Koronakrize může EU zefektivnit, ale také snížit její význam v očích států

© Shutterstock

Koronavirová krize je zkouškou, na kterou nebyl připravený téměř nikdo. Jejím dopadům se patrně nevyhne ani budoucí způsob fungování Evropské unie. Možných scénářů je více.

Velké téma současnosti představuje rozsah, způsob a včasnost reakce Evropské unie na pandemii koronaviru. Debatuje se o tom, co EU dělat může, co ne, a jestli ji členské státy k řešení nové krize vůbec potřebují. Nedávná online diskuse organizovaná think-tankem EUROPEUM a Institutem mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IMS FSV UK) se snažila najít odpovědi na otázky, jestli Unie zvládla vhodně reagovat na krizi, a především jak se jejím vlivem do budoucna promění.

„Opakovala se reakce EU jako v jiných krizích, začátek nezachytila. Potom do toho ale instituce nastoupily poměrně vehementně,“ poznamenal analytik ČRo Plus Filip Nerad s tím, že nyní Evropská komise v podstatě každý den přichází s nějakým opatřením, doporučením či investičním balíkem. Doplnil, že exekutiva podle něj dělá maximum s ohledem na to, co jí primární právo a členské státy dovolí, a soustředí se především na řešení ekonomických dopadů.

Jak uvedl odborník na právní aspekty Evropské unie Ivo Šlosarčík z IMS FSV UK, Unie dělá to, co umí, a co je v jejím „genetickém kódu“. „Zdravotnická politika tam není, zde má EU málo pravomocí a zkušeností. Jde jí ale utrácení peněz, v tom dobrém smyslu, a ochrana vnitřního trhu. První reakce byla přesně v této linii. Víc jsme čekat nemohli,“ podotkl.

Podle ředitele Odboru koordinace evropských politik na Úřadu vlády ČR Štěpána Černého není fér říkat o Evropské komisi, že nebyla připravena, protože na současnou situaci nebyl připraven nikdo, možná s výjimkou východoasijských zemí.

„Evropská komise do značné míry opravdu dělá, co jí členské státy dají za úkol,“ uvedl a dodal, že nová předsedkyně dostala před vypuknutím krize pověření zabývat se klimatickou politikou a několika dalšími úkoly, na kterých také začala pracovat.

„Velmi by mě zajímalo, který stát žádal, aby EK navrhovala legislativu, která bude nějakým způsobem zlepšovat krizový management. Kdo by říkal něco takového v prosinci, tomu by se asi zbytek Evropy vysmál,“ řekl Černý.

Všichni diskutující se shodli na tom, že v této chvíli je příliš brzy na to hodnotit, jak se krizi podařilo zvládnout. Vhodný čas podle nich přijde na podzim.

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková je podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.

Zrychlení nekonečné debaty o rozpočtu?

Jedním z témat debaty byl i víceletý finanční rámec EU, na jehož budoucí podobě se členské státy a unijní instituce nedokáží už dlouhou dobu shodnout. Otázka moderátora Tomáše Weisse z IMS FSV UK směřovala na to, jestli krize vyjednávání ještě zpomalí, nebo naopak kvůli naléhavosti nových výdajů na potlačení dopadů krize urychlí.

Diskutující zmínili, že se spekuluje o možném vzniku úplně nového návrhu dlouhodobého rozpočtu, který by mohl klást větší důraz na kohezní politiku, a tím pádem se zamlouvat „kohezním“ zemím včetně Česka. Filip Nerad zmínil, že pro státy jako Dánsko, Německo či Rakousko, které volají po střídmějším rozpočtu, bude zároveň v současné situaci daleko těžší svůj postoj obhájit. Vyjednávání by se tak mohlo odblokovat.

Zásadní otázku představuje také změna priorit rozpočtu. „Uvidíme, jak moc koronavirová krize přispěje k ,odzelenění‘ či menšímu ,zelenání‘ rozpočtu. Zda tou kapitolou, kde se bude dát nejsnadněji ,řezat‘, nebude právě životní prostředí a klimatická změna,“ poznamenal Šlosarčík. Podle Černého je už teď jasné, že bude zelená agenda muset počkat, úplně z radaru ale nezmizí. U narychlo vytvořené nové verze rozpočtu dle jeho slov zároveň hrozí riziko, že se udělá nějaká chyba, které by se dalo v běžně dlouhém vyjednávacím procesu předejít.

Ochrana klimatu musí být součástí plánu pro zotavení evropské ekonomiky, shodují se premiéři EU

Pandemie koronaviru zasadí evropské ekonomice těžkou ránu. Premiéři a prezidenti členských zemí EU proto vyzvali Evropskou komisi, aby přišla s komplexním plánem pro její zotavení. Zdůraznili přitom, že ani koronavirová krize by neměla Unii odradit od ochrany klimatu.

Budoucí fungování EU se může ubírat více směry

Klíčovou otázkou zůstávají dopady krize na budoucí fungování Unie. „Myslím si, že se EU bude snažit navrhovat koordinační mechanismy, aby se zamezilo negativním dopadům jednostranných opatření, které přijímaly všechny vlády,“ předpověděl Černý. Nelze podle něj moc pochybovat o tom, že mezi státy bude po takové koordinaci politická poptávka.

Nerad se s ostatními shodl, že EU se nejlépe dokáže připravovat na krize, které už proběhly. Jako příklad dal finanční a migrační krizi. „Nyní bude tlak na to více zkoordinovat spolupráci ve zdravotnické oblasti,“ řekl analytik a bývalý zpravodaj v Bruselu.

Ivo Šlosarčík svým kolegům oponoval s tím, že tento průběh je sice možný, podle něj se však EU bude soustředit na něco jiného. Zaměří se dle jeho slov na řešení ekonomických následků, případně se bude pokoušet zemím více mluvit do průmyslové nebo sociální politiky. „Mluví se o evropském kurzarbeitu nebo o evropském schématu pojištění v nezaměstnanosti. Sem EU zaměří svoji pozornost, politika veřejného zdraví podle mě bude až druhá v pořadí,“ podělil se o svůj názor expert.

Šlosarčík pak nabídl ještě třetí potenciální scénář. „Krize povede k tomu, že státy budou brát EU méně vážně, dojde k ,renacionalizaci‘ mnoha dosavadních evropských politik týkajících se například mobility lidí. Ale zatím nevíme, jak to ve skutečnosti dopadne,“ uzavřel odborník.

Krize ukázala, jak vypadá suverenita v praxi. Vinu ale schytá EU

Kritika bude směřovat především na to, že „EU nic neudělala, proto je EU zbytečná“. Je to jakýsi „koronaparadox“, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše „diktát“ a „omezení suverenity“, píše psycholog a analytik ústavu STEM Nikola Hořejš.