Lídry zemí EU čeká náročné jednání o řadě unijních otázek. Jejich odpovědi jsou přitom v několika bodech nejednotné

© EPA-EFE/OLIVIER HOSLET / POOL

Jeden z nejnáročnějších summitů posledních let čeká od čtvrtka prezidenty a premiéry členských zemí Evropské unie. Vrcholné schůzce, která má rozhodnout o zpřísnění emisních závazků či určit další směr společného boje proti covidu-19, budou svou aktuální důležitostí dominovat dvě původně neplánovaná témata: zablokovaná situace kolem unijního rozpočtu a stále bezvýsledné jednání o budoucích vztazích s Británií.

Mezi hlavní postavy schůzky vůdců 27 zemí budou patřit zástupci Maďarska a Polska – dvou států, které blokují schválení budoucího sedmiletého rozpočtu EU a fondu podpory ekonomik zasažených koronavirem. Německá kancléřka Angela Merkelová se jako šéfka předsednické země pokusí přimět maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho polského kolegu Mateusze Morawieckého, aby souhlasili s tím, že čerpání unijních peněz bude podmíněno dodržováním principů právního státu.

Obě země, s nimiž unijní orgány již několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, novou podmíněnost odmítají, což ohrožuje schválení bezprecedentního balíku peněz o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (asi 48 bilionů korun). Německo však dnes přišlo s kompromisním návrhem, k němuž zatím neměly zásadní výhrady žádné země. Spočívá v ujištění, že se podmínka bude uplatňovat nestranně a nezávisle a že případné odstřižení od unijních peněz předem posoudí unijní justice.

Pokud se pod tento návrh ve čtvrtek podepíšou všichni lídři, rozpočet i fond budou odblokovány. Orbán i Morawiecki ovšem dlouhodobě odmítali, že by se s podobným ujištěním jejich země spokojily.

Podle polského premiéra bude kvůli rozpočtovému patu pravděpodobně nutný další summit

Podle polského konzervativního premiéra Mateusze Morawieckého bude možná kvůli příštímu rozpočtu Evropské unie a krizovému fondu koronavirové pomoci potřeba uspořádat další summit.

Pokud by si Maďaři a Poláci své veto nerozmysleli, začne od ledna Unie fungovat s provizorním rozpočtem, krizový fond by však ostatních 25 států mohlo vytvořit bez Budapešti a Varšavy.

„Pokud nebude dohoda, bude předseda (Evropské rady Charles Michel) chtít probrat plán B navrhovaný německým předsednictvím a Evropskou komisí,“ řekl dnes novinářům k této variantě vysoce postavený unijní činitel.

Maďarsko a Polsko odmítají ustoupit ve sporu o rozpočet, ohroženy jsou i klimatické cíle

Šest dní před zásadním summitem Evropské unie odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. V ohrožení je tak i přijetí nových emisních závazků.

Bezvýchodný brexitový příběh pokračuje

Lídři EU se v Bruselu nevyhnou ani debatě o stále zablokovaných rozhovorech s Británií. O šancích na uzavření dohody si promluví se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která dnes večer v Bruselu přivítá britského premiéra Borise Johnsona.

Někteří politici dávají najevo, že tento summit je pro ně krajním termínem pro rozhodnutí o osudu pobrexitových jednání. Podle unijních činitelů se však nedá čekat, že by na summitu mohla být schválena případná dohoda či přijato nějaké zásadní rozhodnutí například o ukončení rozhovorů.

Konflikt na irském ostrově je pro tentokrát zažehnán. O další spolupráci mezi EU a Británií se jedná dnes večer v Bruselu

Britská vláda upustila od kontroverzních částí zákonů o vnitřním trhu a daních, které porušovaly zejm. Protokol o Irsku/Severním Irsku. Stalo se tak díky dořešení otázek nad implementací výstupové dohody. Nový posun v brexitové sáze může přijít dnes večer.

Klimatické ambice nesdílí všechny státy

Mezi nejdůležitější rozhodnutí, která by lídři na summitu měli učinit, je podpora zpřísnění klimatických cílů EU k roku 2030. Emise skleníkových plynů by se podle nového návrhu Komise měly v Unii jako celku omezit nejméně o 55 procent proti roku 1990, zatímco dosud platil cíl 40 procent.

Zatímco většina států západní či severní Evropy nový závazek podporuje, některé země z východního křídla Unie včetně Česka chtějí do summitových závěrů dostat jasné záruky finanční podpory, které se jim ze společné pokladny dostane výměnou například za zavírání uhelných elektráren. Úspěch klimatické části summitu podle diplomatů závisí právě na tomto bodě, ale i na odblokování rozpočtu, bez něhož nechtějí některé země s novými emisními cíli souhlasit.

Evropský průmysl není připraven na vyšší klimatické cíle do roku 2030. Některé státy včetně Česka na tom budou hůře

Svaz průmyslu a dopravy se obává navýšení evropského klimatického cíle na 55 procent, o kterém by ve čtvrtek a pátek měla rozhodovat Evropská rada. Zvýšení klimatických ambicí přinese nejen příležitosti, ale také větší rizika a náklady pro řadu odvětví.

Unijní vakcinační plán a budoucí vztahy EU-USA

Summit by měl rovněž rozhodnout o společném postupu při distribuci vakcín proti covidu-19, kterou EU chystá od ledna. Jednat se bude i o další koordinaci protikoronavirových opatření, od nichž by podle Bruselu neměly státy upouštět příliš rychle.

Firmy Pfizer a BioNTech žádají o registraci společné vakcíny proti koronaviru na unijním trhu

Americká farmaceutická společnost Pfizer a německá firma BioNTech podaly žádost o podmínečnou registraci společné vakcíny proti covidu-19 na trhu Evropské unie. Informovala o tom dnes agentura DPA, podle které byla žádost podána již v pondělí.

Summit se bude zabývat i možnostmi posílení společného boje proti terorismu či budoucími vztahy se Spojenými státy. Vzhledem k velkému počtu důležitých témat unijní činitelé nevylučují, že dvoudenní vrcholná schůzka se může protáhnout do soboty.

Biden v čele USA je podle EU příležitostí k posílení spolupráce na globálních tématech

Evropská unie chce po nástupu nového amerického prezidenta Joea Bidena výrazně posílit spolupráci se Spojenými státy, s nimiž měla poslední čtyři roky za vlády Donalda Trumpa chladné vztahy. Sedmadvacítka evropských zemí dnes zveřejnila strategii, podle které hodlá společně s Washingtonem bojovat proti pandemii nemoci covid-19 i klimatickým změnám a také vyřešit vzájemné obchodní spory.

Nejednotný názor na sankce a další postup vůči Turecku

Tématem schůzky budou i napjaté vztahy evropského bloku s Tureckem. Některé státy v čele s Řeckem, Kyprem či Francií se snaží prosadit rozšíření sankcí za turecký průzkum těžby ve Středomoří, podle diplomatů však část zemí zůstává nakloněna opatrnějšímu postupu, takže schválení návrhu je nejisté.

Evropská unie by mohla rozšířit své sankce na další turecké osoby a firmy, které jsou spjaté se sporným průzkumem zásob ropy a plynu ve východním Středomoří. Informuje o tom dnes agentura Reuters, která získala návrh závěrů čtvrtečního a pátečního jednání šéfů států a vlád evropského bloku.

Na posílení sankcí tlačí Řecko a Kypr, podle kterých turecký průzkum porušuje mezinárodní právo a jejich námořní ekonomickou zónu. Ankara to odmítá. O věci mají diskutovat lídři zemí sedmadvacítky na summitu v Bruselu.

Podcast: Jednání EU a Británie, přísnější emisní limity a neposlušné Turecko

Na konci třetího říjnového týdne se v Bruselu sešli prezidenti a premiéři unijních zemí. Tématem vrcholné schůzky bylo především jednání Unie a Velké Británie o budoucích vztazích, zpřísnění limitů emisí skleníkových plynů či vztahy s Afrikou. Dostalo se mimo jiné i na Turecko a samozřejmě na evropskou koronavirovou situaci.

Otázkou posílení sankcí se v pondělí zabývala schůzka ministrů zahraničí zemí EU. Ti konstatovali, že jednání mezi Tureckem, Řeckem a Kyprem nikam nepokročila. Otázku sankcí však ministři přenechali summitu prezidentů a premiérů.

„Evropská unie se nikdy nechovala k Turecku slušně a nikdy nedodržela sliby, které (Turecku) dala,“ uvedl dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj ale evropské sankce nevzbuzují v zemi velké obavy.

Řecko v pondělí avizovalo, že bude žádat zavedení zbrojního embarga vůči Turecku, tedy spojenecké zemi v rámci NATO. Sankce proti konkrétním ekonomickým odvětvím podporuje podle agentury Reuters i Francie. Pro opatrnější přístup jsou Německo, Španělsko a Itálie. Rozhodnutí ztěžuje také to, že Turecko má na svém území stále vysoký počet uprchlíků ze Sýrie, kteří by chtěli odejít do Evropy.

The Capitals: Potrestá EU Turecko za jeho chování ve Středomoří? Borrell představí možná řešení

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

V listopadu EU prodloužila o rok sankční mechanismus proti firmám a osobám, jež jsou spjaté s tureckým průzkumem a navazujícími odvětvími, například energetikou. V současnosti jsou na sankčním seznamu dvě osoby – představitelé turecké státní ropné společnosti TPAO. Pokud summit odsouhlasí rozšíření, tak by na seznamu měly v budoucnosti přibýt další osoby a společnosti.

Napětí mezi Řeckem a Tureckem výrazně vzrostlo v srpnu, když Ankara vyslala svou průzkumnou loď Oruç Reis do vod nedaleko řeckého ostrova Kastellorizo. Ten se nachází jen tři kilometry od tureckého pobřeží. Podle Řecka ale průzkum probíhal na jeho pevninském šelfu, čímž Ankara měla porušovat mezinárodní právo. Turecko to odmítá. V následujících měsících Turecko svou loď opakovaně z oblasti stahovalo a posílalo nazpět.

EU o rok prodloužila sankce za turecký těžební průzkum

Evropská unie o rok prodloužila sankce související s kontroverzním průzkumem těžby, který provádí Turecko ve východním Středomoří. Na prodloužení postihů do listopadu 2021 se dnes shodly členské země.