Lídři chtějí vybrat nové vedení EU už nyní, možný je však i mimořádný summit

© Shutterstock

Podle německé kancléřky Angely Merkelové není nutné najít shodu ohledně obsazení klíčových pozic v Evropské unii už na nynějším dvoudenním summitu EU. Merkelová to řekla dnes před zahájením vrcholné schůzky. Řešení se ovšem podle ní najde do ustavujícího zasedání nově zvoleného Evropského parlamentu, které bude 2. července. Francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že Francie bude hledat konstruktivní řešení.

Předseda Evropské rady Donald Tusk doufal, že šéfové států a vlád se na personálním obsazení nejdůležitějších unijních postů shodnou už dnes. Dnes je podle svých slov „více opatrný než optimistický“. Dá se tak očekávat jednání dlouho do noci a v případě nedohody i mimořádný summit zřejmě těsně před ustavující schůzí europarlamentu.

Lídři členských zemí budou na summitu řešit obsazení klíčových postů EU

Otázka, koho chtějí prezidenti a premiéři zemí EU jako nového předsedu Evropské komise, bude nejsledovanějším a nejspíš také nejkomplikovanějším bodem čtvrtečního a pátečního unijního summitu v Bruselu. Probírat se ovšem budou i klima, dezinformace nebo eurozóna.

Za nepravděpodobnou pokládá dohodu už dnes i irský premiér Leo Varadkar. „Možná je rychlejší výběr nového papeže než zaplnění klíčových unijních funkcí,“ poznamenal před novináři při příchodu.

Ve hře je zejména to, kdo v čele Evropské komise nahradí jejího současného předsedu Jeana-Claudea Junckera. Na této pozici by se rád viděl Manfred Weber, vedoucí kandidát Evropské lidové strany, která vyhrála nedávné eurovolby.

Proti němu se ale postavil například francouzský prezident Macron, který od počátku systém „spitzenkandidátů“ pokládá za fiktivní, i lídři jiných členských zemí EU. Pro uznání systému se dnes při příchodu na jednání podle očekávání vyslovil předseda končícího složení europarlamentu Antonio Tajani.

Weberovi se podle všeho zatím ani nepodařilo pro svou kandidaturu získat dostatečnou podporu ostatních tří politických frakcí v europarlamentu, se kterými lidovci v minulých týdnech vyjednávali o spolupráci v novém volebním období. Podle informací bruselského serveru EURACTIV.com dnes socialisté a liberálové Weberovu podporu vyloučili.

Některé interpretace systému vedoucích kandidátů ale předpokládají, že by do čela Komise mohl nastoupit „spitzenkandidát“ jiné strany, než jsou ve volbách vítězní lidovci. Před novináři tak dnes například španělský premiér Perdo Sánchez připomněl, že pro socialisty je nejlepším člověkem do čela komise jejich vlastní kandidát a dosavadní první místopředseda EK Frans Timmermans.

Novým šéfem Komise by se však mohl stát i někdo mimo skupinu „vedoucích kandidátů“. Podle českého premiéra Andreje Babiše je jedním z možných adeptů brexitový vyjednávač Michel Barnier, s nímž dnes v Bruselu hovořil.

Kromě odpovídajícího politického rozdělení klíčových postů tak, aby s ním mohl souhlasit i europarlament, bude dnešní jednání šéfů států a vlád muset zohlednit také otázku geografického rozložení, tedy aby žádný region EU nepřišel zkrátka. Důraz lídři také kladou na potřebu co nejrovnějšího zastoupení mužů a žen.

Nominace nového šéfa Evropské komise se blíží. Kdo se jím může stát?

Lídři členských zemí EU by měli co nevidět rozhodnout o tom, koho by si přáli vidět v křesle předsedy EK. Otázkou zůstává, jestli půjde o někoho ze spitzenkandidátů, nebo premiéři a prezidenti „vytáhnou z rukávu“ někoho jiného.