Migranti poslali svým rodinám do Afriky více než 30 miliard eur. Oficiální rozvojová pomoc je v porovnání s tím minimální

remitence

@ Shutterstock.com

Evropa se snaží finančně pomáhat Africe. Investice do rozvojové pomoci se však ani zdaleka neblíží částce, kterou do svých zemí posílají samotní migranti. Takzvané remitence umožňují africkým rodinám lepší život nebo třeba rozvoj podnikání, na druhou stranu mají i své nevýhody.

Migranti poslali do svých domovů více peněz než rozvinuté státy prostřednictvím oficiální rozvojové pomoci. Vyplývá to ze studie Světové banky.

Platí to i pro Evropskou unii, která se snaží masivně investovat do Afriky ve snaze vyřešit příčiny migrace. Jedním z  nástrojů je nouzový svěřenský fond pro Afriku, který funguje od listopadu 2015. Přispívají do něj i členské státy a celkem má EU africkým zemím poskytnout až 3,3 miliard eur.

Spolupráce EU s Afrikou – od investic až po boj proti terorismu. Více >>>>

Svěřenský fond pro Afriku však představuje jen zlomek financí, které do rozvojových zemí posílají samotní migranti. Ti svým rodinám a známým poslali do regionu subsaharské Afriky za loňský rok odhadem 32 miliard eur. Dalších 42 miliard eur putovalo do severní Afriky a do zemí Blízkého východu.

Peníze, které migranti do zemí původu zasílají, se nazývají remitence a podle ekonomů hrají čím dál důležitější roli. V některých afrických zemí, jako například v Gambii či Libérii, dosahují více než 20 % hrubého domácího produktu.

remitence

Zdroj: Migration and remittances, KNOMAD, World Bank Group, 2017

„Remitence jsou peníze obalené starostlivostí,“ říká ekonom Světové banky Dilip Ratha ve svém TED-talk. Sám Ratha je migrantem a již při studiu posílal ze Spojených států finance své rodině žijící v Indii.

Migranti podle odborníka nejčastěji posílají rodinám peníze na jídlo, výstavbu domů, vzdělávání, zdravotní péči, nebo investují do rodinného podnikání.

Světová banka zároveň upozornila, že celková výše remitencí se v roce 2016 snížila. Pokud by tento trend postupoval i nadále, může to ohrozit rodiny žijící v rozvojových zemích.

graf world bank

FDI = přímé zahraniční investice. Remittances = remitence. Private debt & portfolio equity = dluhové financování a vlastní kapitál. ODA = oficiální rozvojová pomoc. Zdroj: World Bank, 2017

Díky remitencím mohou lidé v rozvojových zemích podnikat

Remitence se často stávají terčem kritiky, protože mohou vytvořit závislost rozvojových zemích na zemích rozvinutých, ze kterých finance proudí.

Nizozemský ekonom Hein de Haas však tvrdí, že jde o nepravdivý mýtus.

Finance od zahraničních příbuzných totiž rodiny často využívají právě k podnikání. Z Haasova výzkumu vyplývá, že ti, co remitence dostávají, jsou ekonomicky aktivnější než ostatní.

Další studie dokazují, že remitence a s nimi spojený rozvoj podnikání snižuje míru chudoby v rozvojových zemích. Remitence navíc nemusí proudit k lidem přes vlády či rozvojové agentury. Míří přímo k těm, kteří je potřebují.

Odvrácená strana mince

Remitence s sebou přesto nesou svá rizika. Mohou být například zneužity na financování konfliktů. Neexistuje totiž žádný mechanismus, který by jejich využívání hlídal. Dále mohou podle ekonomů způsobovat růst cen v zemích, do kterých putují.

S remitencemi se také pojí vysoké náklady na jejich zaslání. Ekonom Ratha například uvádí, že z každých 100 dolarů, které migranti pošlou do Afriky, zhruba 12 % spolknou poplatky. Do některých zemí se dokonce nevyplatí remitence posílat. Příkladem je Venezuela.

Problém nastává i v případech, kdy v rozvojové zemi nefungují instituce. Rodiny migrantů pak remitence nemají kam investovat a finance využijí raději na vyslání dalšího člena rodiny do zahraničí. Samotná země tak z remitencí nemá žádný prospěch.

Remitence se navíc nedostanou k těm nejchudším. Ti totiž nemají dostatek financí na to, aby vyslali někoho z rodiny do zahraničí.

S využitím EurActiv.sk.