Maďarsko i Polsko jsou proti navržené směrnici o vysílání pracovníků

zdroj: Pixabay.com

Firmy by měly svým pracovníkům, které dočasně vysílají do zahraničí, platit stejnou odměnu, jakou dostávají pracovníci v dané hostitelské zemi. Navrhuje to Evropská komise. Za novou směrnici se staví západoevropské státy, Maďarsko a Polsko jsou naopak proti. Kritika zní i z českých podniků.

Maďarsko se staví proti nově navrženým pravidlům, podle kterých by firmy měly pracovníkům dočasně vysílaným do jiných členských zemí platit stejnou odměnu, jakou dostávají pracovníci v daných státech.

Podle včerejšího prohlášení maďarského vládního mluvčího by směrnice, kterou Evropská komise navrhla v březnu, přinesla maďarským firmám „nepřijatelnou konkurenční nevýhodu“.

„Navržená opatření by pro nás byla nevýhodná a ohrozila by pracovní místa desítek tisíc Maďarů,“ uvedl s tím, že by se to týkalo například řidičů nákladní dopravy.

Negativně vnímá návrh i Polsko, které chce směrnici společně s dalšími nízkopříjmovými členskými státy zablokovat. Minulý týden to agentuře Reuters sdělily polské diplomatické zdroje.

Rozdělení Evropy

Kritika se ozývá i z Česka. „Návrh znovu a nadlouho rozdělí Evropu, zvýší náklady a právní nejistotu vysílajícím podnikům, naruší vnitřní trh, omezí poskytování služeb přes hranice, a podkope zdravou hospodářskou soutěž,“ kritizovala v březnu nová pravidla Vladimíra Drbalová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Podle kritiků totiž případné dopady silně pocítí společnosti z ekonomicky slabších států EU.

Jejich firmy budou muset vysílaným pracovníkům hradit i veškeré případné příplatky či příspěvky, na které mají nárok pracovníci v dané zahraniční zemi.

„Obávám se, že toto opatření by nepřineslo lepší platové podmínky pro zaměstnance vysílané do zahraničí, ale naopak jejich propouštění,“ myslí si i česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE), která zasedá ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu.

Vladimíře Drbalové ze SP ČR se dále nelíbí, že změny by se měly odehrát „jen“ kvůli 1,9 milionu evropských pracovníků, kteří jsou ročně vysíláni do jiných zemí – respektive, tolik jich bylo vysláno v roce 2014.

Jak ukazují data Evropské komise, v období let 2010 až 2014 se počet vyslaných pracovníků zvýšil o téměř 45 %.

Nejčastěji jsou lidé vysíláni do zahraničí v oborech, jako je stavebnictví, zpracovatelský průmysl, vzdělávání, zdravotnictví a sociální práce nebo administrativní, odborné a finanční služby pro podniky.

Spravedlnost na pracovním trhu

Komise si od navržené směrnice slibuje zajištění spravedlnosti na evropském pracovním trhu. Legislativa je součástí většího balíčku, který se zaměřuje na řešení aktuálních otázek spojených s mobilitou pracovníků v EU.

Za její přijetí se dlouhodobě staví západoevropské státy jako Francie, Německo a Belgie, které mají vyšší mzdu než například středoevropské státy.

Podle Eurostatu činila minimální mzda v roce 2014 v Belgii 39 eur za hodinu. V Dánsku to bylo dokonce 40 eur. Na druhé straně má Bulharsko minimální mzdu ve výši 3,80 eur, Rumunsko 4,60 eur a Polsko 8,40 eur.

Adéla Denková s využitím EurActiv.com