Mezinárodní měnový fond odmítá Řecku půjčit další peníze

řecká ekonomika

@ Shutterstock

Řecká ekonomika roste a státy eurozóny se radují. Mezinárodní měnový fond si ale zachovává pesimistický pohled na věc a Řecku zatím další půjčku poskytnout nechce.

Řecká vláda dělá pokroky a mezinárodní věřitelé, tedy členské země eurozóny a Mezinárodní měnový fond (IMF), se brzy vrátí do Athén, aby uzavřeli druhou prověrku řeckého záchranného programu. Jedině pak může Řecko čerpat další finance určené na oživení své ekonomiky.

Tak zní výsledek pondělního jednání ministrů financí eurozóny. Na další finanční pomoci v rámci třetího záchranného programu pro Řecko se ale věřitelé nedohodli. IMF se totiž k vývoji řecké ekonomiky staví pesimisticky.

„Mezinárodní měnový fond se nechce na pomoci podílet, pokud nebude součástí záchranného programu výraznější osekání řeckého dluhu,“ říká hlavní ekonom Patria Jan Bureš.

Řecká ekonomika bude tématem národních voleb v eurozóně

Řecko musí v červenci splatit sedm miliard eur. Státy eurozóny mu chtěly tyto finance poskytnout. Bez podpory IMF ale řada z nich od pomoci ustupuje, a Řecku tak hrozí v létě bankrot.

„Nizozemí je podobně jako Německo odpůrcem jakéhokoliv výraznějšího odpouštění řeckého dluhu,“ vysvětluje Bureš. Obě dvě země přitom čekají tento rok volby, v Nizozemsku se bude o nové vládě hlasovat již v březnu.

Ekonom upozorňuje, že euro bude velkým tématem i pro prezidentské volby ve Francii. Kandidátka Marine Le Penová navrhuje společnou měnu opustit a o vystoupení z eurozóny hovoří čím dál častěji i Řekové.

Vliv voleb na jednání s Řeckem potvrzuje i slovenský ministr financí Peter Kažimír. V Bruselu prohlásil, že Řecko není příliš dobrým tématem pro předvolební kampaně a řecká vláda by si to měla uvědomit.

Řecku pomohou reformy, a nikoli úspory

V současné době státy eurozóny s IMF vyjednávají o dalším balíčku strukturálních reforem řeckého daňového a penzijního systému či trhu práce. Řekové trvají na tom, že reformy nesmí mít na zemi žádný negativní dopad. Premiér Alexis Tsipras také opakovaně varoval, že Athény odmítají jakákoli další úsporná opatření.

IMF a Evropská komise ústup od škrtů a úspor směrem k reformám podporují. Euroskupina si tak od reforem slibuje další zapojení IMF do záchranného programu. Konkrétní podoba strukturálních změn v Řecku je proto předmětem dalšího vyjednávání.

Věřitelé se musí na dalším postupu dohodnout co nejdříve. Bez jejich pomoci Řecko nezvládne v červenci zaplatit sedmimiliardový dluh, což může vést až k jeho bankrotu. Řecko přitom v posledním roce zaznamenává ekonomický růst. Potvrzuje to i šéf Evropského stabilizačního mechanismu Klaus Regling, který se mimo jiné stará o splácení řeckého dluhu.

Mezinárodní věřitelé mají pro Řecko připravený třetí záchranný balíček ve výší až 86 miliard eur. Díky ekonomickému růstu ale Řecko bude pravděpodobně potřebovat méně.

„Důvěra je pro ekonomický růst klíčovým faktorem. V případě Řecka se důvěra opět navrací a musíme ji posílit,“ uvedl šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. IMF však nadále upozorňuje, že reformy jsou pro budoucnost Řecka nezbytné. Další jednání je na programu ve středu, kdy se šéfka IMF Christine Lagardová sejde s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.