Summit hlasování o kvótách nezvrátí. Přečtěte si proč

zdroj: vlada.gov.sk

S včerejším rozhodnutím Rady EU o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků řada českých politiků nesouhlasí, dnešní Evropská rada s tím však už nic neudělá. Otázce kvót se už dnes na setkání lídrů EU nechce věnovat ani Česko. Do Bruselu naopak jede s tím, aby EU začala v otázce uprchlické krize podnikat konkrétní kroky, jako je ochrana evropské hranice nebo navýšení rozvojové pomoci. Slovensko zvolilo postoj opačný, rozhodnutí prý požene k Evropskému soudnímu dvoru.

„Kvóty nebudou fungovat a nijak nás neposouvají při řešení skutečných příčin migrační krize. Je to jen šidítko pro veřejnost v zemích, které jsou cílem současného migračního proudu,“ komentoval včerejší rozhodnutí Rady ministrů vnitra EU o povinném přerozdělení 120 tisíc uprchlíků mezi státy EU český premiér Bohuslav Sobotka.

Česká republika kvóty nepodpořila a neučinilo tak ani Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Finský ministr vnitra se kvůli nesouhlasu s procedurálním postupem hlasování zdržel.

Pro Českou republiku přijetí kvót znamená, že bude muset během dvou let přijmout 1591 osob (376 z Itálie a 1215 z Řecka). Finální počet žadatelů o azyl se ale ještě pravděpodobně změní. „S ohledem na skutečnost, že se do programu pravděpodobně zapojí také Dánsko, Irsko, Norsko a Švýcarsko, počet žadatelů přidělených jednotlivým členským státům v rámci relokace se ještě úměrně sníží," řekl EurActivu státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Výsledek ministerského jednání vzbudil v České republice bouřlivou diskusi, a někteří proto spoléhají, že dnešní zasedání premiérů a prezidentů v Bruselu rozhodnutí ministrů upraví. Podobné naděje vyjádřil i prezident Miloš Zeman. „Už jsem říkal, že premiéři jsou více než ministři vnitra. Domnívám se, že je ještě alespoň slabá naděje, že Evropská rada, která se skládá právě z premiérů, toto rozhodnutí revokuje,“ prohlásil včera.

Vláda a její právníci však takový názor nesdílí. „Úlohou Evropské rady je určovat obecné politické směry a priority Unie. Příslušný článek Smlouvy o EU stanovuje, že Evropská rada nevykonává legislativní funkci a nemůže tedy zvrátit přijetí legislativního aktu, který schválila Rada v rámci řádného legislativního procesu,“ vysvětlil redakci státní tajemník Prouza.

A přesně tak to podle něj včera v Radě probíhalo. I když se obyčejně ministři snaží dospět k rozhodnutí konsensuálně, pravidla EU umožňují přistoupit k hlasování. Pokud se rozhoduje o přijetí dočasných opatření ve prospěch států, které se octnou ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků z třetích zemí, ministři rozhodují kvalifikovanou většinou a v konzultaci s Evropským parlamentem. Ten své stanovisko přijal již minulý týden.

Jedinou „obranou“ proti rozhodnutí Rady je tak podle Prouzy žaloba k Soudnímu dvoru EU. Tu však Česká republika podávat nehodlá. „Členský stát by musel prokázat, že Rada k vydání daného aktu neměla příslušnost, došlo k porušení podstatných formálních náležitostí nebo porušení Smluv nebo jiného právního předpisu, či ke zneužití pravomoci,“ říká Prouza.

Česko do boje nepůjde, Slovensko ano

„Čekají nás další bitvy o realistický přístup k migrační krizi a potřebujeme, aby partneři v Evropě naše argumenty poslouchali,“ uvedl v dnešním tiskovém prohlášení Sobotka.

„I když se mi použití kvót nelíbí, nesouhlasím s nimi a hlasovali jsme jako stát proti, Evropa se nesmí na řešení migrační krize rozpadnout. Nechci proto žalobami dál stupňovat napětí,“ uvedl český premiér Bohuslav Sobotka, který jede do Bruselu především s výzvou, aby EU začala s konkrétními kroky, jako je co nejrychlejší a funkční ochrana vnější hranice, rychlé vybudování tzv. hotspotů nebo navýšení finančních prostředků na rozvojovou pomoc.

Slovensko naopak zvolilo zcela opačný přístup. Jeho premiér Robert Fico už včera před tamní poslaneckou sněmovnou rozhodnutí Rady ostře kritizoval a uvedl, že ho Slovensko respektovat nebude. Dnes oznámil, že jeho země podá žalobu k Soudnímu dvoru EU v Lucemburku.

„Pokud Slovensko ve svém odporu vydrží, o čemž pochybuji, neboť rozhodnutí nebude rozporovat ani Česká republika, čekalo by jej klasický postup. To znamená výzvy Komise k plnění, finanční sankce a v nejhorším případě žaloba,“ řekl EurActivu Petr Kaniok z Masarykovy Univerzity. „Každopádně je postup Slovenska dětinský, protože Rada EU neporušila žádné pravidlo, žádný postup.“

Stanoviska:

„Úterní rozhodnutí Rady EU je sice nelegislativní povahy, ale Evropská rada nemá formálně žádnou možnost, jak do rozhodování Rady EU zasahovat. Navíc zpravidla rozhoduje konsensem, což by znamenalo, že by pro případnou revokaci rozhodnutí Rady EU by se museli shodnout všichni premiéři či hlavy států. A to je nesmysl, politická realita ničemu takovému nenasvědčuje," myslí si Petr Kaniok z Masarykovy Univerzity.

Autor: Eliška Kubátová/Lucie Bednárová