Kontroly uvnitř Schengenu způsobují obrovské ztráty. Pomoci může posílení vnějších hranic, ale také společná migrační politika

schengen kontroly

@ Shutterstock.com

Dvouleté kontroly na hranicích pěti zemí schengenského prostoru mohou způsobit ztráty ve výši 211 milionů eur. Návrat k plně funkčnímu Schengenu se ale neobejde bez investic do vnějších hranic EU. Nutná bude i dohoda zemí na reformě migrační a azylové politiky.

Pět členských zemí EU stále trvá na hraničních kontrolách poté, co je v důsledku migrační krize v roce 2015 zavedly. Konkrétně se jedná o hranice mezi Německem a Rakouskem, rakouské hranice s Maďarskem a Slovinskem, a dále také hranice Francie, Švédska a Dánska. Opatření zavedlo také Norsko, které sice není členem EU, ale je součástí schengenského volného prostoru.

Kontroly trvají již přes dva roky, a to i přesto, že podle schengenského hraničního kodexu by měly být pouze dočasné. Komise proto již několikrát na země apelovala, aby je postupně zrušily.

To se však zatím nestalo. Dočasná opatření by měla trvat až do května letošního roku, nicméně země se mohou rozhodnout, že je opět prodlouží. Stačí jim k tomu pádný důvod, kterým je třeba ohrožení bezpečnosti země.

Ztráta 200 milionů eur za dva roky

Omezení schengenského volného prostoru má ale neblahý dopad na evropský byznys. Myslí si to europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE) z výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), který si také nechal vypracovat studii hodnotící dopady znovuzavedení hraničních kontrol.

Charanzová: Znovuzavedení kontrol by nejvíce pocítily země typu Česká republika a Slovensko. Je to logické, protože 80 procent našeho vývozu jde na evropský trh.

„Kamiony a auta stojící na hranicích představují pro firmy obrovský náklad,“ uvedla Charanzová pro EurActiv.cz. Podle studie by dva roky kontrol na hranicích pěti členských zemí mohly přinést ztráty ve výši 211 milionů eur, celkové zrušení schengenského volného prostoru by znamenalo škody v řádech 2 až 3 miliard eur ročně.

„Znovuzavedení kontrol by nejvíce pocítily země typu Česká republika a Slovensko. Je to logické, protože 80 procent našeho vývozu jde na evropský trh,“ vysvětlila europoslankyně.

Schengen je proto podle Charanzové potřeba chránit.

„Musíme zabezpečit vnější hranici Evropské unie,“ dodala.

Na tom také Unie v posledních měsících pracuje. Příkladem je nový systém vstupu a výstupu, který bude zaznamenávat všechny osoby ze třetích zemí překračující vnější hranice EU. Na hranicích také již funguje Evropská pohraniční a pobřežní stráž (dříve Frontex).

Za ochranu se musí platit

S posilováním vnějších hranic jsou pochopitelně spojené velké finanční náklady. Upozornil na to eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopoulos.

Avramopoulos: Pokud bychom chtěli navýšit operační kapacitu stráže o tři tisíce lidí, potřebovali bychom na dalších sedm let 20 až 25 miliard eur.

„V roce 2020 bude mít Evropská pohraniční a pobřežní stráž tisíc zaměstnanců a roční rozpočet okolo 335 milionů eur,“ prohlásil evropský komisař.

„Pokud bychom chtěli navýšit operační kapacitu o tři tisíce lidí, potřebovali bychom na dalších sedm let 20 až 25 miliard eur,“ pokračoval Avramopoulos.

Posledním částka, kterou uvedl, činila 150 miliard eur na období sedmi let. S takovým rozpočtem by se stráž evropských vnějších hranic vyrovnala té americké či kanadské. Jednalo by se však o 14 % z celkových unijních financí.

Migrace, bezpečnost a ochrana vnějších hranic mají být mezi hlavními prioritami rozpočtu EU pro rok 2019. Více >>>>

Země se musí dohodnout na udělování azylu i navracení migrantů do zemí původu

Se zachováním schengenu souvisí i potřeba dokončit reformu azylového systému EU, na které by se země EU měly dohodnout do konce června. Alespoň to po nich vyžaduje Evropská komise. Vyjednávání však stále drhne, a to kvůli otázce povinného přerozdělování uprchlíků v případě vypuknutí další krizové situace.

Migranti by měli procházet přes checkpointy, kde budou uprchlíci odděleni od ekonomických migrantů, navrhuje bulharský premiér. Více >>>> 

Je však nutné vyřešit nejen otázku kvót, ale také způsob, jak urychlit navracení migrantů zpět do zemí původu, ale na druhou stranu i vydávání azylu těm, kteří na něj mají nárok.

Coelho: Vlády podléhaly populismu a udělaly z schengenu obětního beránka.

Reforma by navíc měla vyřešit i problém takzvané sekundární migrace, kdy se uprchlíci přijatí v jedné členské zemi přesouvají do jiné, kde čekají více příležitostí. Takové přesuny však mohou v cílových zemích způsobovat přetlak.

A právě sekundární migrace je jedním z důvodů, proč Německo, Rakousko a další země EU zavedly na svých hranicích kontroly, čímž ohrozily schengenský prostor a volnost pohybu.

„Vlády podléhaly populismu a udělaly z schengenu obětního beránka,“ uvedl na středečním setkání výboru LIBE portugalský europoslanec Carlos Coelho (EPP).

Volný pohyb v rámci schengenu je podle něj součástí řešení, nikoli zdroj problémů. „Schengen nezpůsobuje sekundární pohyby, to je způsobeno tím, že nemáme kompletní společný azylový systém,“ doplnil Coelho, zpravodaj nařízení o posílení Schengenského informačního systému při ochraně vnějších hranice.

Teroristům se komplikuje cesta do Evropy. Podezřelé cizince odhalí nový systém. Více >>>>

Schengenský informační systém (SIS) je rozsáhlou databází a obsahuje data o osobách a předmětech. Usnadňuje tak pátrání národním policistům. Unie ho však chce využívat i při kontrole osob, které vstupují na území EU, a také při navracení osob do zemí EU. Návrhem se nyní zabývají europoslanci.