Lagardeová chce v ECB dále stimulovat růst a podpoří zelenou Evropu

© European Union, 2018

Francouzská ekonomka Christine Lagardeová, kterou členské země EU navrhují na post šéfky Evropské centrální banky (ECB) se dnes účastnila slyšení před Evropským parlamentem. Europoslancům sdělila, že hodlá ještě nějakou dobu pokračovat v prorůstových krocích.

Podle Christine Lagardeové totiž Evropská ekonomika potřebuje další opatření podporující hospodářský růst, bude však nutné k nim přistupovat s rozvahou a předejít jejich možným negativním dopadům.

Mezi její hlavní cíle bude ovšem patřit i snaha o udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranice a boj proti klimatickým změnám, oznámila Francouzka během slyšení v hospodářském a měnovém výboru EP.

Představitelé ECB dávají v posledních týdnech najevo obavy z toho, že očekávané zpomalení hospodářského růstu je ještě výraznější, než se původně předpokládalo. Banka proto chystá další stimuly v podobě snížení úrokových sazeb či dalších nákupů dluhopisů.

Zpomalování německé ekonomiky dopadá na celou Evropu

Evropský vlak zpomaluje společně s jedním ze svých strojvedoucích – Německem. Počet pracovních míst napříč EU zároveň narůstá pomaleji, píše partner sítě EURACTIV Euroefe.

Lagardeová dnes dosavadní politiku odcházejícího šéfa ECB Maria Draghiho nekomentovala, připustila však, že bude v prorůstových krocích pokračovat. Zároveň ale prohlásila, že nechce dopustit, aby přílišné používání těchto opatření vedlo k negativním důsledkům.

„Je jasné, že cenová stabilita zůstane hlavní orientací Evropské centrální banky,“ řekla francouzská ekonomka.

Uvedla rovněž, že bude pokračovat ve snaze udržet celkovou hladinu inflace na vytyčené hranici okolo dvou procent, přičemž jí nebude proti mysli, kdyby tuto hodnotu mírně překonala. Nízká míra inflace je v současnosti považována za problém pro dosažení kýžených hodnot růstu.

Lídři členských zemí EU řešili podobu budoucího rozpočtu eurozóny

O financování budoucího společného rozpočtu eurozóny dnes diskutovali lídři unijních zemí na bruselském summitu. Šéf euroskupiny Mario Centeno už před jednáním řekl, že společný „rozpočtový nástroj“ by měl posílit konkurenceschopnost a sbližování ekonomik zemí platících eurem.

Evropský parlament má v otázce jmenování prezidenta ECB, jehož funkční období je osmileté, pouze poradní roli. Konečné slovo má Evropská rada, tedy prezidenti a premiéři členských zemí Unie. Slyšení v EP je tak spíše formální.

Poslanci dnes oceňovali fakt, že v čele ECB poprvé v historii stane žena. Řada dotazů se točila kolem toho, zda a jak hodlá Lagardeová naplňovat jeden z hlavních cílů budoucí šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, jímž je směřování k „zelené Evropě“.

„Osobně si myslím, že každá instituce by měla riziko klimatických změn a ochranu životního prostředí řadit mezi klíčové body svého poslání,“ řekla europoslancům Lagardeová, která kvůli nové pozici odchází z čela Mezinárodního měnového fondu. Jednou z možností, jak v této věci může být ECB aktivní, je podle ní například nákup dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí.

Lagardeová by měla současného prezidenta Draghiho nahradit od 1. listopadu.

Von der Leyenová hledá podporu europoslanců. Chce prosadit minimální mzdu v celé EU či klimatickou neutralitu

Prioritou další Komise by podle kandidátky na její nejvyšší post měla být migrační a azylová politika, silný Schengen, zahraniční vztahy se sousedními zeměmi EU včetně Ruska, demokratické principy nebo boj proti klimatickým změnám. Europoslanci však mají vyšší nároky.