Mezibankovní poplatky se mají zastropovat, rozhodli europoslanci

zdroj: Shutterstock; autor: gpointstudio

Europoslanci dnes (3. dubna) podpořili zastropování mezibankovních poplatků, které si mezi sebou při každé transakci platební kartou účtují banky. O návrhu budou ještě rozhodovat členské státy. Česko je mezi zeměmi, které jsou k zastropování poplatků skeptické. Není prý jisté, že pomohou snížit ceny pro spotřebitele.

Europoslanci souhlasí se zastropováním poplatků, které banky účtují obchodníkům za platby zákazníků platebními kartami. Hlasovali o tom dnes před polednem v Bruselu.

Podle Evropské komise stojí poplatky za platební karty obchodníky v EU každý rok více než 10 miliard eur. Účtují se jim za každou platbu kartou, a kvůli tomu se pak navyšují i ceny zboží nebo služeb, které prodávají.  

„Východoevropští spotřebitelé platí vyšší poplatky kvůli menšímu rozšíření karet. Severoevropané a Nizozemci platí nejméně,“ říká autor parlamentní zprávy Pablo Zalba.

Pravidla se navíc liší mezi jednotlivými členskými zeměmi, které je určují na základě vlastních pravidel pro hospodářskou soutěž.

„Východoevropští spotřebitelé platí vyšší poplatky kvůli menšímu rozšíření karet. Severoevropané a Nizozemci platí nejméně,“ komentoval to autor parlamentní zprávy, španělský lidovec Pablo Zalba.

Poplatky by měly být podle schváleného návrhu zastropovány na 0,3 % hodnoty transakce u kreditních karet. U debetních karet by to mělo být 7 eurocentů, nebo 0,2 % hodnoty transakce (podle toho, která hodnota je nižší). Mělo by to týkat přeshraničních i vnitrostátních transakcí v EU.

Ať funguje trh

Vyjednávání ovšem ještě není u konce. Europoslanci, kteří budou zvoleni v květnu, se budou moci rozhodnout, jestli budou s projednáváním poplatků začínat od nuly, nebo jestli budou pokračovat v práci dosavadního Parlamentu.

Čeká je každopádně ještě jednání se členskými zeměmi, které o návrhu začaly jednat teprve v únoru. Zatím se k němu poměrně skepticky staví některé velké země, jako Německo, Velká Británie nebo Polsko.

Rezervovaný postoj má i Česká republika. „Není důvod, proč by se v této oblasti nemohly uplatnit standardní tržní mechanismy,“ řekla EurActivu k vládní pozici mluvčí ministerstva financí Veronika Lukášová.

Zlevnění, nebo zdražení?

Obecně prý Česko považuje mezibankovní poplatky za legitimní nástroj, který vyrovnává rozdílné náklady a rozdílná rizika, která při placení kartami vznikají zúčastněným bankám.

Vláda se také obává, že regulace mezibankovních poplatků by mohla mít obtížně odhadnutelné dopady na celý systém karetního placení.

„Základem karetního placení je poměrně složitý komplex vztahů mezi zúčastněnými subjekty, přičemž nepromyšlené regulatorní zásahy do některých prvků by mohly vést k narušení rovnováhy celého systému,“ řekla mluvčí.

Regulatorní snížení mezibankovních poplatků tak podle vlády nemusí automaticky vést ke snížení poplatků placených obchodníky a následnému snížení cen pro konečné spotřebitele. Je prý naopak možné, že vydavatelské banky si budou snížené příjmy kompenzovat v podobě zvýšení poplatků účtovaných držitelům karet.

Podobně se na to dívá společnost MasterCard. „Obáváme se, že dnešní hlasování Evropského parlamentu je pro spotřebitele a malé podniky v Evropě špatná zpráva. Zastropovat poplatky sice může být politicky atraktivní myšlenka. Nedává ale tolik smyslu, pokud budou muset spotřebitelé a malé podniky platit za své karty více peněz,“ píše ve svém oficiálním stanovisku.

„Snad ani Evropská komise sama nevěří, že obchod nám, spotřebitelům, zlevní zboží, pokud ušetří na poplatcích za kartové platby," myslí si předseda Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal.

Stanoviska:

„Dnes odsouhlasená zpráva je dalším krokem k odstraňování existujících bariér na evropském vnitřním trhu. Věřím, že ji v běžné každodenní praxi přivítají jak obchodníci, tak i spotřebitelé,“ uvedla po hlasování europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD).

Autor: Adéla Denková, Lucie Bednárová