Lídři EU jednají o dalších sankcích. Státy přijímající uprchlíky by se mohly dočkat podpory

EPA-EFE / FRANCOIS WALSCHAERTS

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie chtějí na dnešním neformálním summitu ve francouzském Versailles vyzvat k rychlému přijetí dalších sankcí proti Rusku, pokud budou nutné. Chtějí také posílit vazby s Ukrajinou a podporu pro její evropské směřování, rychlou cestu ke kýženému členství v Unii jí však neslíbí. Vyplývá to z návrhu závěrečného prohlášení summitu, na němž by se šéfové států měli shodnout dnes večer.

Sedmadvacítka lídrů se dnes v podvečer na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sejde ve versailleském zámku, aby dva týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu probrala další postup vůči režimu prezidenta Vladimira Putina i podporu bránící se sousední země.

„Jsme rozhodnuti ještě dále zvyšovat náš tlak na Rusko a Bělorusko,“ uvádí se v dosud neveřejném textu, který má ČTK k dispozici. Političtí vůdci by se v něm měli zavázat k tomu, že zajistí praktické fungování dosud přijatých postihů a rychlé schválení sankcí nových, pokud pro ně bude důvod.

Summit by měl také přislíbit další politickou, finanční, materiální a humanitární pomoc Ukrajině. Chystá se zavázat i k přijímání dalších lidí prchajících před válkou a k finanční podpoře států, do kterých nejvíce z nich míří. Z Ukrajiny zatím prchlo přes 1,5 milionu lidí, nejvíce z nich do Polska. Evropská komise odhaduje, že by do EU mohlo přijít až osm milionů uprchlíků.

Válkou stižená země minulý týden oficiálně podala žádost o členství v EU, kterou začaly unijní orgány projednávat v nebývale rychlém tempu. Členské státy však nemají na přijetí Ukrajiny jednotný pohled, což se odrazí i v závěrech summitu. „Ukrajina patří do naší evropské rodiny,“ uvádí navrhovaný text. Lídři by se měli shodnout na tom, že dále posílí společné vazby a prohloubí partnerství, žádné podrobnost o možném členství však nezmíní.

„Za Českou republiku chci říct, že tento krok podporujeme. Ukrajina dokázala nejen, že chce mezi státy EU patřit, ale že si to i svým statečným bojem nepochybně zaslouží,“ uvedl pro ČTK premiér Petr Fiala (ODS).

Ruští oligarchové unikají sankcím díky „zlatým pasům“. Europoslanci je chtějí zakázat

Tzv. zlaté pasy představují možnost, jak mohou občané třetích zemí získat občanství EU výměnou za investice v některé z členských zemí. Podle europoslanců je to ale praxe, která do Evropy nepřináší ani tak investice, jako spíše bezpečnostní hrozby a korupci.

Lídři přijmou dnes nebo zítra také tzv. Versailleskou deklaraci, ve které se chtějí zavázat ke společnému posílení obranných kapacit, ke snížení závislosti na ruských energiích, konkrétně ropě, plynu a uhlí, a k posílení svých ekonomik.

Premiér Fiala by chtěl podle svého vyjádření ze čtvrtečního odpoledne prosadit do závěrů deklarace větu o tom, že v rámci snižování energetické závislosti na Rusku si každý stát může zvolit vlastní energetický mix. Předběžná verze dokumentu, kterou získal EURACTIV.com, takovou větu ale zatím neobsahuje.

Fiala mluvil ještě o nutnosti zmínit důležitost NATO pro evropskou bezpečnost. Tato pasáž v předběžných závěrech summitu je.

„Transatlantické vztahy a spolupráce mezi EU a NATO jsou pro naši celkovou bezpečnost klíčové. Silnější a schopnější EU v oblasti bezpečnosti a obrany pozitivně přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které zůstává základem kolektivní obrany svých členů,“ píše se v pracovní verzi deklarace.