřenou cenu opravit. Legislativu Komise představí ve třetím kvartále roku 2022.

Během roku bude pracovat na legislativě, která se týká pohlcování uhlíku, zveřejnit by ji však měla až koncem roku 2022. Nová pravidla by měla podporovat tzv. negativní emise, tedy lepší vstřebávání uhlíku z atmosféry, třeba díky rozšířenější výsadbě stromů. Dále se Komise zaměří na emise z těžkých nákladních aut a sjednocení různých způsobů měření emisí z dopravy napříč členskými státy. Návrhy by měla zveřejnit až v posledním kvartále roku 2022.

Emisní norma pro auta Euro 7 může vést ke zdražení aut, varuje Havlíček Evropskou komisi

Evropská komise by měla zvážit problematické aspekty a potřebnost nového emisního standardu Euro 7 po roce 2025 pro lehká a těžká silniční vozidla. Jeho navrhovaná podoba je téměř nesplnitelná a bude znamenat zdražení nových aut. Vyplývá to z dopisu ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka.

Digitální a soběstačná Evropa

Pandemie přinesla nekoordinované reakce členských států, uzavírání hranic a spolu s nimi i nedostatek některých kritických produktů, které zkrátka nebylo možné dodat nebo docházelo k výrazným zpožděním. Díky novému nástroji pro mimořádné situace by EU měla lépe ochránit provázané dodavatelské řetězce a sladit postup členských států tak, aby se zboží během krize mohlo uvnitř Unie bez problémů pohybovat. Návrh by měla Komise představit v prvním kvartále roku.

Urgentním problémem je především nedostatek čipů. Chybějící polovodiče omezily výrobu skoro ve všech technologických odvětvích napříč celým světem a evropský průmysl nebyl výjimkou. Tzv. čipová krize ukázala, že evropské ekonomiky jsou kriticky závislé na dodávkách čipů ze zahraničí, a tím pádem i zranitelné v případě výpadků v jejich dodávkách. Evropským aktem o čipech chystaným v první polovině roku 2022 chce Komise postupně začít budovat domácí kapacity na výrobu vlastních polovodičů.

Kromě nedostatku čipů trápí EU také hackerské útoky. Podle Evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) vzrostl počet útoků na evropské dodavatelské řetězce meziročně čtyřikrát, na cloudové služby dokonce pětkrát.

Evropská komise chce navrhnout postup, jak evropskou kyberbezpečnost posílit. Evropský akt o kybernetické odolnosti by měl spatřit světlo světa v druhé polovině příštího roku, aby do budoucna zavedl společné bezpečnostní standardy a zaručil, že softwarové výrobky budou bezpečné a výrobci budou správně nakládat s citlivými daty.

EU je čím dál častěji cílem hackerů. Evropský parlament doladil strategii, jak se jim bránit

Kybernetičtí útočníci zneužili pandemii a zdokonalili své postupy. EU bude muset přidat, pokud chce svou kritickou infrastrukturu do budoucna účinně ochránit. Svá řešení dali nyní na stůl také europoslanci.

Ekonomika a sociální politika

V oblasti hospodářství bude důležité zejména oživení po pandemii. To si však vyžádá obrovské investice, které pouze veřejné zdroje a bankovní úvěry nedokážou pokrýt. Jednou z cest je podle Komise zlepšení přístupu malých a středních podniků na veřejný kapitálový trh. Zde má Evropa například v porovnání s USA značné mezery. Kvůli komplikovaným pravidlům se spousta evropských firem přesouvá do zahraničí, kde je vstup na burzu často snazší. Návrh Komise představený v druhé polovině roku 2022 by tomuto trendu chtěl zabránit a evropským firmám domácí trhy s cennými papíry zatraktivnit.

Komise se chce taky zaměřit na minimální příjem. Konkrétně chce Komise ve svém nezávazném doporučení navrhnout, jak by státy mohly lépe zajistit, aby nedocházelo k vyloučení určitých skupin obyvatel ze společnosti až za hranici chudoby, či jak by státy mohly lépe sdílet relevantní data s unijními institucemi. Doporučení zveřejní v třetím kvartále roku.

Ve stejném období by se měla Komise zaměřit také na zdravotní a sociální péči. Tato oblast se ve světle krize ukázala napříč Unií jako hluboce podfinancovaná a bez dostatečného množství zaměstnanců. Sociální péče patří pod kompetence jednotlivých členských států. Ty si proto samy určují vlastní pravidla péče a provádějí reformy. Nová strategie v oblasti péče má za cíl vytvořit společný rámec, který by měl reformy v jednotlivých evropských zemích k sobě přiblížit. Komisní návrh by se měl zaměřit mimo jiné na děti se zdravotním postižením, předškolní vzdělávání či rozdíly v zaměstnanosti mužů a žen.

EU se letos spolu s ostatními státy G20 a OECD zavázala k boji proti daňovým rájům. Jejich neblahý vliv na světovou ekonomiku by mělo napravit spravedlivější zdanění nadnárodních podniků. Toho by se mělo docílit dvěma kroky.  Jednak se mezinárodní komunita dohodla na univerzální minimální dani pro korporace ve výši 15 procent, a také na férovém rozdělení daní ze zisků mezi jednotlivé země, kde korporace působí. EU má ambice být v těchto snahách lídrem. Komise proto příští rok hodlá navrhnout konkrétní postup, jak mezinárodní dohodu splnit co nejdříve.

Globální zdanění nadnárodních korporací by EU mohlo přinést více než bilion korun ročně, tvrdí studie

EU by mohla od nadnárodních společností získat ročně na daních kolem 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) navíc, pokud se na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dosáhne dohody o stanovení minimální daně ze zisku globálně fungujících firem ve výši 15 procent.

Silnější Evropa ve světě

Evropská komise plánuje zlepšení evropského sankčního mechanismu. EU používá sankce například proti zemím, jež hrubě porušují lidská práva. Uvalení sankcí jednou stranou má však dopad nejen na subjekty samotného cílového státu, ale může negativně ovlivnit i domácí ekonomiku, zejména pokud druhá strana uvalí protisankce. Tzv. blokovací nařízení má za cíl lépe chránit evropské společnosti a fyzické osoby před nežádoucími vlivy sankcí, a zefektivnit tak unijní zahraniční politiku. Světlo světa by mělo spatřit na jaře 2022.

Kromě „zezelenání“ energetiky na domácí půdě chce Brusel prosazovat přechod na čistší zdroje energie také globálně. Pomoct mu v tom má nová mezinárodní energetická strategie, která bude prosazovat odklon od fosilních paliv směrem k udržitelným zdrojům. Strategie by rovněž měla usilovat o to, aby byly dodávky energií bezpečné a světové trhy energiemi otevřené. Zveřejnit ji chce Komise hned zpočátku roku.

Evropa nehraje v ochraně klimatu sólo. Tlak na Rusko a Čínu přináší drobné úspěchy

Zelené dohoda pro Evropu schválená předsedy vlád zemí sedmadvacítky vyšvihla Evropskou unii do čela globálních snah o snižování emisí. Do roku 2050 by podle ní měla EU vypouštět jen takové množství emisí, které je schopna pohltit.

Média a lidská práva

Útoky na novináře a omezování médií jsou v členských státech čím dál častější. Příkladem mohou být vraždy novinářů na Slovensku a Maltě či rušení nezávislých deníků v Maďarsku. Mediální trh je navíc zasažen rostoucím vlivem digitálních gigantů a snahou některých politiků koncentrovat sdělovací prostředky do vlastních rukou. Díky aktu o svobodě sdělovacích prostředků by měli být novináři lépe chráněni, a zároveň by mělo být jasnější, kdo jaká media vlastní. Komise ho představí ve třetím kvartále roku 2022.

EU v rámci svého boje s diskriminací a ochrany práv LGBT komunity plánuje představit ve třetím kvartále také návrh na uznávání rodičovství mezi členskými státy. Ty jsou totiž v otázce stejnopohlavního rodičovství nejednotné. Zatímco státy jako například Německo, Dánsko a Francie jej povolují, ústavy Polska, Maďarska či Slovenska jej naopak zakazují. Při pohybu či stěhování v rámci Unie tak může dojít k neuznání rodičovství, a tedy k problémům např. s výživným či dědictvím.

Jourová: Novinařina může být rizikové povolání. Orbánovy útoky na média jsou nepřijatelné

Velice pozorně jsem sledovala, co se dělo před volbami kolem České televize, a musím říct, že česká veřejnost zareagovala ve správnou chvíli správným způsobem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Věra Jourová.

Přehled vychází z pracovního programu Evropské komise pro rok 2022