Koordinovaně a bez rizika. Komise zveřejnila plán uvolňování koronavirových opatření

© European Union 2020

Unijní státy by měly začít postupně uvolňovat koronavirová omezení, až to vývoj nákazy dovolí. Měly by přitom vycházet ze své specifické situace a zároveň své kroky koordinovat s ostatními. 

Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila společnou strategii EU pro postupný návrat k běžnému životu.

I když se podmínky v jednotlivých členských státech stále velmi liší, všichni Evropané se právem ptají, kdy a v jakém pořadí mohou být karanténní opatření zrušena (…) Proto Komise vypracovala soubor pokynů, kritérií a opatření, které poskytují základ pro uvážené kroky,“ uvedla von der Leyenová. 

Komise nestanovila žádný časový plán a zdůraznila, že rušení omezení je podmíněno tím, že se šíření nemoci na delší dobu zpomalí. Dalšími zásadními kritérii bude také dostatečná volná kapacita nemocnic a možnosti monitorování průběhu nákazy.

Od stavu nouze k cíleným opatřením. Komise zveřejní plán pro celou Unii

Evropská komise chce ve středu zveřejnit plán na koordinované uvolňování koronavirových omezení, návrh už předložila členským zemím.

Následovat by měla cílená opatření

Státy poté mohou začít restrikce uvolňovat, mezi jednotlivými kroky by přitom podle EK měly nechat dostatečně dlouhou dobu, aby bylo možné vyhodnotit dopad uvolnění.

Podle Bruselu by země měly postupně nahrazovat nouzové stavy, které momentálně platí ve většině států, cílenými opatřeními. Mezi ně by vedle co nejširšího testování měl patřit i monitoring pohybu nakažených lidí pomocí mobilních aplikací.

Komise se před měsícem stavěla kriticky k postupnému zavírání hranic unijními zeměmi a zdůrazňovala, že omezení nesmí narušit fungování jednotného trhu EU. Unijní exekutiva chce nyní předejít opakování podobně nekoordinovaného postupu, které by podle ní mohlo mít „negativní dopad na všechny členské země“ a „vytvořit politické napětí“.

Schengenský prostor je v ohrožení. Kudy vede cesta z krize?

S příchodem koronavirové pandemie se mnoho členských států rozhodlo uzavřít své hranice. Snaha omezit šíření nákazy covid-19 se ale negativně podepsala na jednom z klíčových úspěchů evropské integrace – schengenském prostoru volného pohybu, který letos v březnu oslavil 25. výročí.

„Je nesmírně důležité, aby (země) rušení restrikcí oznámily Komisi a dalším státům, aby to nevedlo k nezamýšleným důsledkům,“ prohlásila von der Leyenová. Koordinace má podle ní předejít například tomu, aby se lidé z jedné země vydávali nakupovat do sousedního státu, který dříve otevře určitý typ obchodů. 

Další podmínkou návratu k běžnému životu bude podle komise intenzivní snaha o vývoj koronavirové vakcíny. „Dokud nebude vyvinuta účinná léčba a vakcína, budeme se muset s virem naučit žít. Evropa se však postaví znovu na nohy, společně a jednotně. To je jediná cesta,“ řekla komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová

EK podle von der Leyenové uspořádá 4. května dárcovskou videokonferenci, jejímž cílem bude získat finance na vývoj této vakcíny.

Vakcína proti koronaviru bude na trhu za 12 až 18 měsíců, říká ředitelka evropské farmaceutické federace

Farmaceutický průmysl neúnavně pracuje na vývoji vakcíny proti COVID-19. Jedná se o složitý a časově náročný proces, spolupráce firem napříč hranicemi jej ale může urychlit, říká generální ředitelka Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) Nathalie Mollová.

Státy by podle Bruselu měly déle zachovat ochranu zranitelnějších skupin obyvatel, mezi něž patří zejména starší a chronicky nemocní lidé. Pokud se u někoho objeví byť jen mírné příznaky nemoci, měla by se jej i nadále týkat karanténa.

Návrat k normálu by také mělo doprovázet posílení veřejné hygieny, například pravidelná dezinfekce dopravních prostředků, pracovišť či obchodů.

Členské země by nejprve měly rušit omezení s lokálním dopadem a až poté uvolňování rozšiřovat i na kroky, které mají širší geografický zásah, s přihlédnutím k národním specifikům, uvádí strategie.

Opětovné otevírání hranic by se mělo nejprve týkat těch vnitřních a až poté EU umožní opětovné cesty cizinců přes své vnější hranice. Uzavření vnějších hranic již minulý týden navrhla EK prodloužit do poloviny května. „Postupné znovuotevírání hranic by mělo prioritně zohlednit přeshraniční a sezónní pracovníky,“ doporučuje Komise. Zprůchodnění hranic by se podle ní mělo týkat oblastí se srovnatelně nízkým výskytem viru.