Migrace, bezpečnost a ochrana vnějších hranic mají být mezi hlavními prioritami rozpočtu EU pro rok 2019

Komisař Valdis Dombrovski (vlevo) a bulharský ministr financí Vladislav Goranov © European Union 2018

Rozpočet EU na příští rok má podpořit hospodářský růst a zaměřit se na nové výzvy. Náklady evropských institucí by se naopak měly snížit. Na dnešním jednání se na tom shodli ministři financí členských států. Podle Česka se ale nesmí zapomenout také na evropské dotace. Diskuse se zaměřila i na budoucí víceletý rozpočet po brexitu. Zde ČR očekává, že bude muset platit do společné kasy víc.

Rozpočet Evropské unie v roce 2019 musí být realistický a podporovat hospodářský růst bloku. Zároveň ale členské státy musí s jeho pomocí dokázat zvládnout nové výzvy jako je migrace, potřeba vyšší bezpečnosti či zlepšení ochrany vnějších hranic Unie. V Bruselu se na tom dnes shodli ministři financí členských zemí EU v první diskusi o rozpočtu pro rok, v němž z Unie odchází Británie.

„Chceme rozpočet, který umožní, že budeme připraveni na libovolné budoucí krize,“ upozornil novináře po schůzce Vladislav Goranov, ministr financí Bulharska, které nyní EU předsedá. Ministři dnes odsouhlasili první dokument, na jehož základě může Evropská komise začít s přípravou podoby rozpočtu jako takového.

Goranov: Chceme rozpočet, který umožní, že budeme připraveni na libovolné budoucí krize.

„Součástí rozpočtu by měla být zejména opatření k řešení výzev souvisejících s vnitřním i vnějším rozměrem migrace a ochranou vnějších hranic, stejně jako bezpečnostních krizí, a měl by přispívat k politické a hospodářské stabilitě zemí sousedících s EU,“ stojí v materiálu.

Ministři dnes také zdůraznili potřebu zodpovědného hospodaření a tedy snahu o co nejnižší náklady samotných unijních institucí. „Očekáváme, že náš názor Komise při přípravě rozpočtu zohlední,“ upozornil Goranov.

Česká ministryně Alena Schillerová poznamenala, že prostor pro nové výdaje související třeba s migrační politikou nesmí znamenat, že Unie zapomene například na kohezní politiku, tedy na evropské strukturální fondy. Připomněla, že Evropská unie nyní hospodářsky roste. „Myslím, že prostor tady je, ale je třeba dbát závazků, které máme, a našich priorit,“ upozornila ministryně.

České příspěvky do rozpočtu EU se zřejmě zvýší

Za hodně reálné považuje v této chvíli česká ministryně financí také to, že ČR po roce 2020 kvůli britskému odchodu z EU zvýší své každoroční příspěvky do unijního rozpočtu. Diskuse o příštím víceletém finančním rámci EU, tedy dlouhodobém rozpočtovém výhledu Unie, však podle ní nyní teprve začínají.

„My teď momentálně počítáme, kolik bude výnos DPH a dalších daní a náš podíl. Osobně se kloním k tomu, že to je hodně reálné, že ten podíl budeme muset zvýšit. Ale jaká to budou procenta, jaká výše, to vám v této chvíli neřeknu,“ poznamenala Schillerová. Když byl na konci ledna v Bruselu český premiér Andrej Babiš, stavěl se k možnosti zvýšit český příspěvek spíše odmítavě.

Ministryně financí Schillerová: My teď momentálně počítáme, kolik bude výnos DPH a dalších daní a náš podíl. Osobně se kloním k tomu, že to je hodně reálné, že ten podíl budeme muset zvýšit. Ale jaká to budou procenta, jaká výše, to vám v této chvíli neřeknu.

O budoucí podobě evropských peněz budou – kromě jiných témat – v pátek hovořit šéfové států a vlád 27 unijních zemí na neformální schůzce v Bruselu. Diskuse ale naplno začnou v květnu, na jehož počátku chce Evropská komise přijít s první konkrétní představou unijního financování po roce 2020. Snahou je vše schválit do voleb do Evropského parlamentu na jaře 2019.

Kdo bude platit za Brity?

Na konci března 2019 přitom z Unie odejde Británie. Ta předběžně souhlasila, že do konce roku 2020 – tedy v nynějším víceletém období – veškeré své závazky dodrží.

Odchod Britů, kteří jsou čistými plátci do unijní pokladny, ale znamená v následujících letech každoroční výpadek možná až 13 miliard eur (asi 325 miliard Kč), varuje komisař pro rozpočet Günther Oettinger. Komise upozorňuje, že takovou mezeru není možné zaplnit jen úsporami ve chvíli, kdy se chce EU ve financích soustředit kromě tradičních oblastí jako je společná zemědělská politika či evropské fondy také na nové výzvy představované migrací, snahou o vyšší bezpečnost a lepší ochranu vnějších hranic bloku.

Právě proto už Oettinger a také šéf komise Jean-Claude Juncker začali hovořit o možnosti hledat nové zdroje unijního rozpočtu, například daň z plastů či z obchodování s emisními povolenkami. Další možností jsou právě větší příspěvky členských zemí. Diskuse o přesném řešení celé situace odstartují právě v pátek na summitu.