Kurz: Čistí příjemci by měli získávat z rozpočtu EU méně než dnes, včetně Česka

© European Union 2017

Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce šetřit. Tratit by na tom podle něho měly unijní země, které dnes z evropského rozpočtu dostávají více než do něj odvádějí. Tedy i Česká republika.

Země střední a východní části Evropské unie, které jsou čistými příjemci evropských peněz včetně České republiky, by podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP) měly v budoucnu dostávat z rozpočtu EU méně.

Lidovecký předseda rakouské vlády to včera řekl v rozhovoru poskytnutém listu Der Standard. V jednáních o dalším víceletém finančním rámci, které se v současnosti rozbíhají, chce Kurz tlačit na „úspornější zacházení s penězi evropských daňových poplatníků“.

„Nakonec to nebude rozhodnutí mě samotného,“ řekl v rozhovoru rakouský kancléř. Hodlá však při jednání o podobě evropského rozpočtu na léta 2021 až 2027 „silně zastupovat zájmy čistých plátců“. V této oblasti chce spolupracovat i s dalšími evropskými zeměmi, jako například Nizozemskem či Francií, které do evropského rozpočtu stejně jako Rakousko přispívají více než z něj dostávají.

Také čtěte: Jak funguje evropský rozpočet? A jaké změny lze do budoucna očekávat? ˃˃˃˃

S migrací jsme za jedno, na financích se neshodneme

V rozhovoru s listem Der Standard Kurz upozornil, že právě v rozpočtové oblasti nepanuje shoda mezi Rakouskem a státy takzvané Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Přesvědčil se o tom prý i minulý týden při návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána ve Vídni.

Kurz zároveň upozornil, že rakouská vláda se s V4 shodne na jiných tématech, především na řešení migrace důslednou ochranou vnějších hranic.

Jednání o rozpočtu EU na následující léta bude jedním z hlavních témat rakouského předsednictví v Radě EU. Vídeň jej v polovině letošního roku převezme od Bulharska, které toto pololetí Unii předsedá. I mezi bulharskými prioritami dominuje budoucnost evropského rozpočtu.

Kurz dlouhodobě požaduje, aby navzdory odchodu Velké Británie z Evropské unie na konci března příštího roku nebyli čistí plátci do rozpočtu EU více zatěžováni.

Babiš v Bruselu: Rozpočet Unie po brexitu nezvyšujme. Evropské hospodářství výpadek utáhne. Více ˃˃˃˃

Nejvyšším čistým příjemcem evropských peněz je Polsko. V roce 2016 získalo z rozpočtu EU po odečtení příspěvků 7,1 miliardy eur (180 miliard korun). Po Polsku následuje v žebříčku čistých příjemců podle agentury APA Rumunsko, Řecko, Maďarsko a s 3,3 miliardami eur (83,2 miliardy korun) Česko.

V pátek se podle šéfa úřadu maďarské vlády Jánose Lázára osm členských států EU ze střední a východní Evropy včetně Česka v Budapešti dohodlo, že podpoří zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu bloku tak, aby bylo možné zaplnit mezeru způsobenou odchodem Británie. Předsednické Bulharsko ale o několik hodin později odmítlo, že by takový závazek přijalo.