KSČM: Současná azylová pravidla jsou v pořádku, není třeba je měnit

KSČM a EU

@ KSČM

Tento článek je součástí Special reportu: České politické strany a EU

Své pohledy na evropskou politiku naší redakci prozradila i KSČM. Ta odmítá nejen jednotnou azylovou politiku, ale také přijetí eura, vytvoření společné evropské armády, společné tajné služby nebo pokračování rozhovorů s Tureckem. Na druhé straně však požaduje okamžité zrušení sankcí vůči Rusku.

Chcete znát i odpovědi dalších stran? Přečtěte si celý speciál >>>>

Volební program KSČM uvádí, že strana usiluje o plné zajištění rovnoprávného postavení členských zemí v politických institucích EU, odmítá rozsáhlou byrokratizaci a chce odstranit přetrvávající deficit demokracie v rozhodování na evropské úrovni. Jak by ale KSČM řešila konkrétní evropské výzvy, problémy a příležitosti? Zeptali jsme se.

Migrace

EU projednává reformu azylové politiky. Souhlasíte s tím, aby se v této oblasti posílily pravomoci Evropské unie?

Ne.

Jak nastavit azylová pravidla tak, aby do budoucna nedocházelo k takovému přetížení některých zemí, jako vidíme v případě Itálie a Řecka?

Současná azylová politika je dostatečná.  Pravomoci EU není třeba posilovat. ČR by podle kvót mělo přijmout zhruba 2 600 uprchlíků. Jedná se pouze o lidi, kteří prchají před násilím a mají tak nárok na azyl, nikoliv o ekonomické migranty. ČR zatím přijala jen 12 syrských běženců. Od loňského léta přitom nenabídla přijetí ani jednoho dalšího žadatele o azyl.

ČR dále poskytne 24 milionů korun na fungování libyjské pobřežní a námořní stráže. Příspěvek do fondu na výcvik stráže. Česko se tak stane největším přispěvatelem z Evropské unie.

Česko chce z programu na pomoc uprchlíkům a zemím čelícím migračním tlakům poslat 42 milionů korun do Jordánska a Srbska. Letos zatím vláda schválila uvolnění 68 milionů korun, které putovaly do Makedonie a Jordánska.

V souvislosti se změnou trasy hlavního proudu migrantů (přes Italsko-rakouské hranice) stoupá riziko dopadů nelegální migrace na ČR. Důvod poklesu je uzavření migrační trasy přes Turecko, Balkán a Maďarsko, přes kterou se migranti z Asie pokoušeli dostat do Německa, Belgie či severských států. Zejména pak uzavřením tzv. balkánské cesty, kdy byla neprodyšně uzavřena řecko-makedonská hranice.

Ze Zprávy o situaci v oblasti migrace vyplývá, že situace v příchodu nelegálních migrantů do České republiky je doposud stabilizovaná. Loni jich policie zadržela 5 261, což je o 3 302 méně než v roce 2015. Změnilo se  složení migrantů. Zatímco v roce 2015 dominovali uprchlíci ze Sýrie, loni první příčku opět obsadili Ukrajinci. Na dalších místech ve statistice se umístili cizinci z Ruska – 414, Kuvajtu – 338 a Vietnamu – 272. Syřanů loni policie zadržela pouhých 158 a Afghánců 157.

Ministerstvo vnitra přitom mezi nelegální migranty řadí jak klasické uprchlíky, usilující o politický azyl na Západě, tak cizince, kteří „přetáhli“ vízum nebo pracují v Česku „načerno“, to znamená bez pracovního povolení. Ti také tvořili většinu nelegálních migrantů. Z celkového počtu 5 261 jich bylo 5 039. I zde dominovali Ukrajinci a Rusové. Třetí místo patří státním příslušníkům Kuvajtu, kdy se jedná o lázeňské hosty, kteří nevycestují v době platnosti pobytu.

Bylo deklarováno, že ČR na základě unijních přerozdělovacích kvót nepřijme už žádné migranty. Česko, které by mělo do září přijmout přibližně 2 600 lidí. Odmítavý přístup Česka ke kvótám na migranty znamená, že lze očekávat od unijního soudu základní pokutu ve výši až deset milionů eur (asi 270 milionů Kč) a dalších desítkách tisíc eur za každý den následně nesplněné povinnosti.

V souvislosti s migraci lze upozornit na květnové nepokoje v zařízení pro zadržování běženců v Balkové na Plzeňsku, kde cca 15 cizinců se v tomto uzavřeném objektu zabarikádovalo. Na místě zasahovala policie, která všechny běžence zpacifikovala.

Dále se na území ČR vyskytuje trestná činnost úseku výroby falešných osobních dokladů pro migranty ze strany mezinárodních zločineckých skupin. Padělání dokladů je doménou zejména arabské, bulharské, arménské a v poslední době také rumunské komunity. V mnoha případech jde o mezinárodní sítě fungující na profesionální úrovni. Zapojeny jsou do nich lidé ze zemí, odkud migranti pocházejí, a také ze států na trase uprchlíků. Jsou mezi nimi kapsáři a další obstaravatelé dokladů, padělatelé i kurýři.

Současná azylová politika je dostatečná.  Pravomoci EU není třeba posilovat. ČR by podle kvót mělo přijmout zhruba 2 600 uprchlíků. Jedná se pouze o lidi, kteří prchají před násilím a mají tak nárok na azyl, nikoliv o ekonomické migranty

Obrana

Měla by podle vás vzniknout společná evropská armáda?

Ne.

Pokud ne, jak si do budoucna představujete evropskou integraci v oblasti obrany? Jaké hloubky by měla dosáhnout?

Bezpečnost Evropy chápe KSČM v celoevropském rozměru. Do evropských bezpečnostních struktur se v tomto pojetí postupně musí zapojovat další státy, které nejsou členy EU nebo NATO. Proto usilujeme o přebudování OBSE a o jeho postavení na pevnější základy, na určitou společnou kolektivní obranu a vojenskou spolupráci evropských států proti rizikům současného světa. KSČM obezřetně posuzuje společnou zahraničně bezpečnostní politiku EU a vytváření evropského ozbrojeného sboru. Demokratický deficit se zde projevuje především nedostatečnou účastí Evropského parlamentu i národních parlamentů v rozhodování o bezpečnostních otázkách. KSČM požaduje, aby bezpečnostní struktury EU, budou-li vytvářeny, byly pod demokratickou kontrolou celého společenství, jeho volených orgánů a Evropského parlamentu, působily jen v souladu s mandátem Rady bezpečnosti OSN.

Do evropských bezpečnostních struktur se v tomto pojetí postupně musí zapojovat další státy, které nejsou členy EU nebo NATO

Vnitřní bezpečnost

Souhlasili byste s vytvořením evropské tajné služby?

Ne.

Jakým způsobem by měly tajné služby jednotlivých zemí spolupracovat?

Tajné služby zřizují státy, aby jim pomáhaly vládnout, Evropská unie však není stát a nemá ani vlastní vládu. Dříve než by mohla vzniknout evropská zpravodajská služba, musela by podle něj existovat skutečná společná zahraniční a bezpečnostní politika.  Neexistují spřátelené zpravodajské služby, jen zpravodajské služby spřátelených států.

Neexistují spřátelené zpravodajské služby, jen zpravodajské služby spřátelených států

Turecko

Měla by EU pokračovat v přístupových rozhovorech s Tureckem?

Ne.

Jak by se měla EU zachovat v případě, kdy by Turecko zavedlo trest smrti? Měla by i přesto pokračovat v rozhovorech, nebo podniknout nějaké kroky pro ochranu lidských práv v zemi?

Turecko si počíná nesolidárně. Je třeba zásadním způsobem odmítnout pokus o vydírání EU ze strany Turecka. Ankara nerespektuje závazky z mezinárodních smluv. Pokud myslí země vážně svou žádost o rychlejší projednání vstupu do EU, nemůže své povinnosti plnit za peníze cizích daňových poplatníků.

Je třeba zásadním způsobem odmítnout pokus o vydírání EU ze strany Turecka

Rusko

Měla by EU zrušit sankce vůči Rusku?

Ano.

Jak by měla EU reagovat na anexi Krymu a ruskou přítomnost na východě Ukrajiny?

Sankce poškozují české zemědělce i český průmysl a jsou výrazem bezradnosti. EU sankce vůči Rusku vyhlásila kvůli anexi Krymu a podpoře donbaských povstalců na východě Ukrajiny. Sankce nikdy nikomu nepomohly. A jako příklad lze uvést Kubu, kde sankce byly aplikovány padesát let bez jakéhokoli výsledku.

Sankce poškozují české zemědělce i český průmysl a jsou výrazem bezradnosti

V4

Měl by formát Visegrádské skupiny přetrvat?

Ano.

Jaké v něm spatřujete výhody? Měly by státy V4 hlasovat v rámci Rady EU a ER stejně?

Mezinárodní visegrádský fond byl založen dne 9. června 2000 ve městě Štiřín v Česku, sídlo má však v Bratislavě. Jeho posláním je podpora rozvoje užší spolupráce a posilování vzájemných vazeb mezi těmito státy V4. Fond finančně podporuje projekty v oblastech kultury, vědy a výzkumu, vzdělávání, výměny mládeže, rozvoj turismu a přeshraniční spolupráce.

Rozpočet fondu je tvořen stejně vysokými příspěvky všech čtyř členských zemí a vykazuje dlouhodobě rostoucí přebytek. Státy přispěly dohromady celkem v roce 2006 3,2 milionu eur (800 tisíc eur každý člen), v letech 2007 a 2008 5 miliony eur (1,25 milionu eur každý člen), v letech 2009, 2010 a 2011 6 milionů eur (1,5 milionu eur každý člen), a v roce 2012 7 milionů eur (1,75 milionu eur každý člen). Hospodaření fondu je v přehledných tabulkách zveřejněno na oficiálních stránkách fondu.

Rozpočet fondu je tvořen stejně vysokými příspěvky všech čtyř členských zemí a vykazuje dlouhodobě rostoucí přebytek

Konvergence

České mzdy jsou při srovnání s ostatními zeměmi EU podprůměrné. Může s tím EU něco udělat?

Ne.

Jaký je váš návod k tomu, aby se platy v ČR vyrovnaly platům v západních zemích EU (nebo se k jejich výši alespoň významněji posunuly)?

Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU. Souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu. V článku 4 aktu o přistoupení je novým členským zemím udělena dočasná výjimka na zavedení eura, což znamená závazek v budoucnu euro zavést. Tento závazek sice není časově přesně vymezený, ale obecně se předpokládá, že ČR tak učiní, jakmile bude plnit všechny podmínky a její ekonomika bude po všech stránkách připravena na přijetí eura a na z toho vyplývající ztrátu samostatné měnové politiky.

Dotace

Jsou evropské dotace pro ČR přínosné a vhodné?

Ne.

Jak by se měl změnit systém čerpání dotací, aby se evropské prostředky využívaly efektivněji? Na jaké priority by se mělo čerpání zaměřit? Nebo by bylo vhodnější dotace zcela opustit?

Například zemědělci nejsou jen výrobci potravin. Jejich úkolem je také pečovat o krajinu. Taková péče něco stojí a nelze na tom vidět nic špatného, když se EU rozhodne jim zaplatit nyní zrovna právě za to a nikoli za klasickou výrobu. Hlavní problém dotací je jinde. EU by měla zajistit, aby všichni zemědělci v Unii měli stejné podmínky. Dnes některé státy dotují své zemědělce více než česká vláda, a proto naši zemědělci nejsou konkurenceschopní.

EU by měla zajistit, aby všichni zemědělci v unii měli stejné podmínky. Dnes některé státy dotují své zemědělce více než česká vláda, a proto naši zemědělci nejsou konkurenceschopní

Euro

Měla by Česká republika přijmout euro?

Ne.

Myslíte si, že Česká republika může mít v rámci EU v budoucnu významné a výhodné postavení i bez eura?

Přesunem realizace měnové politiky na Evropskou centrální banku přijdeme o možnost řešit měnovými nástroji – kurzem a úrokovými sazbami – dopady nejrůznějších vnitřních i vnějších šoků na českou ekonomiku. Českým orgánům tak zůstanou k dispozici pouze nástroje rozpočtového charakteru a i ty bude možno používat vzhledem k nutnosti zachování rozpočtové rovnováhy pouze omezeně. Česká republika se bude zřejmě muset finančně podílet na řešení řady finančních problémů vzniklých v eurozóně.  Vstupem do společného měnového prostoru se zvýší konkurence pro české finanční instituce, místní obchody a sektor služeb. Opatření Evropské centrální banky nemusí mít vždy pozitivní dopad na českou ekonomiku. Pro Českou republiku může být v budoucnu nákladem i účast v Evropském stabilizačním mechanismu – ESM. Pokud by se Česká republika stala jeho členem, mohl by náš celkový závazek do roku 2025 dosáhnout až 350 mld. Kč.

Opatření Evropské centrální banky nemusí mít vždy pozitivní dopad na českou ekonomiku

Zemědělství

Souhlasíte se zastropováním zemědělských dotací pro velké firmy?

Ne.

Jak by se podle vás měla společná zemědělská politika reformovat, aby EU ušetřila výdaje s ní spojené a mohla více investovat do obrany či řešení migrace?

Pro ČR je nepřijatelné nadále pokračovat v nerovných podmínkách mezi starými a novými zeměmi EU. Zastropování dotací dle velikosti farem a vytváření jakéhokoliv, byť skrytého, modelu soupeření národních rozpočtů v dotační politice je nepřijatelné. V rámci společné zemědělské politiky musí být cílem vytváření konkurenceschopnosti nikoliv pouze mezi jednotlivými členskými státy – podmínky společné zemědělské politiky musí být spravedlivé a rovné pro všechny členské země.

Podmínky společné zemědělské politiky musí být spravedlivé a rovné pro všechny členské země

EurActiv.cz se s otázkami obrátil na strany a hnutí, jejichž podpora podle volebního modelu CVVM ze září 2017 dosáhla alespoň 1,5 %.