Lídři EU bojují za von der Leyenovou. Europoslancům se ale nezamlouvá

[© European Union, 2019]

Kandidátka na post šéfky unijní exekutivy se dnes sešla se současným předsedou Komise Junckerem i předsedou unijních summitů Tuskem. Europoslanci jsou však k von der Leyenové rezervovaní kvůli porušení principu spitzenkandidatů.

Dosluhující předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker pomůže své předpokládané nástupkyni Ursule von der Leyenové s převzetím funkce. Juncker nynější německé ministryni obrany podporu přislíbil při jejich dnešním setkání v Bruselu.

Předseda Evropské rady Donald Tusk se s německou kandidátkou sešel také, když předtím ještě ve Štrasburku vyzval Evropský parlament, aby von der Leyenovou do funkce potvrdil. Europoslanci během debaty kritizovali způsob, jakým summit Evropské unie tento týden rozhodoval o obsazení vrcholných funkcí v klíčových unijních institucích.

Představitelé unijních zemí nerespektovali europarlamentem prosazovaný princip takzvaných spitzenkandidátů, tedy hlavních lídrů, se kterými evropské politické skupiny šly do nedávných evropských voleb a ze kterých měl podle představ europarlamentu vzejít šéf nové unijní exekutivy.

„Bylo to setkání dvou skutečných Evropanů, kteří se navzájem znají dlouhé roky,“ poznamenal Junckerův mluvčí Margaritis Schinas o dopoledním setkání šéfa EK s von der Leyenovou. Oba podle Schinase mají zájem na hladkém předání Komise v případě, že Němku později tento měsíc Evropský parlament ve funkci potvrdí. Von der Leyenová se europoslancům ve Štrasburku představila už ve středu a k nástupu do funkce bude potřebovat souhlas většiny europarlamentu.

https://twitter.com/JunckerEU/status/1146712235571666944

Za podporu von der Leyenové se dnes ve Štrasburku přimlouval Tusk, který se s německou kandidátkou sešel odpoledne v Bruselu. Na twitteru ji označil za výbornou volbu, protože von der Leyenová dbá na zásady právního státu a má představu, jak udržet EU jednotnou. Europoslancům Tusk zdůraznil, že návrh summitu na obsazení vrcholných unijních pozic je vyvážený a představuje pozitivní změnu v zastoupení žen. „Vůbec poprvé jsme docílili dokonalé genderové vyváženosti na vrcholných pozicích… Je to změna k lepšímu,“ prohlásil.

Europoslance by podle něj měla tato pozitivní změna „inspirovat k jejich rozhodnutím“ při hlasování o německé političce, která před EP předstoupí v polovině července.

Vedle návrhu na obsazení křesla v čele EK rozhodl v úterý summit o obsazení postu předsedy Evropské rady liberálním belgickým premiérem Charlesem Michelem, prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Francouzkou Christine Lagardeovou a šéfa evropské diplomacie španělským socialistou Josepem Borrellem.

Německá ministryně obrany se kandidátkou do čela Evropské komise stala po překvapivé úterní nominaci na summitu EU. Středoevropské země, Itálie a některé další státy totiž zablokovaly předjednaný kompromis, který počítal s nominací nizozemského socialisty a nynějšího prvního místopředsedy EK Franse Timmermanse. Prezidenti a premiéři zemí EU ale očekávají, že von der Leyenová z Timmermanse učiní jednoho z klíčových členů svého týmu.

Tichý vzestup Ursuly von der Leyenové

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, kompromis v otázce kdo má sedět v předsednickém křesle nové Evropské komise, je nekontroverzní politička a tichá taktička, kterou za hranicemi Německa téměř nikdo nezná. Její kariéru však často doprovází skandály.

Volba předsedy EK bude ještě boj

Část europoslanců vyjádřila nesouhlas s ignorováním systému takzvaných vedoucích kandidátů při výběru předsedy Evropské komise. Rozhořčení dal dnes najevo i místopředseda evropských lidovců (EPP), nejsilnějšího klubu v EP, Esteban Gonzáles Pons, který ovšem zároveň připustil, že lidovečtí poslanci von der Leyenovou podpoří.

Výhrady měla i šéfka socialistů, druhé nejsilnější frakce, Iratxe Garcíaová. Ta řekla, že hlasy její skupiny může německá politička získat jen v případ, že přijde s programem, který změní unijní politiku.

„Nepodpoříme nikoho, kdo nebude reflektovat potřebu sociálně odpovědné ekonomiky a reakce na klimatické změny,“ jmenovala některé priority.

Podobnou podmínku ustavil i spolupředseda Zelených Philippe Lamberts.

Výhrady mají i čeští europoslanci. Na rozhodování za zavřenými dveřmi, které přísluší někomu jinému (například europarlamentu), upozornil například Luděk Niedermayer na svém twitteru již v úterý. Dnes upozornil, že volba předsedkyně nové EK nebude vůbec snadná.

Předseda liberální skupiny RE Dacian Cioloş podotkl, že by si představoval větší zastoupení východních zemí ve vedoucích pozicích. S odchodem Tuska na konci listopadu postkomunistické země přijdou o jediného zástupce v čele EU. Tusk bez podrobností řekl, že ale stále lze zlepšit zastoupení východoevropských zemí „v celkové struktuře“ unijních pozic.

V posledních dnech se několik z nich dostalo do vrcholných pozic Evropského parlamentu, ať už to místopředsednických křesel či do role kvestorů. Ačkoliv jsou europoslanci po končícím prvním plenárním zasedání již rozděleni do výborů, čeká je ještě volba jejich předsedů a místopředsedů, kde mohou zástupci střední a východní Evropy ještě zabodovat.

The Capitals: Zrada a polibek smrti. Řada europoslanců kritizuje výsledek včerejšího summitu

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Zatímco většina poslanců systém takzvaných spitzenkandidátů, s nímž EP přišel v minulém volebním období, hájila a chce ho v nějaké formě prosazovat i nadále, předseda konzervativní frakce Ryszard Legutko jej dnes označil za mrtvý. „Není mi líto, že je mrtev, protože ve smlouvách o EU o něm nic není… Byl tady proto, aby zakonzervoval moc v současnosti vládnoucích evropských stran,“ podotkl polský europoslanec.

V Evropském parlamentu dnes vystoupil i místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, který zastupoval předsedu Jeana-Clauda Junckera. Slovenský eurokomisař Šefčovič poslance ujistil o prioritách EU, kterými se zabýval červnový summit. Prohlásil mimo jiné, že by měla Unie nadále usilovat o závazek dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050, který se na summitu nepodařilo prosadit kvůli odporu části východoevropských zemí včetně Česka.

Summit EU přijal mírnější závazek o klimatické neutralitě, nevládní organizace ho kritizují

Summit EU v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Proti pohledu většiny údajně vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki. Země nakonec věc vyřešily kompromisním formulací.

Nominace Leyenové je předmětem kritiky i v zemích EU

Navržení von der Leyenové vyvolalo otázky nejen v Evropském parlamentu, ale také na vnitroněmecké politické scéně, kde se hovořilo o možnosti rozpadu vlády. Návrh summitu EU se totiž nelíbí německým sociálním demokratům SPD, kteří jsou koaličním partnerem konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Prozatímní šéfka SPD Malu Dreyerová dnes ale prohlásila, že koalice by se kvůli nominačnímu sporu rozpadnout neměla.

Nominacím do vrcholných unijních pozic se věnuje evropský tisk. Maďarský list Népszava se domnívá, že Visegrádská čtyřka dosáhla na summitu k personálním otázkám Pyrrhova vítězství, neboť může být ještě překvapena tím, jak EK pod von der Leyenovou bude na dodržování zásad právního státu dbát. Tomuto tématu se věnoval i deník Die Welt, podle kterého V4 von der Leyenovou podpořila, neboť doufá, že bude snáze ovlivnitelná než dosavadní Juncker. Britský list Financial Times si naopak povšimnul, že von der Leyenová a Lagardeová budou „ztělesňovat francouzsko-německou dominanci v srdci unijního rozhodování“.

The Capitals: Boj o křesla pokračuje. Země EU si vybírají portfolia v Evropské komisi

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.